Nájem je ve skutečnosti pouze jednou složkou úhrad, která je fixně daná (pro konkrétní období) a v plné výši náleží pronajímateli. Nájem může být každoročně zvýšen, pokud se na tom nájemce s pronajímatelem dohodnou.

Vedle toho tu je záloha na úhradu služeb či jiných plnění. Správné pojmenování a vymezení obou plateb už v nájemní smlouvě je důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Co je a není nájem

Na otázku, co všechno spadá do kategorie nájmu, je zdánlivě vyhýbavá odpověď, která však charakter nájmu překvapivě dobře popisuje. Touto odpovědí je: Nájmem je platba, která není zálohou na služby, zpravidla dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

Které z nich to budou, si určujete v nájemní smlouvě. „Všechny služby rozhodně uvádějte přímo do nájemní smlouvy, tím předejdete sporům při vyúčtování. Nezapomeňte uvést, zda jsou služby hrazeny zálohově, nebo ve výši skutečných nákladů, a zaznamenejte počáteční stavy všech měřidel,“ říká Michal Zadák, manažer Sreality.cz.

Nájem se pak většinou skládá z platby za opotřebení bytu, příspěvku na opravy domu, úhrady za správu domu, za pojištění domu, a pochopitelně i z odměny pronajímatele. V praxi se však nájem udává zpravidla jednou částkou, bez dalších podrobností.

Povinnost vyúčtovávat zálohy na služby

Zálohy na služby pronajímatel naopak vyúčtovávat musí. A právě s přicházející polovinou roku je rozúčtování nákladů na služby velmi aktuální, neboť pronajímatelé dostávají vyúčtování od správců a správních firem, které následně předkládají svým nájemcům.

V případě žádosti nájemce je pronajímatel povinen zpravidla do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období umožnit nájemci nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby a umožnit mu si pořídit výpisy, opisy či kopie. Do dalších tří měsíců pak je splatný přeplatek či nedoplatek, který z vyúčtování plyne. „Jak vidno, automatická povinnost pronajímatele předkládat nájemci vyúčtování záloh na služby zákonem uložena není. Pokud tedy má nájemce zájem, aby tyto podklady dostával bez nutnosti o ně žádat, mělo by to být sjednáno v nájemní smlouvě,“ doplňuje Michal Zadák.

Odhad a adekvátní zálohy

Už v inzerátu nebo při prvních prohlídkách sdělte zájemcům odhad nákladů spojených s bydlením v rozdělení na nájem a zálohu na služby. Například platby za teplo se liší dům od domu, město od města, podle toho, zda se k topení využívá elektřina, plyn, nebo centrální rozvod. Nájemník by měl mít představu, kolik bude za bydlení platit celkem. Předem si promyslete, co bude pokrývat vyúčtovávaná záloha na služby a co všechno kryje nájem.

Rozhodně také zájemce upozorněte, s jak velikou spotřebou váš odhad nebo zkušenosti počítají. „Náklady na topení nebo teplou vodu budou jiné u aktivního mladého páru a rodiny s dvěma malými dětmi, rodina se zdržuje doma, víc vaří i topí. Zálohy by měly být stanoveny tak, aby budoucí spotřebu zohlednily, zejména v případě ukončení nájmu při výrazném nedoplatku bude pozdě bycha honit. Naopak příliš vysoké zálohy mohou vést k potížím pronajímatele při povinnosti jejich vrácení, upozorňuje Michal Zadák.

Co se nájemníka netýká

Jak je již naznačeno výše, do vyúčtování nájemníkovi rozhodně nelze započítat platby do fondu oprav, splátku hypotéky, pojištění domu, správu bytové jednotky nebo například odměny pro správce vlastníků jednotek (SVJ). Tyto náklady pronajímatel zahrnuje do svých nákladů a kryje z nájmu.

„Právě proto nelze nájemci předložit k proplacení vyúčtování, které vlastník dostal od správce bytových jednotek. V něm jsou zahrnuty i poplatky za správu, odměny pro vedení SVJ a podobně, které nájemník přirozeně nehradí,“ uzavírá Michal Zadák.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com