To mnohem důležitější než počet komor, je těsnění. Tyhle věcičky jsou na okraji zájmu, a přitom jsou tak strašně důležité. Těsnění je to, které zabraňuje pronikání chladu, vody, par, a přitom musí být dostatečně funkční na to, aby nevytvářelo kompresní komory apod.
Jedná se o takzvaná jednostupňová a dvoustupňová těsnění. Nejde ani tak o počet těsnění jako spíš o počty větrové a dešťové zábrany. Jednostupňové je mají spojené, dvoustupňové rozdělené. V tomto ohledu je ale orientace složitější. Mnohem jednodušší tak zůstane pro všechny počet těsnění. Tři těsnění (například dvě dorazové a jedno středové) zaručují lepší tepelně izolační vlastnosti a navíc i lepší rozdělení oken na mokrou a suchou zónu.
Ptáte se, proč mokrou zónu? Protože okna musí mít takzvané dekompresní komory, které zaručí, že při zavření vzduch, který zůstal mezi rámy, bude vytlačen do dekompresního místa a nevyfoukne se skrz těsnění, které tak přestane plnit funkci. I když je však dekompresní dutina dobře udělaná, těsnost není nikdy stoprocentní. Skrz těsnění tak bude zatékat, ale vniklá voda bude odváděna ven kanálky.
Tři skla a dvojité těsnění ve třech řadách
Sklo, sklo a ještě jedno sklo
Jednoduchá skla se dnes už prakticky nepoužívají. Jde nejen o tepelný prostup, ale také o pevnost a tuhost okna.
Čtyřsklo Profi+ od firmy Sulco
Dnes tak kralují dvojskla a trojskla. Čím více skel, tím nižší součinitel přestupu tepla a lepší neprůzvučnost. Jako novinka se nyní objevuje na našem trhu dokonce i výrobek firmy Sulko, která nabízí okna s čtyřsklem se součinitelem U = 0,50 W/m2K. Tato skla tak splňují s přehledem i předpisy EU pro stavbu domů s nulovým standardem.
Ale pojďme k standardu českému. Skla jsou v rámu buď vložená s distančním rámečkem, nebo vlepovaná. Dříve se používala skla o tloušťce 3 mm, dnes je už obvyklejší sklo se 4 mm. Mezi skly je většinou pro zlepšení vlastností instalován inertní plyn (nejčastěji argon). Jelikož těsnění oken, která pracují a kroutí se, povolí, během let tak tento inertní plyn vyprchá. Norma říká, že během jednoho roku se mohou dostat z oken maximálně 3 % plynu. Bohužel dnes fungují na trhu mnohé firmy, které dělají okna v nedobré kvalitě. Navíc špatné usazení oken či jejich zkřivení způsobuje velmi často únik rychlejší.
O inertním plynu se ještě musíme zmínit. Někteří výrobci navíc plní meziskelní prostory fluoridem sírovým. Tento skleníkový plyn však je už v tomto odvětví od roku 2006 zakázán, ale bohužel se stále a stále objevují noví výrobci, kteří se na levnějším plynu s označením SF6 chtějí obohatit.