Statika je velmi důležitá nauka, která zaujímá při navrhování i stavbě budov jedno z nejvýznamnějších míst, neboť se zabývá nosnými konstrukcemi staveb, které jsou po celou dobu jejich životnosti vystaveny různému namáhání.

Význam statiky ve stavebnictví

Pokud se chystáme ke stavbě či rekonstrukci domu, jsou statické výpočty, případně posudky, velmi důležité. Statiku je třeba hlídat i v případě menších stavebních úprav, které by na první pohled neměly mít vliv na celkovou stabilitu konstrukce. Nosné konstrukce, zhotovené ze dřeva, zdicích materiálů, betonu, oceli nebo jejich kombinací, musí přenášet vlastní tíhu a tíhu všech trvalých částí stavby, užitné zatížení, tedy vybavení budov a hmotnost lidí, kteří se v nich budou pohybovat, a zatížení sněhem i větrem. V úvahu je třeba brát i mimořádné události, jako například zemětřesení či výbuch a podobně.

Budovy musí být navrženy tak, aby účinkům výše konkretizovaného zatížení bezpečně odolávaly. Původně byly hodnoty navrhované konstrukce většinou (s výjimkou velkých sakrálních či vojenských staveb) určovány na základě zkušeností a posléze u některých typů staveb a konstrukcí také pomocí empirických vzorců, pro tento účel vytvořených. V 19. století přišla ke slovu statika, popřípadě dynamika. Dnes je bezpečnost konstrukce určována mezním stavem, který vyjadřuje nejméně příznivou kombinaci pevnosti a zatížení.

Statika budov je velmi náročnou a zodpovědnou činností. Jestliže ovládáme statické výpočty, můžeme si odhadní hodnoty stanovit sami, ovšem rozhodující a závazný posudek mohou vystavit pouze kvalifikovaní autorizovaní stavební inženýři.

Statický posudek ano, či ne?

Statický posudek je nutné vystavit vždy, když je zasahováno do nosné konstrukce stavby. Rizikové mohou být i zdánlivě nevýznamné zásahy v této oblasti při rekonstrukcích. Jestliže se pustíme do rekonstrukce domu svépomocí, je vodítkem pro nezbytnost statického posouzení zásah do svislých nosných konstrukcí. To znamená například vybourání původní, třeba nenosné příčky ve druhém nadzemním podlaží a její vyzdění na novém místě (může dojít k přetížení stropu) nebo instalace nových podlah s vyšší hmotností – i tak můžeme neúnosně zatížit stropní konstrukci, zvětšování či vytváření nových okenních či dveřních otvorů a podobně.

Statické parametry je také třeba brát v úvahu, když se původně obytná místnost změní na provozovnu nebo sklad. Zde lze předpokládat větší podlahové zatížení, které může mít vliv i na okolní prvky stavby. K poruchám dochází také při zastřešování nebo zasklívání balkónů, když jsou použity těžké konstrukce. Při rozhodování o statickém posudku je také třeba brát v úvahu věk stavby. Starší zdiva či dřevěné konstrukce mohou podléhat opotřebení zatížením a při neodborném zásahu pak může dojít k jejich nevratnému poškození až destrukci.

Statický průzkum

Při projektování nosných konstrukcí je posuzována jejich únosnost, stabilita, životnost, odolnost a velikost deformací, které ještě neznemožňují funkčnost konstrukce.

Aktuální stav konstrukce pak ovlivňují také všechny dodatečné změny dané stavby – nástavby, zpevňování stropů, opravy krovů, výměna krytiny, ale naopak i chátrání budovy, změny podloží a podobně. Při statickém průzkumu se posuzuje, zda jsou pohyby stavby ještě aktivní, či již skončily. Zřetel je třeba brát nejen na konstrukce hlavní, ale i doplňkové, to znamená podhledy nebo nenosné příčky. Zjistit to lze různými metodami – nejjednodušší jsou sádrové pásky na největších trhlinách, označené datem instalace a postupně změnovými údaji v čase. Jestliže dojde k porušení pásky maximálně v řádu několika dnů, je nutné udělat neodkladně výztuže konstrukce s dalším sledováním nových pásek.

Při prověřování konstrukce je nutné zkoumat klenby, výklenky, komíny, otvory, dilatační spáry, stropy, ale i porušené zdivo a ve výkresech pak vyznačit jejich dimenze, materiál i stav. Současně je nutné vyznačit také oslabené či narušené dřevěné konstrukce, ať už opotřebováním, nebo houbami, vlhkost ve stavbě a podobně. V závislosti na charakteru poruchy mohou být vyžadovány i další průzkumy, geologický či hydrogeologický (ty jsou vyžadovány u každé novostavby), průzkumy omítek, dřeva a dalších stavebních materiálů.

Statické průzkumy je třeba brát v úvahu, neboť snížená či nedostatečná únosnost zdiva a další možné poruchy mohou mít za příčinu nejen estetické a funkční vady stavby, i když z hlediska bezpečnosti objekt zatím vyhovuje. Následně však mohou mít i tyto vady za příčinu lokální, a časem i celkové přetížení nosných konstrukcí objektu, a tedy i jeho bezpečnost.

Dana D. Daňková