Jeli jsme s přáteli do sklípku moravského a stavili jsme se cestou na veletrhu stavebním v Brně. Spoustu věcí tam měli, hlavně nábytku a kuchyní, když už jsme výstavu opouštěli, všiml si manžel venkovní expozice věnované jen a pouze stavebnímu materiálu a traktorům. Naštěstí už jsme byli na parkovišti a já jsem měla moc moc unavené nožičky a moje námitka „vždyť už traktor máš a dům postavený taky, tak co bychom si tam prohlíželi?“ vyvolala údiv na mužově tváři. Odpověď „ty si přece taky ráda prohlížíš další a další kabelky a botičky“ byla podpásová.

REKONSTRUKCE DOMU ONLINE UŽ PŘINESLA:

Také jsme se cestou dohodli, že pokud se do námi vybraného termínu neozve stavební firma, co měla zakázku u nás slíbenou jako první, dostane zakázku firma druhá. A jako by stavebníkovi v uších hučelo, volal asi deset minut poté. Že prý začnou 6.5.! Stejně jsme se ale v neděli sešli s náhradní firmou nad rozpočtem a v případě nedodržení ani tohoto termínu máme plán B. Vyjasnili jsme si i spoustu úprav, kterým se možná vyhneme (i z finančních důvodů), například polovalby na střeše zřejmě zůstanou. Podle plánu B bychom měli v září teoreticky bydlet, tak uvidíme, co na to plán A.

S projektantem nyní ladíme topení, tepelnou ztrátu domu, kolik kam dáme topných těles a hledáme dodavatele čerpadel. To znamená, že jsme poslali poptávku firmám mailem a… nic. Asi mají všechny firmy moc moc práce, aby nám poradili, co si máme na ten náš malý venkovský domek dát. S elektrikářem máme za sebou také první důležitou fázi, prošel dům s mým mužem, ten vysekal vše, na co ukázal, a nyní se už čeká jen na nové stěny.

Já jsem viděla na veletrhu báječnou věc. Z kuchyňské linky vyjížděcí sloupek a v něm jsou zásuvky na mixér, kávovar a další důležitosti kuchyňské. Vše bez vrtání do zdi, dlaždic. Je hrozně znát, že jsem ještě žádný byt ani dům nezařizovala od začátku, vždy jsem již přišla do hotového a vrcholem vylepšení našeho života byl zabudovaný dávkovač na jar v kuchyni u dřezu. Na všechno zírám, jako kdyby mě poprvé vzali nakupovat. Všechno je prý možný, máš peníze, nemáš peníze – to je, oč tu kráčí!

Exekutorovi budu psát ve čtvrtek, ať navalí lejstro na katastr (jinak tam pošlu manžela v obepnutým tričku!), protože bance to bude také chvíli trvat, a nechci vidět stavebníka, kterak stojí před našimi dveřmi s napraženou dlaní a já budu bez peněz.

Zahrádkaření

Mně už raší na záhonku zdravá zelenina, kopice hnoje čeká na umístění do jámy na skleník. Vezmu si místo lodiček svoje krásný holínky a pustíme se do toho. Synkovi začalo krásně obrůstat týpí, má tam od dědy nový stolek a sezení z dřevěných špalků.

Dostala jsem od kolegyně návod na osazení truhlíků, tak asi ještě letos zaseju na našem balkóně. Měla u toho takový ty chytrý řeči, že si toho mám vážit, že mi dává návody. Prý je to vzácnost, že si to mám navždy schovat, že se mi to bude hodit atd. Víte, to není hezký, když se nad vás vyvyšujou lidi, který mají zahrádku u baráku celý život a umí všechny názvy kytiček latinsky a poznají je na první dobrou z jakýhokoliv úhlu. Ale zase v ní mám dobrou metu, až k nám přijede na návštěvu (za rok, maximálně za dva) – tak jí spadne brada a kvůli ní se naučím i latinsky a bude prosit, abych jí to všechno naroubovala a aby k nám mohla jezdit zahradničit na víkend!

A bude říkat, jak je u nás krásně.