Proč jsou u nás stále špatné rozptylové podmínky? Proč lidé nadávají na vládu, která jim říká, kdy, jak a za co mají utrácet, čím topit, co dělat se svým majetkem? Na tyhle otázky vědí všichni odpověď – jde o peníze.
Agentura STEM/MARK zhotovila průzkum pro společnost Raiffeisen stavební spořitelna, který měl zjistit, co si lidé myslí o rekonstrukcích a zateplování budov, o alternativních zdrojích… Výsledky opět nebyly překvapivé. Ale přesto jsou velmi zajímavé a právě naše politická elita by v nich mohla něco důležitého vyčíst.
Ekologové bez peněz
Tak předně – průzkumu se zúčastnilo 255 lidí, bydlících v rodinných domech. Ti se mohli spontánně vyjádřit k tomu, proč svůj dům zrekonstruovali, nebo proč ho plánují rekonstruovat. Výsledek je takový, že se drtivá většina oslovených považuje za ekology, ale hlavně jim jde o peníze. Celkem 88 % majitelů nemovitostí si myslí, že se chová v souladu s přírodou. Na ekologický rozměr stavebních úprav si přitom vzpomněly jen čtyři osoby.
Snaha snížit náklady na bydlení je hlavním důvodem rekonstrukcí pro 41 % lidí, na druhém místě (27 % případů) je oprava starého a nevyhovující technický stav domu nebo jeho části. Jen 25 % obyvatel rekonstruuje bydlení, i když to není nutné – modernizuje domov kvůli většímu pohodlí a obnově vnitřního vybavení.
Kdo to je?
Ale podívejme se na to, jak Češi bydlí, abychom vlastně věděli, kdo jsou ti ekologové. Průzkum ukázal velmi pěkné rozvrstvení co do velikostí domů – nejméně dotázaných bydlelo v domech do 80 m² (7 %), pak se pohybovala procenta už rovnoměrně. 81 až 100 m² – 21 %, 101 až 120 m² – 29 %, 121 až 140 m² – 20 %, 141 m² a více – 22 %. Z toho je vidět, že lidé v Čechách nebydlí v domech zrovna malých a nuzných. Podlahová plocha domů je u nás výrazně vyšší než v mnohých západních zemích.
ČTĚTE TAKÉ:
- I výměna oken může být zmetek
- Péče o dřevěná okna krok za krokem
- Vše o podlahovém vytápění
- Jak podřezat vlhké zdi
Ovšem slabší je to už se stářím. Nejméně je domů starých 5-10 let – jen 8,6 %. Nejvíce pak dotázaní bydlí v domech starých 50-99 let (33 %)! Je tedy vidět, že právě tyto domy jsou největším problémem celého systému.
Pojďme se podívat, kolik v domech oslovení lidé protopí. V následující tabulce uvidíte jak celek, tak i rozvržení na Prahu a Středočeský kraj, Čechy a Moravu. Morava je na tom prakticky nejhůře. Nemá sice v jednotlivých kategoriích žádné vrcholy, ale těžiště případného grafu se výrazně kloní k velkým cenám za topení.
Jaké jsou průměrné roční náklady na vytápění:
| celkem (%) | Praha+středočeský | ostatní Čechy | Morava | |
|---|---|---|---|---|
| Do 12 000 Kč (včetně) | 11,8 | 8,8 | 13,1 | 12,1 |
| 12 001 až 24 000 Kč | 32,2 | 36,8 | 31,8 | 29,7 |
| 24 001 až 36 000 Kč | 28,2 | 28,1 | 30,8 | 25,3 |
| 36 001 až 48 000 Kč | 16,1 | 10,5 | 14,0 | 22,0 |
| 48 001 až 60 000 Kč (včetně) | 7,1 | 7,0 | 7,5 | 6,6 |
| Více než 60 000 Kč | 2,7 | 5,3 | 1,9 | 2,2 |
| Nevím | 2,0 | 3,5 | ,9 | 2,2 |
Proč nerekonstruujeme?
Hlavním důvodem, proč Češi neplánují provést potřebné rekonstrukce, je nedostatek finančních prostředků (69 % vlastníků rodinných domů), dále pak nezájem a neochota situaci řešit (25 %). Pro 5 % majitelů rodinných domů je důvodem příliš práce. „Vím, že bychom rekonstrukcí ušetřili za topení i elektřinu, ale i s výměnou topného systému by to přišlo určitě na 200 tisíc korun, možná i víc. Ve svých 51 letech na to nějak nemám sílu, proto rozhodnutí zatím stále odkládám,“ vysvětluje Jaroslav Novák z Velkých Popovic, který žije ve dvougeneračním cihlovém domě z 30. let.
Mnozí uvažují nad tím, kolik peněz do rekonstrukce vloží a kolik následně ušetří. Je pravda, že náklady jsou extrémně vysoké a návratnost je pro mnohé v horizontu, kam už nedokážou ani plánovat. „Nedostatek financí je možné vyřešit výhodným úvěrem určeným přímo na bydlení. Návratnost se liší podle typu rekonstrukce, ale obecně se pohybuje mezi 5 až 10 lety,“ říká Vladimír Vyčítal, vedoucí oddělení vývoje produktů pro fyzické osoby z Raiffeisen stavební spořitelny.
Ovšem trend vývoje cen energií vypadá dost tristně, takže se vyplatí i zamyslet se nad investicí vyšší, která by dům zaizolovala do standardu až pasivního. Náklady tak prudce porostou a návratnost se prodlouží přibližně o třetinu, ale to jen v případě optimistických prognóz cen energií. V případě dalšího zdražování se doba návratnosti investice výrazně zkracuje.
