Byla jsem vyřešit sanitu do koupelny, a musím do nebe povznést českobudějovické SIKO, jak se mi tam pověnovali, především pan Havel, přesně takto si představuji přístup k zákazníkovi.

Přišla, viděla, napsala si do notýsku desítky kódů zboží, naprosto se nevyznající se v typech dlažby, natož obkladů… A pan Havel mi řekl, tohle je tvrdý, tohle moc měkký, co kdybychom tohleto a támhleto, podíváme se do showroomu, tohle je wetroom (rozuměj sprcha), hodinku jsme tam běhali a ladili a máme to… Teď jen čekám, až mi to narýsujou, vymalujou do toho našeho prostoru a přijde cenová nabídka. Pořád mám naději, že moje cenová představa nebude úplně mimo. Ale ještě jednou – děkuji, pane Havle!

Téma: kuchyně

Tak na kuchyň už mi dvě cenové nabídky přišly. Tady mi asi můj rozpočet stačit nebude. Ještě si zajedu do jednoho truhlářství a uvidím, na kolik by vyšla má vysněná kuchyň zde. Ale zase bude krásná, krásná, jak říká můj manžel. V baráčku jsou trubky na vodu připravené, elektřina přivedená, jen ji tam postavit.

REKONSTRUKCE DOMU ONLINE UŽ PŘINESLA:

Jenže kamna budou mít zpoždění, protože glazurovač onemocněl angínou ještě před celozávodní dovolenou. A po celozávodní dovolené v Bechyni, kde máme objednané a zaplacené kachle, bude mít zase dovolenou náš kamnář. Takže kamna, pec, sporák – to vše se bude budovat až ve druhé polovině srpna. A před tím nemá cenu budovat kuchyň, dělat podlahy, nic…

Nevadí, zase mám spoustu času vyladit spotřebiče do kuchyně. Hodně mě zaskočil fakt, že je úplně jedno, jakou značku si tam dám, když to sečtu, plus minus to vyjde stejně (tedy pokud si nenakoupím spotřebiče Miele, ty jediný jsou úplně mimo). Takže potřebuji: vestavěnou digestoř, varnou desku, troubu, mikrovlnku, ledničku, pračku, myčku…

Teď budu mít dva dny volna, někam zajdu do elektra a pozeptám se na případnou slevu, když bych vzala vše od jednoho dodavatele, popř. značky…. Stačí mi tak 50 %.

Téma: zahrada

Měli jsme tam u nás brigádičku, slíbila jsem ugrilovat masíčko na kameni, a tak nás tam bylo plno. Teď už se na pozemku ani terase, ani hospodářské budově nepovalují žádné kameny a jiný stavební materiál, vše je uklizeno za hospodářskou budovou. Já jsem hrabala na zahradě trávu a přesazovala rododendron. Vyšla jsem do lesa na hrabanku, v pantoflíčkách jsem zapadla do bažiny, nelekla jsem se a šla jsem dál. Červený lak na nehty nebyl vidět, v lese se nožky obalily jehličím a zeminou. Nevadí, řekla jsem si, nejsem městské děvče rozmazlené, to dám. I pár borůvek jsem roztřesenou rukou utrhla a několik i k ústům donesla. Vracela jsem se s naloženým vozíkem na zádech, růžovou lopatu v ruce (tu jsem si nekupovala já, ta tam byla!), prošla stejnou cestou nazpátek a na naší zahrádce jsem si nožky ostříkala hadicí. Prostě vesnická romantika.

Rododendron je nyní zasazen správně, obsypán hrabankou z lesa, to samé jsem pak absolvovala ještě jednou kvůli kanadské borůvce, která se mi zdála nějaká neduživá.

Ve skleníku to bují. Dýně se podobá rostlině ve filmu „Adéla ještě nevečeřela“, tak jsem ji zkrátila, to samé cuketa. Pokaždé, když tam vkročím, přijdou rostliny o nějaké své listy. Jinak bych totiž neprošla dál. Koňská mrva dělá své.

Také se chytil jeden meloun. Okurky máme moc dobré, rajčat bude asi také dost, snad mi to nechytí nějakou plíseň, byla se tam mrknout má milovaná tchyně a říkala, že to mám postříkat. No ale čím, to už neříkala. (Sem si dovolíme vstoupit. Na tohle téma jsme měli nedávno článek. Pozn. redakce)

Pak mi plela můj polykulturní záhon. Říkala, že tam toho mám moc. A protože neměla brýle, tak na konci prohlásila, že něco teda vytrhala, ale že na to moc nevidí. Já pomalu začínám likvidovat hrášek, je sice vynikající, ale jak ho tam bylo hodně u sebe a polehává, tak to nějak schne odspodu.

Nevadí, už jsem ho na kraji nahradila fazolemi a na druhé straně vysázela ředkvičky. A protože přijela v neděli má drahá přítelkyně, dostala jsem od ní darem cedulky k záhonům, které si prý mám zapichovat s popisem, když něco nového zasadím. Tím zvýším výkonnost svého záhonu. Paráda.

A také si u nás začali zamlouvat vánoční stromky. Nějak nám to tam povyrostlo a já se chystám zkracovat. Slovy jednoho manželova kolegy – „strom je tak vysoký, jak mu to dovolíš“.

Téma: okna

Volám do firmy, kdy budou okna, kvůli kterým stojí celá stavba. No prý už asi budou, protože 9.7. šla do výroby, a ten pán, co to zadává do systému, toho má moc. Tak pak už tam nezaznamenává, jestli už jsou vyrobený. Nádhera, to znamená, že stavební firma bude moci konečně dodělat stavbu, zrušit balkon a může se začít s vnitřkem. Sice nyní začali nahazovat vevnitř nově postavené stěny, ale nahoře se nic moc nezměnilo. Vůbec celkově ta stavba nějak stojí, a to máme léto!

Sádrokartonáře jsem konečně uhnala. V pátek s ním budu mít rande na stavbě. Ukážu mu v podkroví, kde má co dělat, a už může asi začít. Musím to začít koordinovat, protože je mi sice jasný, že se v září stěhovat nebudu, ale říjen je taky krásný měsíc. Stavebníka poprudím, kdy bude pokládat dlažbu, kdy mu ji mam přivézt, aby mu nestála práce. Chci mít nějaký časový harmonogram.

Jak mi řekli v SIKu, pokud si vyberete nějakou italskou nebo španělskou dlažbu a nebude skladem, přes léto z Itálie ani ze Španělska nic nedostaneme, tam se nepracuje…

Já už chci bydlet u nás na Mlakách, už jsme se tam i seznámili s dalšími sousedy (konala se party u příležitosti narození nového občánka) a je tam prostě krásně!