Když jsme skončily, prohlásila, že tento dům by uklízet pravidelně nechtěla. Zároveň mi jako správná maminka udělila několik životních rad, co a jak a čím čistit, abych si svoje ručičky neumáčela v kýblech. Tak jsem se pak vydala koupit starou dobrou okenu a v jednom velkém drogistickém řetězci ji prostě nemají.

Letní bouřka

Máme za sebou první pořádnou letní bouřku. Byl to pěkný hukot, kravál, jako kdyby nebyli zedníci za zdí domu venku, ale vedle mé postele, blesky a hromy rozsvěcely čidlo u kluků nahoře, takže se tam chvilku svítilo, chvilku ne, já běhala nahoru, aby se chlapečkové nebáli, ale oni spokojeně chrupali…

Já nemohla spát, takže jsem nechala svou fantazii pracovat naplno a rozvíjet svůj literární talent. Blbé je, že ještě nemám notes u postele, takže co chci sdílet se svými čtenáři, do rána zapomenu.

Zateplování

Pokračujeme zdařile, do konce týdne bude dům nahrubo připraven na fasádní barvu. Prý…. A pak se bude týden dávat fasáda a bude hotovo. Rozloučíme se se zedníky, s tesaři, s pokrývači, dáme na okna sítě a budeme si užívat léto. Do té doby…

Zahradničení

Tak jsem se pustila do dalšího záhonu. Mám v plánu oddělit garáž a prostor před ní – parkovací stání – živým plotem, sousedka mi na něj nechala proutky takové pěkné okrasné vrby. Takže nejdřív mi připravil záhon tatínek. Byl moc úzký, příliš velký nános zeminy. Sousedka podala jasné instrukce, jak předělat. Musela tedy nastoupit těžká technika. A pak jsem nastoupila s lopatou já. Rýčem jsem záhon zarovnala (venku bylo asi 30-40 °C) a počala jsem házet lopatou zeminu, pěkně tak, aby byla pod úrovní trávníku, aby k tomu mohla pěkně sekačka. Pak jsem se jala vybírat ty správné proutky, zasadit ve správné vzdálenosti od sebe a mulčovací kůra nakonec. V tom zpoza plotu přišlo výstražné mručení sousedky, kterou stále nemohu zmiňovat pod pohrůžkou násilné smrti. Stačilo pár slůvek: „Kde máš fólii?“ Takže jsem vyndala proutky, shrabala mulčovací kůru a potupně si šla pro nůžky. Jak jsem mohla zapomenout?

Večer jsem byla spálená jako od moře. Není to nádhera, to zahradničení? Už na začátku prázdnin jsem opálená tak, jak jsem nebyla už dlouho.

A pak jsem konečně našla v jedné zahradnické encyklopedii, co trápí naše rajčata ve skleníku. Mají problém s látkovou výměnou, ale na výnos to prý nebude mít žádný vliv. Takže kdybyste měli také zkroucené listy u rajčat, je to špatnou látkovou výměnou. Ale vypadá to dobře, rajčata všeho druhu začínají uzrávat a já mohu dělat šopské saláty jedna radost. Až na ty papriky, které jsem po jednom postřiku vyhodila, protože mšice nebyly vyhubeny. Netušila jsem, že se musí postřik opakovat. Chybami se člověk učí. A vypadá to na dobrou úrodu červené řepy, jen nevím, co s ní.

Můj tatínek dál užívá zasloužený důchod a vozí k nám na baráček další a další květiny, krade mi květináče a všude sází různé výhonky, keříky, i z dovolené něco přivezl a čekáme, co z toho vyroste. Jen se neví, kam to vše dáme. Díval se na můj koncept zahrady a zdálo se mu to málo propracované a něco mi tam do toho pořád kreslil. Snad si najde nějakou aplikaci pro počítač a něco vymyslí, jinak si to dáme na předzahrádku před plot.


VŠECHNY PŘEDCHOZÍ DÍLY, KTERÉ SE VĚNUJÍ REKONSTRUKCI PŘED NASTĚHOVÁNÍM, NAJDETE ZDE ***

Řeknu vám, že zahrada je velká výzva. Večer už se jen tak ploužím, když si zapomenu nůžky, ploužím se zpět k nářadí, které jsem si strategicky umístila ke skleníku, ale je to jedno, vždycky potřebuji nářadí na místě, kde ho nemám.

Bazén

Bazény jsou velká černá díra na peníze. Filtrace, písek do filtrace, schůdečky, plachta, pořád málo. Už to stálo dvakrát tolik, co bazén. Teď filtrujeme, bude to trvat několik dní, pak se budeme moci koupat. Já už tedy byla na návštěvě u sousedů a plula jsem u nich na lehátku. Takže jsem se opálila ještě víc, ale po tom opraveném záhonu jsem si to opravdu zasloužila. Nabízela jsem sousedům výměnný pobyt, my k nim, oni k nám. Nechtějí, nevděčníci.

No však i já brzy začnu podávat ledovou kávu na lehátkách u bazénu. Bazén už mám.

Teď to venku vypadá, že bude další ohromná bouřka, nebesa ztmavla, v dáli to hrozivě hřmí. Tak dokud jde elektřina a internet, posílám článek z místa, kde je opravdu krásně a lidé dobří.