Co je vlastně peletka? Je to směs dřevitých zbytků, které se spojí, slisují a vytvoří se malé kousky, které se následně nasypou do speciálního kotle či kamen. Má několik zásadních výhod. Těmi hlavními jsou vysoká výhřevnost, která už prakticky dosahuje parametrů hnědého uhlí, a pak také možnost automatizovaného provozu. Ze zásobníku si dokáže kotel brát peletky klidně celou zimu, aniž by bylo třeba cokoli dalšího dělat.
Výhoda dotací
Pojďme ale za peletkou raději pěkně na začátek. Tedy do parlamentu a vlády, kde začal boj s neekologickým vytápěním. Vznikla tak podpora vytápění ekologického, tedy možnosti výměny starého kotle za nový s podporou státních dotací. Známé kotlíkové dotace už dospěly do třetí fáze a stále je o ně velký zájem. Možná i čím dál tím větší.
Hlavně se postupem času podmínky pro získání dotace zpřísnily, což je důležité právě pro biomasu, tedy i pro peletky. Zatímco v první výzvě stát podporoval i kombinované kotle, tedy i ty na uhlí, dnes už na takové kotle dotaci nedostanete. Navíc od roku 2022 už pod pokutou až 50 tisíc korun nikdo nemůže provozovat kotle první a druhé emisní třídy, což zahrnuje právě staré uhelné kotle.
Třetí výzva kotlíkových dotací
Už dnes jsou přijímány v některých krajích žádosti o kotlíkové dotace pro třetí výzvu. V Moravskoslezském kraji byly přidělené peníze elektronicky podanými žádostmi rozděleny během necelé minuty a do hodiny byla naplněna i řada čekajících. Kraje, které tuto výzvu ještě neodstartovaly, tak mohou učinit do 31. října 2019.
Rozděluje se 3,125 miliardy korun. Předpokládá se však, že při velkém zájmu stát tuto částku ještě navýší. Ve třetí výzvě už není podpora kotlů na uhlí. Zároveň jsou zde určité výhody pro takzvané prioritní oblasti – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. V těchto regionech je možné žádat i o půjčku, kterou lze dofinancovat celou rekonstrukci otopné soustavy. S vyřízením půjčky i dotace pomůže vyškolený pracovník obecního úřadu. Půjčka je bezúročná.
Třetí výzva kotlíkových dotací
Stačí méně zateplovat
Kotlíkové dotace tak velmi často využívají lidé ke změně vytápění za ty nejčistší způsoby – tepelná čerpadla. Tyto technologie v minulých výzvách u lidí vítězily. Ovšem v pozadí nebyly ani peletkové kotle. Díky spalování obnovitelného zdroje energie totiž mají výrazně nižší koeficient pro propočítávání energetické náročnosti budovy.
Výhodou peletek je, že se dají sehnat v pytlích třeba i na benzinových pumpách, takže akutní potřebu lze poměrně rychle saturovat.
Zatímco elektřina, kterou tepelné čerpadlo potřebuje, je stále ještě při výpočtu neobnovitelné primární energie do domu penalizována koeficientem 3, peletky z tohoto výpočtu vycházejí výrazně lépe – koeficient je 0,2. Ve výsledku to znamená, že aby dům dosáhl požadovaných parametrů na nízkoenergetickou stavbu a od příštího roku na dům s téměř nulovou spotřebou energie, v případě využívání elektrické energie musí mít výrazně lepší zateplení a další technologie, aby se vyrovnal domu s peletkovým kotlem.
V současné době probíhající třetí výzva chce rozdělit tři miliardy korun mezi lidi na výměnu neekologických vytápěcích soustav. Ta poslední dvě slova jsou také důležitá. Ono to totiž leckdy neznamená jen výměnu kotle. Často se totiž musí vyvložkovat komín, upravit kotelna nebo i předělat otopná soustava rozvodů s radiátory. Některé typy vytápění totiž pracují s jiným médiem, které má agresivnější spaliny, nebo pracuje v nízkoteplotním režimu. To ale u peletek nehrozí. Peletkový kotel může pracovat s původním komínem, stejně jako s klasickou vysokoteplotní soustavou.
Cesta peletek
Peletky vhodné pro použití v domácnosti se lisují z dřevní hmoty za vysokých teplot, s přidáním malého procenta škrobu. Následně se distribuují v sypaném stavu nebo v pytlích. Jak ale poznat kvalitní peletku? Především musí být jednobarevná. Čím tmavší, tím je v ní větší přídavek kůry a dalších příměsí. Taková peletka také hoří a má třeba i dobrou výhřevnost. Ale po spálení zůstává větší množství popela, který se snadno zapéká a vytváří na roštu strusku. To může být problém pro automatizované systémy. Kvalitní peletka by měla mít velmi nízké procento popela, ideálně pět gramů na kilo peletek. Při využití takového paliva je možné, že budete muset popelník vyklepávat na kompost či do popelnice třeba jen dvakrát za zimu.
Další důležitá vlastnost peletky je nízká drobivost. Když se peleta drolí, je to známkou špatného slisování, nekvalitní hmoty nebo vysoké vlhkosti. Právě vlhkost je problém, protože výhřevnost výrazně klesá. Část vytvořeného tepla se totiž spotřebovává na změnu skupenského tepla vody místo na ohřev otopného systému.
