Stará dřevěná okna chalupy mohou být po letech oprýskaná a nevzhledná, ale když z nich odstraníte starý nátěr, řádně je zbrousíte až na čisté dřevo a opět přelakujete, budou opět vypadat úžasně a poslouží vám další dlouhá léta. Je to ovšem zdlouhavá práce, okna se musejí vysadit a položit do vodorovné polohy, dlouho se čeká, než jedna vrstva zaschne, aby se mohla aplikovat další... krása dřevěných oken je zkrátka vykoupená náročnou prací.

Právě představa náročné údržby člověka často ovlivňuje při výběru oken nových. Jeden raději sáhne po plastu, protože o ten se nemusí nijak starat. Výroba dřevěných oken se přitom také přizpůsobila moderní době, a tak s těmi novými už není téměř žádná práce.

„V návodech na údržbu dřevěných oken je zpravidla uvedeno doporučení, že je nutné je dvakrát do roka ošetřit speciálním balzámem, což často vyvolává dojem, že je okna třeba složitě odmontovat, natírat štětcem a zase vsazovat zpět,“ uvádí Ing. Milena Tomčíková, produktová manažerka značky VEKRA. „To ale není tak úplně pravda, na montování i na štětec můžete klidně zapomenout. Stačí totiž dřevěné části oken jako rámy a křídla nejprve zbavit nečistot a potom přejet houbičkou namočenou v doporučeném balzámu, který tak šikovně zacelí mikrotrhlinky po zimě a celkově oživí lazuru.“

Aby vše dopadlo opravdu bezchybně, Tomčíková doporučuje aplikovat balzám v teplotním rozmezí +5 °C až +20 °C a mimo přímé slunce.

Moderní dřevěná okna jsou už z výroby opatřena povrchovou úpravou, která stanovuje jejich kvalitu. Standardně se přitom provádí třístupňová povrchová úprava:

  • chemická impregnace,
  • barevný základ,
  • vrchní lazura.

Aby pak impregnace sloužila, jak má, měla by být provedena po jednotlivých částech, včetně rohových spojů, a to ještě před finálním zalisováním do hotového rámu či okenních křídel. Z toho důvodu je třeba jednotlivé vrstvy na okna nanášet stříkáním za pomoci počítačem řízeného hydraulického robota, nikoliv natíráním. Zároveň by nanášení chemické impregnace mělo probíhat na samostatných dílech okenního rámu a až po jejím zaschnutí tyto díly spojit. Tím je zajištěna odolnost dřeva i uvnitř rohového spoje, a nikoli jen na jeho povrchu.

Ne každý výrobce ovšem tento postup dodržuje. Na co se při koupi dřevěných oken zaměřit, přibližuje náš starší článek: