Musí developer k bytům postavit i garáž?

Odpověď najdeme v článku 10 vyhlášky 26/1999 Sbírky. „Ano, bez garáží není možné dnes zkolaudovat bytový dům,“ potvrzuje ing. Plecháčová ze stavebního odboru městské části Praha 5. „K určitému počtu bytů musí být postaven odpovídající počet garáží, nesmí jich být méně. Počet garážových stání se může lišit podle lokality. V centru měst je většinou poměr bytů a garáží 1:1, plus několik míst pro návštěvy, v okrajových částech měst bývá rezerva, staví se o několik garážových stání navíc.“ Záleží také na velikosti jednotlivých bytů: do 100 m² je vyžadováno jedno parkovací stání, nad 100 m² podlahové plochy bytu musí být k takovému bytu k dispozici už dvě garážová stání.

Pokud tedy počet garážových stání vyhovuje předpisu, lze celý dům zkolaudovat. Neřeší se však přitom, komu kóje pro auta připadnou. Jakým způsobem developer zájemcům o byty garáže nabídne, tedy prodá nebo „přibalí“ v nabídce do ceny bytu, je jiná věc, liší se případ od případu.

Musím si koupit k bytu i garážové stání?

Pokud není v ceně, nikdo mě nutit nemůže. Často ovšem v ceně bytu je. Zájemce si koupí byt, k němuž náleží jedno nebo dvě garážová stání v suterénu. To je uvedeno v kupní smlouvě a je jasné, že se garážové stání nedá od bytu oddělit. Takové stání majitel bytu nemůže odprodat, nemůže být samostatným předmětem vlastnictví. Může je ale v budoucnu pronajmout; potřebuje ovšem svolení majitele objektu, případně ostatních vlastníků bytů.

Jak bývají definována garážová stání

Garážové stání ale není definováno jako příslušenství bytu. Většinou jsou garáže zahrnuty do společných částí domu. Majitel bytu tedy vlastní byt plus podíl na společných částech domu, což znamená chodby, sklepy, vestibuly a i garáže. V katastru nemovitostí (na listu vlastnictví domu) ale není často uvedeno, že součástí společných prostor domu jsou také garážová stání v podzemí. „Tento údaj často nalezneme pouze v prohlášení vlastníka při prvním vkladu. Při dalším prodeji garážového stání spolu s bytem lze doporučit sepsat ke kupní smlouvě (o převodu jednotky s podíly na společných částech domu a pozemku) ještě samostatnou kupní smlouvu na garážové stání s upřesněním polohy a čísla garážového stání,“ radí JUDr. Josef Vančat. „Tato smlouva se nepodává na katastrální úřad jako samostatný vklad vlastnického práva, ale slouží kupujícímu k jistotě, že skutečně koupil spolu s bytem i dané garážové stání.“

Jiný správce garáží

„Tato stání mají často jiného správce s odlišným režimem plateb za údržbu a služby, než je správa domu nad garážemi, kde je situována koupená bytová jednotka. Nepůsobí to potíže při prodejích, většina kupujících je s tímto postupem srozuměna, ale lze to považovat za velké nepřesnosti v evidenci nemovitostí,“ poznamenává k tomu Jindra Vančatová z realitní kanceláře TOP-R.

Garáž coby samostatná nebytová jednotka

V menších domech bývají garáže i samostatně zapsány jako jednotlivé nebytové jednotky. To se týká přízemí domu, tedy když garáže jsou umístěny v 1. nadzemním podlaží stavby. Garáž v tomto případě vlastní majitel bytu podílově, tedy ji koupí. „Nebytová jednotka musí mít zdi po celém svém obvodu, aby její velikost bylo možno definovat. A to nesplňují garážová stání, kde jsou parkovací místa oddělena čarou na zemi nebo lanem,“ upozorňuje JUDr. Josef Vančat, „takže stání nesplňují podmínky pro definování samostatných nebytových jednotek. Garážová stání proto lze definovat jako jednotku nebytovou v podílovém spoluvlastnictví.“

Foto: www.isifa.com