Termín „minimální nezámrzná hloubka“ se nedá vyjádřit jediným číslem. V mírném klimatickém pásu a tedy v našich podmínkách se za ni považuje 80 cm, u nesoudržných zemin 120 cm. Jak hluboko ale budou konkrétní základy nebo přípojky položeny, závisí na lokalitě. V jaké je nadmořské výšce, zda se nejedná o mrazovou kotlinu a podobně. Vše se upřesní podle tzv. mrazového indexu oblasti. Pak záleží na typu podloží; každá zemina promrzá do rozdílné hloubky.

Základy a přípojky

Liší se hloubka založení rozdílných staveb: pro základy domů, vodovody a přípojky platí nezámrzná hloubka v rozpětí 80 až 120 cm. Potrubí ve štěrkových a skalnatých zeminách ale může být až 1,5 metru hluboko, v hlinitých zeminách je to 1,2 metru. Konkrétní faktickou hloubku ale vždycky určí statik a projektant.

ČTĚTE TAKÉ:

"Pokud budeme například betonovat patky pod novou terasu, založíme je do hloubky 0,8 metru, někdy udávaných 60 centimetrů nemusí v některých lokalitách stačit."

Dům bez sklepa

U nepodsklepených budov rozhoduje o hloubce základů právě minimální nezámrzná hloubka. Je stanovena podle druhů zeminy. Pro hlinitopísčité a písčitohlinité půdy (nejběžnější základové půdy) je to 80 cm. Pro jílovitohlinité půdy platí 1 metr a pro smrštivé jíly 140 cm. Příklad: rodinný dům, podloží jíly a jílovité hlíny s břidlicí a křemenem tuhé pevné konzistence, 298 metrů n. m., ve městě, severní svah. Základy budou založeny do hloubky 1,1,-1,2 metru.

U základů domů také nezámrznou hloubku ovlivňuje teplo unikající podlahou k základům. Platí tady jakási nepřímá úměra – čím hůře zateplená podlaha, tím mělčí mohou být základy. Naopak nízkoenergetický a tím spíše pasivní dům bude založen hlouběji, protože k základům teplo nepronikne.

Co ukáže průzkum

Před stavbou základů se provádí průzkum geodetických poměrů staveniště (rozbor geologických poměrů pod domem). Provedené vrty odhalí, jak zemina promrzá, a určí se nezámrzná hloubka. Vrty ukáží také, zda jsou geologické poměry pod celým budoucím domem stejné. Základová spára domu totiž má být založena v zemině stejnorodé. To znamená, že třeba jedna strana základových pasů musí být i několik decimetrů hlouběji než druhá, protože o pár metrů dále například silně promrzající jíly zasahují výše k povrchu.