Pro ilustraci uvádíme rovněž průměrné ceny rodinných domů. Jedná se o cenu vypočtenou pouze z projektů hromadné či kombinované výstavby zajišťované investorem. (V ostatních případech byla zjišťována prodejní cena pozemků. Ta dosahovala v průměru 1 400 Kč/m2 včetně inženýrských sítí, pokud šlo o nezainvestovaný pozemek, cena se pohybovala kolem 800 Kč/m2.) V územním členění byly vůbec nejdražší pozemky zjištěny v Průhonicích (2 540 Kč/m2) a Roztokách (2 500 Kč/m2). Jedná se o cenu zainvestovaných parcel. Naopak nejméně by zájemci platili v Mnichovicích, kde cena za metr čtvereční pozemku s inženýrskými sítěmi činí v průměru 870 Kč. Co se týče samotných rodinných domů, rozdíly v ceně jsou obrovské a odrážejí typově velmi odlišné projekty. Například ve Zvoli se nabízí prodej domu i s pozemkem za 2,5 mil. Kč, zatímco v Čelákovicích cena dosahuje 7,4 mil. Kč. V prvním případě se ale jedná o plošně skromné domy na malých pozemcích, v případě druhém o samostatné domy rezidenčního typu s velkým pozemkem. Postupný růst ceny je dán inflačním vývojem v České republice, zejména pak cen stavebních prací a pozemků, které zatím rostou rychleji než celková průměrná inflace. Pokles ceny zjištěný v letošním roce je nutno uvést do souvislosti s rozsahem šetřeného území. V situaci, kdy z něj bylo vyloučeno samotné hlavní město, kde jsou dosahované ceny obvykle nejvyšší, je to vcelku logické. Možností je rovněž reakce developerů na nepříznivou ekonomickou situaci v republice a s ní spojenou sníženou kupní sílu obyvatelstva. Východiskem je pak nabídka menších typů rodinných domů s plošně skromnějšími pozemky v nižších cenových relacích. Přesnější informaci o poptávce po bytové výstavbě může poskytnout údaj o stupni rozestavěnosti v jednotlivých lokalitách. Vzhledem k tomu, že většina investorů zahajuje výstavbu až po složení záloh a podepsání smluv, vypovídají tyto údaje o stupni prodejnosti projektů. Jak z tabulky vyplývá, podíl dokončených domů se rychle zvyšoval až do roku 1997, poté nastala stagnace. Dá se předpokládat, že v roce 1997 se projevila realizace první vlny projektů výstavby rodinných domů, jež byly zahájeny právě kolem roku 1993. Od té doby se podíl dokončených domů udržuje na poměrně stálé hladině, pokles v roce 1999 je dán skutečností, že do šetření byly poprvé zahrnuty i lokality s platným územním rozhodnutím, na nichž dosud nemusela být zahájena výstavba. Tomuto průběhu v podstatě odpovídají i křivky rozestavěných, resp. nezahájených domů. Stupeň rozestavěnosti v jednotlivých lokalitách je značně diferencovaný, v některých konkrétních případech se objevují již několik let stavební parcely, na nichž dosud nebyla zahájena výstavba. Z toho je možno usuzovat, že se jedná o pozemky, které byly zakoupeny se spekulativním cílem, a dokončení celé lokality se proto může velmi protáhnout. Jiným případem jsou delší dobu rozestavěné domy v lokalitách s hromadnou výstavbou, kde se dají předpokládat finanční problémy developera či problémy se solventností zákazníků. Naproti tomu jsou lokality, kde je tempo výstavby velmi vysoké a výstavba je realizována do 1,5 roku po zahájení. S nárůstem kapacitních lokalit se však dá předpokládat vzrůst doby celkové rozestavěnosti území. Výstavba bytových domů v zázemí Prahy je v celkovém počtu 136 sledovaných lokalit bylo zjištěno 8, kde probíhá nebo je plánována výstavba bytů v bytových domech. Následující tabulka udává přehled těchto lokalit. Pouze dvě lokality - obě v Hostivicích - zahrnovaly výhradně bytové domy: jednalo se jednak o výstavbu komunálních malometrážních bytů ve Školské ulici a dále o komerční výstavbu bytových jednotek na sousedním pozemku. V ostatních případech developer kombinoval výstavbu bytových domů s domy rodinnými (většinou řadovými). Celkem bylo zjištěno 506 jednotek v bytových domech, z toho 10 % je již dokončeno, 64 % rozestavěno a 26 % v přípravě. S výjimkou malometrážních bytů, které staví Městský úřad v Hostivicích, se v ostatních lokalitách jedná o byty plošně průměrné, pohybující se v rozmezí 50-100 m2 celkové podlažní plochy.