Základ domu tvoří základy. Tak takový začátek se může zdát absurdní, neboť každému je jasné, že se dům nestaví od střechy. Začneme tedy trochu jinak. Základy jsou nejdůležitější, ale přesto často opomíjenou částí stavby. A tak v případě podcenění výstavby základů nezřídka vznikají události, které pro majitele jsou tragické, zatím co pro škodolibé sousedy radostné. S podceněním důležitosti základů se můžeme setkat především u starých domů při jakékoli rekonstrukci. V dřívějších dobách se základy dělaly z vyskládaného kamene, byly pružné, ale málo pevné. Dnes se k budování základů používá především beton, do kterého je možné přidat kameny, železo a kvalitní kusy betonu. Nevhodnou „přísadou“ do betonové hmoty jsou cihly, které mohou nasáknout vodu a pak následkem zmrznutí základy roztrhat. Základová spára (jáma) musí být vyhloubena do hloubky, kde již zemina nepromrzá. Tato hloubka je nazývána jako nezámrzná a v našich oblastech se pohybuje od 80 cm do 120 cm podle toho, v jaké nadmořské výšce se staví a jaké jsou základové poměry – druh zeminy. Pokud by se nedodržela stanovená hloubka, mohlo by dojít následkem promrznutí zeminy v zimě k nadzvednutí domu a následně na to v létě k jeho sesednutí a případnému nebezpečí popraskání. Hloubka musí být dodržena nejen během stavby, ale i po jejím dokončení a při provádění konečných terénních úprav. Nezámrznou hloubku lze snížit na 50 i méně cm s pomocí vhodné tepelné izolace. Před betonováním základů je nutné prohlédnout základovou spáru – místo na čem bude základ ležet. Tato plocha musí být zbavená napadaných hrudek hlíny, musí být čistá. Nesmí se tam vyskytovat ani voda, která by snížila kvalitu betonu. Co se týče izolace proti vodě (hydroizolace) ze země je nutné si nejprve ujasnit, proti jaké vodě budeme izolovat. Může jít o zemní vlhkost, tedy o možnost vzlínání vlhkosti ze země, nebo o spodní vodu, tedy o nějaký spodní pramen, který by se mohl ze země prosáknout do stavby. Dále to pak může být tlaková voda. Izolace proti tlakové vodě jsou již náročnější, neboť se voda obvykle tlačí do domu pod značnou silou. Rovněž může jít o agresivní či hladovou vodu, která může poškozovat neizolovanou část stavby. Proto je lepší tuto otázku projednat s někým, kdo zná alespoň přibližně hydrogeologické podmínky v místech, kde se bude stavět. Neboť čím hlouběji se při stavbě dostaneme, tím jsou rizika spojené s vodou větší a větší…