Do desetitisíců domů s plochými střechami zatéká. Opravy nepomáhají a možnosti zhodnocení objektu vytvořením nástavby se využívají minimálně. Důvodem je cena za 1 m2 bytu, která se pohybuje v rozmezí 16-20 tisíc Kč, ale i výše. Zájemci o bydlení se proto raději orientují na novou výstavbu v bytových či v rodinných domech. KRITÉRIA VÝBORU Ne každý objekt je vhodný pro dodatečné zhodnocení nástavbou. V úvahu je nutné brát uživatelskou vhodnost, což je jak poloha budovy, tak orientace její konstrukce vůči světovým stranám. Jinak by se mohlo stát, že nový byt by mohl mít třeba všechna okna jen na sever. Dalším kritériem výběru pro nástavbu je technická vhodnost budovy. Proto se hodnotí statické posouzení, konstrukční výška, ale také stav vnitřních instalací, kapacita přípojek plynu, vody, elektřiny, vytápění i třeba stav a kapacita venkovní kanalizační sítě. Jedním z podstatných kritérií je i vhodnost zásadní změny vzhledu budovy, která nemusí korespondovat s územním plánem města či obce. Ve hře jsou však i další faktory. Například: V lokalitě natěsnaných sídlištních domů, třeba čtyřpodlažních, může najednou kvůli nástavbám náhle přibýt až pětina obyvatel. Noví nájemníci nebo majitelé bytů nebudou mít kde parkovat. Za své vezmou travnaté plochy či chodníky. Mohou začít i problémy se zásobováním lokálních prodejen i kapacitou služeb. PROČ TO NEJDE Podle posledních údajů Ministerstva pro místní rozvoj bylo nejvíce panelových domů postaveno v období let 1971-1980. Na severu Moravy však stojí téměř 94 tisíce bytů z let 1961 až 1970. V celé republice je v panelových domech kolem 1,2 milionu bytů. Do velké části panelových domů, které mají většinou ploché střechy, zatéká. Dochází ke vzniku plísní a zhoršování prostředí k bydlení, o tepelných ztrátách nemluvě. Vytvoření nástavby na domě s problematickou střechou se zdá být řešením ideálním. Přestane zatékat a ještě vznikne spousta nových bytů. Bohužel tomu tak není. Hlavním důvodem toho, že se nástaveb buduje stále méně, jsou jak vysoké pořizovací náklady, tak následně určená výše nájemného. Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění, poskytovaná s užíváním bytu a navazujících vyhlášek a předpisů, je nutné respektovat nařízení o věcně usměrňovaném základním nájemném. Do této kategorie patří základní nájemné z bytu, jehož výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejímž financování se podílejí veřejné prostředky. Podobně se řeší i situace u staveb započatých dříve a ukončených později, než je uvedeno. "Takové podmínky těžko někdo přijme," potvrdil Jan Vežranovský, vedoucí odboru bytového fondu a privatizace Obvodního úřadu v Ostravě-Porubě. VYSOKÝ NÁJEM Pro nový byt v nástavbě se věcně usměrňované základní měsíční nájemné určí jako násobek pořizovací ceny bytu a měsíčního koeficientu k = 0,00375. V Porubě se dnes platí u dřívějších bytů 19,96 Kč/m2. Propočet ceny u nástaveb hovoří až o 75 Kč/m2, ale v praxi může jít podle vyhlášky nejvýše o 60 Kč/m2. U bytu s 90 m2 jde o měsíční nájemné 5400 Kč. Tak vysoká částka je pro většinu možných zájemců o bydlení nepřijatelná. Kdo peníze má, raději staví byt či dům vlastní a nevyhledává nástavbu. V ostravském obvodu Poruba s téměř 100 tisíci obyvateli je prodáno novým majitelům přes 30 % domů. Ti platí jen 20 % odhadní ceny, protože obvod se chce domů zbavit stůj co stůj. "Města a obce, vlastnící byty v panelových domech, chtějí raději objekty kvůli jejich zanedbanosti prodat," potvrdil Mojmír Sonnek, pověřený řízením útvaru hlavního architekta Ostravy. Noví majitele domů příliš nezajímá, že nástavby a s nimi většinou spojené zateplení plášťů budov i nové fasády přispívají k humanizaci a estetizaci sídlišť. Nástavby jsou drahé, i když města mohou dostat na pořízení nového bytu státní příspěvek 200 tisíc Kč. Dosavadní obyvatelé privátních domů, na nichž by se mohly nástavby budovat, jsou většinou proti. Kvůli komplikacím během přestavby, nutnosti posilovat domovní rozvody, ale třeba i více zatíženým výtahům. Většinou se také nepodaří dobře propojit investora, projektanta a dodavatele. Ideální je, když jde o jednu osobu. Požadavky investora řeší vlastní projektant a dodavatelem je dceřiná firma. Takový postup je levný, ale objevuje se málo. JAK BUDOVAT LEVNĚJI Nástavby by se daly pořídit i levněji, musí však jít o opakované projekty s využíváním typových prvků. Ostravská firma Tchas se začala nástavbami zabývat v roce 1990. Zčásti přejala a modifikovala kanadský systém nástaveb Wh. Jde o konstrukci, využívající ocelové vazníky nebo dřevěné sloupky s panely, jejichž základem je dřevotřísku s usměrňovanými hoblinami a pěnou PUR. "Vzniklo několik nástaveb, ale k masovému využití systému nedošlo," potvrdil Václav Šendera, technický ředitel odštěpného závodu Tchas. Zatím zahálí i mezitím vybudovaná linka na výrobu panelů pro nástavby. Podle V. Šendery jsou všechny technické i právní aspekty nástaveb zcela vyřešeny. Problém je jen v tom, jak dát dohromady příslušný počet nájemníků, kteří budou nástavbu chtít, a budoucí zájemce, kteří budou v nástavbě platit vysoké nájemné.