Pokud vstoupí v platnost novela zákona o vlastnictví bytů, můžeme se těšit na následující změny: na bezplatný převod státních pozemků do vlastnictví bytových družstev, následný převod společně s bytem na družstevníky. Na to, že u privatizovaných bytů dostanou družstevníci pozemek přímo. Že se o deset let prodlouží lhůta, kdy budou moci družstevníci uplatnit právo na převod bytu do osobního vlastnictví. Dále novela umožní převod družstevních rodinných domků a garáží. V případě, že tři čtvrtiny bytů v domě patří soukromým osobám, bude muset být založena právnická osoba - společenstvo vlastníků, které bude jednat jejich jménem. Takovéto připravované úpravy musí být ještě schváleny senátem, nicméně by měla novela začít platit od letošního července. V konkrétních příkladech by se novela osvědčila asi takto, pokud bychom měli družstevní byt v domě, který leží na státním pozemku, tak v případě, že začne tato novela platit, získáme pozemek zadarmo do svého vlastnictví. Dále chce stát pozemky, na nichž stojí družstevní byty, převést na družstva a ta by je následně měla převést bezplatně družstevníkům. Pokud již budou byty patřit družstevníkům, tak se pozemky převedou přímo na ně. Toto opatření se podle hrubých odhadů ministerstva pro místní rozvoj týká přibližně jedné třetiny bytů v bytových družstvech, což je asi 200 až 300 tisíc domácností. Zmíněná novela by rovněž upravila pozici a působnost společenstva vlastníků bytů. V reálu by to znamenalo zhruba toto: soukromí majitelé bytů v každém domě, kde je minimálně sedmdesát pět procent podlahových ploch v soukromém majetku, budou nuceni založit společenstvo vlastníků. To bude navenek vystupovat jako jedna osoba při správě a dalších krocích týkajících se daného domu. Podle sněmovnou schválené novely není problém, aby se několik společenstev vlastníků spojilo v jeden subjekt, který by pak rozhodoval o osudu několika domů najednou. Společenstva by pak byla nucena vést podvojné účetnictví a zvolit si výkonné orgány. V této souvislosti by se však neměla nikterak významně změnit funkce bytových družstev (působí jako správce majetku domů), pokud budou společenstva vlastníků (majitelé bytů) spokojena s jejich činností, mohou přenechat péči o jednotlivé domy na nich. Podle ředitele sekce bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Jana Wagnera je hlavním důvodem, proč byla taková právní úprava vůbec navržena, to, aby za jednotlivé domy měl vůbec kdo zodpovídat a jednat. Což znamená, že když si někdo na zledovatělém chodníku před domem zlomí nohu či si ublíží jiným způsobem, nebude se hledat odpovědnost u padesáti lidí, ale zodpovědnost padne jen na jednu osobu, která bude zastupovat již zmiňované společenstvo vlastníků. V této souvislosti Wagner rovněž upozornil i na souvislost s nově se rozjíždějícím státním programem na opravu panelových domů. Pokud by totiž nezačala platit zmíněná novela zákona, nebylo by na jejich opravu komu půjčit peníze. Novela rovněž prodlužuje o deset let od své platnosti lhůtu, během které mohou družstevníci uplatnit u soudu vůči družstvu právo na převod bytu do osobního vlastnictví. Právo na uzavření smlouvy se vztahuje i na právní nástupce družstevníka, například při převodu bytu nebo dědictví po zesnulém rodinném příslušníku. Včetně převodu členského podílu v družstvu. Desetiletá lhůta se ale týká jen těch, kteří o převod bytu do osobního vlastnictví požádali do konce roku 1995.