Plochá střecha objektu nabízí lepší využití zastavěného prostoru, neboť není potřeba krov. Na ploché střechy stačila jako krytina ještě nedávno pouhá lepenka a několik nátěrů gumoasfaltu nebo reflexolu. Negativním důsledkem plochých střech jsou omezené možnosti architektonického ztvárnění objektu. A to i přesto, že jsou již na trhu materiály, řešící tepelnou dilataci, jeden z velkých problémů plochých střech. Klasické asfaltové pásy jsou - v roli vrchní vrstvy - pro ploché střechy nevhodné, neboť nemají schopnost tepelné dilatace. Dnešní krytiny z modifikovaných asfaltových pásů už disponují ale dalšími vlastnostmi jako jsou pružnost, tažnost, elastičnost. Rozlišujeme: jednoplášťové ploché střechy s hydroizolační vrstvou na povrchu konstrukce, jednoplášťové ploché střechy s hydroizolační vrstvou chráněnou násypem kameniva, jednoplášťové ploché střechy inverzní skladby, dvouplášťové ploché větrané střechy s hydroizolační vrstvou z pryžové fólie zatížené násypem, dvouplášťové větrané střechy s krytinou z plechu. Povlakové krytiny pro ploché střechy Modifikované asfalty jejichž použití je univerzální (i pro šikmé střechy), splňují požadavky na estetický vzhled, dlouholetou životnost i různorodost barev. Asfaltové nástřiky jsou vhodné především pro rekonstrukce, nesplňují však nároky na estetický vzhled a na různorodost barev. Krytiny z fólií mají rovněž univerzální použití, splňují i požadavky na estetický vzhled a dlouholetou životnost. Krytiny z plastů jsou univerzálně použitelné, splňují požadavky estetické a mají dlouholetou životnost. Co platí pro střechy obecně Montáž žlabových háků, podokapních žlabů a okapového plechu. Vždy si vyžádejte podrobný montážní návod od výrobce. Úkolem okapového plechu je svádět zkondenzovanou vodu z podstřešní fólie dolů do podokapního žlabu a zabránit tím, rozstřiku vody ze střešní krytiny na fasádu. Okapový plech se montuje vždy tak, aby přesahoval přes zadní okraj žlabu. Odvětrávání střešních konstrukcí Podle norem musí být zajištěn u každé střešní konstrukce prostup vzduchu mezi spodní plochou tašek a tepelnou izolací střešní konstrukce nebo nejvyšším stropem budovy. Účelem provětrávání je odvedení vlhkosti a zamezení vzniku teplotních napětí v nosné konstrukci. Slouží k tomu například odvětrávací trubky. V projektu nebývá odvětrávání střechy tím hlavním, ale přesto je nezbytné k prodloužení životnosti všech střešních materiálů a ke zvýšení celkové pohody bydlení. I když to zní poněkud paradoxně, přináší dokonce i úspory při vytápění. Přehlížení potřeby odvětrávat střešní prostor (zejména u asfaltových šindelů) může způsobit zbytečné a značné škody na střešních materiálech i konstrukci. Správně odvětraný prostor mezi povrchem střechy a ostatními částmi obydlí brání letnímu přehřívání střešního pláště, a usnadňuje tím i funkční využití podkroví. Odvětrávání střechy zamezuje v zimním období srážení vodních par, a tím odstraňuje problém ledových bariér na okraji okapů vznikajících střídáním tání a mrznutí. Tání pak probíhá po celé ploše střechy. Různé typy střešních ventilací Větracími otvory ve štítech v kombinaci se vstupy pod okapem nebo s výstupem v hřebenu odvětrávání individuálními ventilačními prvky v ploše střechy (pro adekvátní odvětrávání je třeba velkého počtu těchto prvků!) - nucené odvětrávání střechy turbinovými ventilátory poháněnými větrem nebo elektřinou - odvětrávání pomocí vstupů ve spodní části (např. pod okapem) a výstupu individuálními ventilačními - prvky u hřebene střechy, popřípadě speciálními hřebenovými odvětrávači - Olga Koníčková -