Když už někdo začne uvažovat o tom, že si pořídí elektrickou zabezpečovací signalizaci, měl by si ujasnit co od ní žádá. A tak by měl také vědět, co všechno taková zabezpečovací signalizace může umět. Jaký vybrat rozsah zabezpečení Odpověď na otázku “Jak rozsáhlý bezpečnostní systém si nainstalovat?” záleží na tom, zda jeho instalaci vyžaduje pojišťovna (pak je určitý minimální rozsah definován v pojistných podmínkách), nebo zda si ho chcete pořídit sami od sebe, abyste zvýšili bezpečí svého domova. Musíte si určit, zda chcete hlídat dům jenom když jste pryč, nebo jestli chcete hlídat i sebe když jste doma, zda se i v době vaší nepřítomnosti budou ve střežených prostorách pohybovat nějaká domácí zvířátka a zda to bude kočka, malý anebo veliký pes a podobně. O střežení prostorů, ve kterých se pohybují domácí zvířátka, si povíme v některém z dalších článků. A samozřejmě záleží i na tom, kolik peněz jste ochotni nebo schopni do zabezpečení investovat. Rozhodně se nesnažte bagatelizovat problém tvrzením, že u vás doma není co ukrást. Většinou to není pravda a až když diktujete do policejního protokolu všechny odcizené věci, tak zjistíte, co všechno se u vás ukrást dalo a kolik to stálo. Tedy pokud se hodnota některých věcí vůbec dá vyčíslit. A i kdyby byla pravda, že u vás není co odcizit, musíte si uvědomit, že to víte vy, ale ne zloděj! Nejjednodušší a nejlevnější je nástrahový systém, ve kterém detektory pohybu střeží centrální komunikační prostory v objektu a nejohroženější místnosti. U takového zabezpečení se vychází z předpokladu, že pokud zloděj vnikne do některé z nestřežených místností, půjde se podívat i jinam, přitom vstoupí do střeženého prostoru a vyhlásí poplach. Toto řešení má ovšem jednu nevýhodu: Když zloděj vnikne oknem do vaší nestřežené pracovny, odnese si počítač, fax, tiskárnu a pár dalších věcí, nikam jinam se podívat nepůjde a zase oknem vyleze, žádný alarm ho nebude rušit. Proto doporučujeme alespoň v přízemí instalovat detektory pohybu do všech důležitých místností. V podkroví se pak může hlídat pohyb pouze v chodbě, nebo se i zde mohou střežit všechny obytné místnosti. Obě předchozí varianty zabezpečení vyhlásily poplach až v okamžiku, kdy již byl zloděj uvnitř domu. Nejkomplexnější a také nejdražší zabezpečení může střežit i rozbití skel v oknech a dveřích, otevření všech dveří na obvodu domu nebo dokonce i otevření oken. K vyhlášení poplachu u tohoto rozsahu zabezpečení dojde už při pokusu o průstup přes obvod střežené plochy. V poslední variantě můžete bezpečnostní systém zapnout i když jste doma, například na noc. Řídící ústředna automaticky odpojí detektory pohybu, takže se můžete klidně pohybovat po celém střeženém objektu, ale jakmile někdo rozbije okno nebo otevře okno či dveře, bezpečnostní systém vyhlásí poplach. Je také vhodné střežit například garáž. To, že je vaše auto zaparkované v garáži, neznamená, že ho z ní někdo nemůže ukrást. Musíte si ale uvědomit, že střežení domu a garáže většinou vyžaduje opačný režim – když jste doma a auto je v garáži, měl by být bezpečnostní systém v garáži zapnutý. Naopak když autem odjedete pryč, garáž je prázdná, je zbytečné ji hlídat, ale je nutné střežit dům. Rozdělený systém najde využití i u domů, ve kterých je více bytových jednotek. Poplach se zpravidla signalizuje vnitřní sirénou, která zloději znepříjemní pobyt v domě, a venkovní sirénou, která upozorní okolí, že se u vás něco děje. Většina řídících bezpečnostních ústředen obsahuje i telefonní komunikátor pro hlášení poplachů na pult centralizované ochrany. I když se nyní domníváte, že komunikátor nevyužijete, rozhodně si nechte propojit ústřednu s přívodem telefonní linky, kdybyste se časem rozhodli jinak. Za těch pár metrů kabelu zaplatíte pár korun a je to mnohem jednodušší, než potom sekat ve zdech nebo přidělávat instalační lišty na zdi. www.acces.cz