Příspěvek na nájemné by měl zaručit, že domácnosti nebudou po deregulaci vynakládat na nájemné více než 15 procent svých příjmů. Příspěvek na nájemné by měl být doplňkem k deregulaci nájemného a stát by jím měl zaručit přiměřené bydlení pro všechny rodiny.
Například v Německu výdaje na nájemné dosahují 25 procent příjmů a průměr EU představuje 18 procent příjmů. V ČR by postupně z 15 procent měly náklady na nájemné růst na 20 procent tak, aby celkové náklady na bydlení nepřesáhly 30 procent disponibilních příjmů domácnosti, řekl Šimeček. Nyní přitom díky regulaci nájemného náklady na nájemné u zaměstnaneckých rodin s dětmi činí šest až sedm procent příjmů.
Plošná regulace nájemného je podle majitelů domů v rozporu s nálezy ústavního soudu, podle něhož dosavadní způsob regulace znemožňuje návratnost nákladů a tvorbu zisku.
Ministerstvo financí hodlá situaci po 1. lednu 2002, kdy přestane platit dosavadní vyhláška regulující nájemné a zároveň nebude zákon o nájemném, řešit cenovým výměrem k zákonu o cenách. Výměr přitom zřejmě stanoví koeficient maximálního růstu nájemného v závislosti na růstu cen stavebních prací podobně, jak tomu bylo doposud u vyhlášky, kterou ústavní soud zrušil. -čtk-