I byt je pouhým zbožím

Donedávna byl vlastní byt považován za zcela samozřejmou věc. S příchodem privatizace se však jistota některých nájemníků otřásla. Právo na vlastní byt sice nebylo nikomu upřeno, ne každý však mohl nadále zůstat ve svém původním bytě. Někdy přišla soudní výpověď se třemi, často horšími nabídkami nového bydlení, jindy...

Donedávna byl vlastní byt považován za zcela samozřejmou věc. S příchodem privatizace se však jistota některých nájemníků otřásla. Právo na vlastní byt sice nebylo nikomu upřeno, ne každý však mohl nadále zůstat ve svém původním bytě. Někdy přišla soudní výpověď se třemi, často horšími nabídkami nového bydlení, jindy se o tolik zvedl nájem, že mnohému z nájemníků nezbylo než volat stěhovací vůz. S byty se zkrátka začalo pohybovat jako po šachovnici. O tom, kdo půjde do lepšího a na koho naopak připadne obydlí horší kvality, přestaly rozhodovat známosti a vše se podřídilo moci peněz. Byt se stal v plném slova smyslu zbožím, které můžeme kupit, vyměnit nebo prodat. Má svoji tržní hodnotu, která se mění jak podle času, tak podle místa. Abychom alespoň částečně nahlédli pod pokličku realitní kuchyně, požádali jsme o krátký rozhovor ing. Jaroslava Novotného, výkonného ředitele a současně místopředsedu akciové společnosti RAK CZ, která má dlouholeté zkušenosti v oblasti trhu s nemovitostmi.

O kolik vzrostly ceny bytů v porovnání s rokem 1990?
Na začátku 90. let se ještě s byty moc neobchodovalo. Prodat nebo koupit se daly pouze družstevní byty v rámci různých směn, převodů a družstevních podílů. Ty ceny byly samozřejmě ještě socialistické, takže průměrný družstevní byt se převáděl přibližně za 200 000 Kč, zatímco dneska se za stejný byt platí 800 000 až milion korun.

Co dnes v průměru stojí byt v osobním vlastnictví?
Nejdražší byty jsou v Praze, kde se ceny ve spodní kategorii pohybují na úrovni 18 000 až 20 000 Kč za metr čtvereční. S vyšším standardem bytů roste i jejich cena, takže nejsou výjimkou byty v ceně několik desítek korun za metr čtvereční. Spodní hranice v hlavním městě je tedy 18 000 Kč, zatímco horní hranice u nadstandardních bytů v luxusních lokalitách dosahuje až 50 000 Kč za metr čtvereční.

V malých městech asi budou ceny přijatelnější?
Pokud vyjdeme od spodní hranice, tak ten rozdíl nebude zas tak veliký. Hodnota bytu je limitována pořizovacími náklady investora a ty se příliš neliší. Určité rozdíly zde sice mohou nastat v ceně stavebních prací, ale cena stavebních hmot a materiálů zůstává všude zhruba stejná. Takže za současných podmínek by bylo velikým uměním postavit byt pod 15 000 Kč za metr čtvereční. Samozřejmě mohou být rozdíly tam, kde investor získá dotaci od státu. V takovém případě se ale jedná o spoluúčast při výstavbě s obcí a to už nejsou ceny bytů, které určil trh.

Co ovlivňuje ceny starších bytů?
U starých bytů je situace jiná, tady se ceny pohybují především podle poptávky. To znamená, že v lokalitách, které příliš ekonomicky nežijí a není tam dostatek pracovních příležitostí, mohou být ceny relativně nízké. Standardní byt 3 + 1 v takovém ekonomicky nežijícím městě může stát kolem 300 000 Kč, zatímco v Praze to bude 900 000 korun a více.

Jak dále porostou ceny bytů?
To záleží na poptávce. Dnes je situace taková, že je převis poptávky nad nabídkou, nicméně je řada prázdných bytů, protože jsou příliš drahé. Ceny bytů proto mohou růst jedině s kupní sílou obyvatelstva, jinak by je neměl kdo zaplatit.

Předpokládejme, že na vlastní byt nemám peníze. Jakým způsobem mohu získat nájemný byt?
Nájemný byt lze získat v rámci volně sjednaného čili tržního nájemného. To se obvykle sjednává dohodou tak, že si zájemce vybírá z řady nabídek takovou, která mu nejvíc vyhovuje. Samozřejmě, že obec může přidělit byt s regulovaným nájemným na základě pořadníku, ale takových případů už je málo. Popravdě řečeno, dnes již lze těžko přijít k bytu za tzv. regulované nájemné nějakou volnou cestou. To se děje pouze směnou. Řada obcí však přiděluje byty s neregulovatelným nájemným. Přednost pak má samozřejmě ten, kdo může zaplatit víc.

Čím je ovlivněno zvyšování nájemného a jak se bude vyvíjet?
Výše nájemného je dána přiměřeným ziskem a náklady na údržbu. Další složka nájemného je dána náklady na poskytované služby. Jak víme, řada objektů je ve špatném technickém stavu a jejich vlastníkům se nedostávají prostředky na jejich obnovu. Dá se proto předpokládat, že by nájemné mělo přiměřeným způsobem stoupat. Kromě toho porostou ceny energií a ty se zase promítají do ceny služeb a stavebních prací. A to všechno samozřejmě platí nájemník.

Od ledna 2002 přestanou platit regulace nájemného. Lze odhadnout následky?
S tím si v současné době láme hlavu řada odborníků, zejména na Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu financí ČR, ale nikdo zatím přesně neví, jak to dopadne. Nevíme ani, jak se budou vyvíjet ceny nájemného nebo zda budou platit stávající nájemní smlouvy. S jistotou lze pouze říci, že podstatně vzroste nájemné v centru a na atraktivních místech, ale těžko to lze vyjádřit v procentech. V méně atraktivních částech města by se naopak nájemné příliš změnit nemělo, protože již dnes se na okrajích Prahy vyrovnává regulované nájemné s tržním. Obyvatel běžných bytů by se proto deregulace příliš dotknout neměla, zatímco luxusní byty, zejména u soukromých majitelů, si budou moci dovolit jen skutečně bohatí nájemníci.

-šum-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Stavba
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme