Evropská norma pro zabezpečení a aplikační směrnice ČAP

Pro zabezpečování objektů elektrickou zabezpečovací signalizací (EZS) se donedávna používala norma ČSN 33 4590, pocházející z 80. let. Tato norma již dávno neodpovídá současnému stavu techniky, kromě toho stanovovala kategorii zabezpečení pouze pro ústředny. Pro ostatní prvky (magnetické kontakty, detektory pohybu,...

Pro zabezpečování objektů elektrickou zabezpečovací signalizací (EZS) se donedávna používala norma ČSN 33 4590, pocházející z 80. let. Tato norma již dávno neodpovídá současnému stavu techniky, kromě toho stanovovala kategorii zabezpečení pouze pro ústředny. Pro ostatní prvky (magnetické kontakty, detektory pohybu, detektory rozbití skla a další) tato norma nestanovila žádné požadavky. Hodnocením jednotlivých prvků se zabývala kriminální policie, protože však nebyly stanoveny žádné požadavky, stalo se, že se prakticky veškeré funkční prvky považovaly za prvky 2. kategorie, tedy prakticky nejvyšší dosažitelné kategorie (1. kategorie totiž vyžadovala zdvojený systém).

V současné době je situace jiná – zabezpečení objektů se řídí evropskou normou vydanou i v ČR jako ČSN EN 50131-1. Ta zavedla místo kategorií stupně zabezpečení, které jsou však číslovány opačně. Nejnižší je stupeň 4, nejvyšší stupeň 1. Stupeň 3 je přísnější než někdejší 2. kategorie, mimo jiné je ve stupni 3 povinnost vybavení ochranou proti zakrytí detektoru (antimaskingem). Pro většinu běžných objektů (rodinné domy, kanceláře, sklady) stačí stupeň zabezpečení 2. Kromě této normy vydala Česká asociace pojišťoven řadu směrnic pro zabezpečení objektů. Mezi nimi je také Aplikační směrnice, podrobně stanovící způsob zabezpečení objektů včetně celého postupu práce od návrhu přes projekt, realizaci až po zkušební provoz a řádné předání uživateli. Jednotlivé pojišťovny postupně zavádějí do svých pojistných podmínek tuto aplikační směrnici. Znamená to, že jestliže nebude objekt zabezpečen v souladu s touto aplikační směrnicí, bude pojišťovna objekt považovat za elektronicky nezabezpečený. Pro klienta to pak znamená buď vyšší částku kterou bude muset platit jako pojistné, nebo snížené pojistné plnění v případě pojistné události. Některé pojišťovny ovšem klienta na tuto skutečnost předem neupozorní a teprve v případě pojistné události klientovi takováto pojišťovna sdělí, že objekt nebyl pojištěn v souladu s požadavky směrnic ČAP a odmítne plnit nebo plnění citelně zkrátí. Je tedy v zájmu všech majitelů objektů si zjistit, zda je jeho objekt pojištěn v souladu s Aplikační směrnicí a tedy v souladu s pojistnými podmínkami.

Podívejme se nyní, v čem se zabezpečení podle Aplikační směrnice liší od dosud běžných zvyklostí. Nejmarkantnější změnou je striktní požadavek na ovládání zapnutí a vypnutí systému (tedy stavů střežení/klid nebo někdy také označované den/noc) zvenčí střeženého prostoru. Znamená to tedy, že Aplikační směrnici neodpovídá žádný systém, který je ovládán klávesnicí umístěnou uvnitř zabezpečeného prostoru. Důvod tohoto požadavku je prostý – ovládací klávesnice uvnitř objektu je zdrojem planých poplachů. Stačí se totiž třeba opozdit při opuštění objektu déle než odpovídá nastavenému odchodovému času nebo po příchodu domů nezadat včas kód. Každý planý poplach znamená snížení účasti zabezpečení – po několika planých poplaších už na ně nikdo nebude reagovat a stejně tak nebude reagovat ani tehdy, dojde-li ke skutečnému poplachu. Při napojení objektu na pult centralizované ochrany přibývá ještě nebezpečí poplatku za zbytečné výjezdy, navíc je nebezpečí, že pro zbytečný výjezd k planému poplachu nedojde k zásahu u skutečného poplachu. Proto kupříkladu plzeňská Policie ČR vyžaduje při napojení objektu na její pult centralizované ochrany dodržení podmínky ovládání zvenčí. Dalším požadavkem je mechanické zabezpečení všech vstupních dveří střeženého prostoru, znemožňující jejich otevření před přepnutím ze stavu střežení do klidu.

Samozřejmým požadavkem je výhradní používání prvků, které jsou certifikovány Certifikačním institutem ČAP. Tento institut certifikuje prvky na základě výsledků měření v akreditovaných zkušebnách. Je třeba nezapomenout, že posudek akreditované laboratoře pro zařazení prvků do stupně zabezpečení nestačí – tyto laboratoře jsou akreditovány pouze pro zkoušky, ne pro stanovení stupně zabezpečení. Certifikát ČAP tedy má řádově větší význam než samotný posudek akreditované laboratoře.

Podstatný vliv na kvalitu zabezpečení má jak projekt, tak kvalita práce instalační firmy. Ani vysoce kvalitní zařízení neposkytuje dostatečnou ochranu, není-li správně vyprojektováno, namontováno a odzkoušeno. Asociace Grémium alarm proto vytvořila akreditovaný inspekční orgán, jehož úkolem je posoudit namontovaný zabezpečovací systém. Mělo by být v zájmu každého uživatele nechat svůj systém prověřit – získá tak jistotu, že je zabezpečení v souladu s předpisy, směrnicemi i normami. Důležité jsou i pravidelné prohlídky a kontrola funkčnosti systému. Zabezpečovací zařízení by mělo být zkontrolováno odbornou firmou nejméně jednou ročně.

Zavedení Aplikační směrnice a evropské normy znamená zvýšení nároků a samozřejmě i určité zvýšení ceny zabezpečovacího zařízení. V žádném případě ale nejde o bezúčelné nároky a kvalita zabezpečení se tím významně zvýší. Ve vlastním zájmu by se měl proto každý kdo si hodlá nechat namontovat elektronický zabezpečovací systém přesvědčit, že nabízené zařízení odpovídá současným požadavkům a nenechat se přesvědčit, že stačí levnější systém podle někdejších zvyklostí.

www.telenot.cz

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Stavba
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou stavební firmu?

Zadejte si poptávku v kategoriích: stavební firma,zabezpečovací technika,zabezpečení.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: novostavba, Stavba RD Praha , Výstavba RD Troja Praha 8.