Pokud máte cit, fantazii i dávku dobrého vkusu a navíc vystudovanou architekturu, pak zařizování vlastního bytu je pro vás hračkou a také možností jak se vyřádit, aniž by vás kdokoli omezoval. Právě do takového bytu nás pozval muž-architekt, jehož práce je pro něj i koníčkem. Nešetřil invencí a díky tomu jsme mohli přinést reportáž a ukázat, že starý dispozičně nevhodný byt lze přeměnit natolik, že odpovídá všem současným nárokům na komfortní bydlení.Když s manželkou hledali větší byt, do kterého by se mohli natrvalo přestěhovat, našli klasický osmdesát metrů čtverečních velký byt, který se nachází v klasickém činžovním domě ze třicátých let. Prostor byl rozdělen příčkami do několika malých místností, takže bylo hned na první pohled jasné, že se bude muset změnit dispozice. „Chtěli jsme otevřený a vzdušný prostor, v tomto ohledu je stará bytová výstavba málo nápaditá. Naštěstí stačilo zbourat a postavit několik stěn a výsledek byl hotový, vzpomíná majitel.Vznikl tak byt z jehož menší předsíně se vchází do salonku, který se v budoucnu přemění na dětský pokoj a do hlavní části, kterou tvoří dvě místnosti nenásilně oddělené knihovnou se zabudovanými posuvnými dveřmi. V jedné místnosti je společenská část – tedy obývací pokoj propojený s kuchyní a jídelním stolem, druhá je soukromá zóna, tady je ložnice manželů a pracovna majitele.Originální nábytekPo nutných stavebních úpravách si manželé svůj nový domov začali zařizovat. O vybavení už měli jasnou představu, přáli si moderní interiér, avšak ne strohý a studený, ale zabydlený, ve kterém se budou cítit pohodlně a doma. Díky mnoha zkušenostem a samozřejmě také notné dávce fantazie, se majitel rozhodl, že si nábytek navrhne sám. „Navrhování nábytku mě baví. Používám všechny nové a dostupné technologie umožňující věci, které v konečném efektu působí lépe,“ komentuje muž. Důkazem toho je třeba koupelna, kde místo obkladů použil speciální voděodolnou barvu, nebo skleněná přihrádka přilepená zespodu na barový pult. Díky těmto maličkostem se byt stal nejen hezkým, ale i dokonalým z praktické stránky.Rozvržení nábytku vycházelo z dispozičního řešení. Žena si přála prostornou kuchyň s velkým pracovními plochami, což manžel respektoval a navrhl moderní sestavu s jednoduchými liniemi. Jídelní stůl a barové židle navrhl nevšedním způsobem: „je to dýha, která se skládá na sebe, řezá a znovu skládá. Tím vznikne vzor, jaký vidíte.“ Ani sedací souprava se nevyhnula podrobnému zkoumání. Když konečně našli manželé odpovídající typ, nechali ho ve výrobě mírně poupravit. Výběr čalounění jim pak trval několik týdnů - chodili doma okolo vzorků látek až nakonec zvolili tu správnou variantu. S podobnou důsledností postupovali i při zařizování celého bytu, přičemž kladli důraz nejen na estetickou, ale i na praktickou stránku. Například červená elipsovitá skříň mezi ložnicí a pracovnou slouží z jedné strany jako šatník, na opačnou stranu poskytuje úložný prostor na kancelářské potřeby.Celkovému dojmu se přizpůsobily také stropy a podlahová krytina. Výsledkem téměř celoroční práce je útulný byt poskytující manželům pevné zázemí pro jejich další život.-web-Foto: Iveta Kopicová