Některé vodohospodářské aspekty výběru lokalit pro výstavbu - Existence drenážních sítí

Úskalím odvodnění drenáží z hlediska výběru lokality staveniště bývá to, že některé drenážní sítě nebývají na povrchu území dobře patrné, neboť nejsou opatřeny šachticemi. Vzhledem k různým změnám jak ve vlastnictví a užívání pozemků, tak ve vlastnictví samotných drenážních soustav, není výjimkou, že je existence...

Úskalím odvodnění drenáží z hlediska výběru lokality staveniště bývá to, že některé drenážní sítě nebývají na povrchu území dobře patrné, neboť nejsou opatřeny šachticemi. Vzhledem k různým změnám jak ve vlastnictví a užívání pozemků, tak ve vlastnictví samotných drenážních soustav, není výjimkou, že je existence drenáže známa jen několika místním znalcům a drenáž tak bývá objevena až při výstavbě. To může vést k určitým komplikacím při výstavbě, neboť množství vody protékající drenáží bývá v některých obdobích dosti vysoké.

Z hlediska pravděpodobnosti výskytu drenáže na pozemku platí několik obecných pravidel:
1. Čím těžší (jílovitější) je půda, tím méně je propustná, tím má větší sklon k zamokřování a tím je tedy vyšší pravděpodobnost, že byla v minulosti odvodněna.
2. U pozemků, obdělávaných jako orná půda je existence odvodnění pravděpodobnější nežli u trvalých travních porostů.
3. Výskyt odvodněných pozemků je pravděpodobnější ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou vyšší úhrny srážek a menší výpar. Naopak v nížinách se odvodněné pozemky vyskytují řidčeji.
4. Výskyt drenáže je pravděpodobnější v údolních nivách nebo jiných plochých částech území nežli v územích svažitých.
5. Výskyt drenáže je pravděpodobnější u pozemku s povrchovým přítokem dešťových vod z okolí.

Teoreticky nejvhodnějším zdrojem informací o existenci drenáže by měly být územní plány, ovšem vzhledem k praktickým zkušenostem nedoporučuji spoléhat na jejich úplnost. Kromě místních znalců lze jako další zdroj informací doporučit i územní pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy (dřívější Státní meliorační správa) a mapy bývalého pozemkového katastru. Tam, kde tyto mapy zobrazují dřívější zamokření a kde dnes není zamokření patrné, existuje patrně dobře fungující odvodnění.

Nejlépe je ovšem prověřit případnou existenci drenáže pochůzkou přímo v terénu. U drenáže bez šachtic jsou jedinými objekty patrnými z povrchu území výusti a proto je třeba zaměřit se právě na ně. Prakticky to znamená projít úsek recipientu, tj. vodního útvaru, do něhož by mohly být drenážní vody zaústěny (obvykle potok nebo příkop). Pro pochůzku je optimální období časného jara (březen, duben), kdy již bývají teploty vhodné pro déletrvající pobyt v terénu, keře a stromy jsou bez listí, loňské porosty vysokých bylin bývají již polehlé a z drenáží odtéká poměrně vysoké množství vody, což vše značně usnadňuje nalezení výustí.

-Zdeněk Sedlák-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Stavba
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou stavební firmu?

Zadejte si poptávku v kategoriích: stavební firma,výběr,stavby.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: novostavba, Stavba RD, Výstavba RD Troja Praha 8.