Některé vodohospodářské aspekty výběru lokalit pro výstavbu - Ohrožení staveb zvláštní povodní

Zvláštní povodní se podle vodního zákona rozumí povodeň, způsobená jinými než přírodními vlivy, „zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.“ Velikost zvláštní povodně často převyšuje svým kulminačním průtokem i několikanásobně...

Zvláštní povodní se podle vodního zákona rozumí povodeň, způsobená jinými než přírodními vlivy, „zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.“ Velikost zvláštní povodně často převyšuje svým kulminačním průtokem i několikanásobně (výjimečně i řádově) hodnotu tzv. stoleté vody. Pravděpodobnost vzniku zvláštní povodně při poruše vodního díla je přitom nejvyšší u malých vodních nádrží.

Velká vodní díla jsou totiž zařazena obvykle do I. nebo II. kategorie, u níž provádí tzv. technickobezpečnostní dohled specializovaná odborná firma a jejich technický stav je proto velmi solidní. U vodních děl představujících menší bezpečnostní rizika, zařazených do III. a IV. kategorie, může technickobezpečnostní dohled provádět sám vlastník. To vede ze strany některých vlastníků malých vodních nádrží k zanedbávání technickobezpečnostního dohledu. Tuto praxi potvrzuje i skutečnost, že téměř každoročně dochází v ČR k protržení či závažnému porušení hrází malých vodních nádrží (1). V běžných letech se ročně protrhne v ČR 2 až 5 rybničních hrází, převážně z důvodu přelití (2). Přitom někdy dochází ke značným škodám, občas i k ohrožení lidských životů (např. při povodňovém přelití rybníka Hubačov o ploše necelých 7 ha došlo v r. 1974 ke ztrátě 5 lidských životů). K protržení hrází malých vodních nádrží došlo mj. i v roce 2001 při přívalových deštích u Černošína na Tachovsku (3) i u Vranova nad Dyjí (4).. Za povodní v povodí Vltavy v srpnu 2002 došlo rovněž k protržení desítek hrází menších vodních nádrží a vzniku takovýchto zvláštních povodní. Následující text se proto více zaměří právě na malé vodní nádrže

Odhad rozsahu ohroženého území
Při zvažování výstavby v údolní nivě nebo v blízkém prostoru, který je položen pouze několik málo metrů nad úrovní břehů vodního toku, tedy lze doporučit zvážení míry rizika vzniku škod, způsobených zvláštní povodní. Rozsah ohroženého území závisí na řadě faktorů (objem vody v nádrži, výška hráze, tvar údolí pod nádrží aj.).

Podle § 69 vodního zákona by tam, kde rozsah území ohroženého zvláštní povodní výrazně přesahuje rozsah záplavového území, měl být rozsah území ohroženého zvláštní povodní vymezen v krizovém plánu. Vzhledem k dosavadní krátké účinnosti zákona (od 1.1.2002) ovšem lze takto získat informace patrně jen v menším procentu případů. Odhad lze samozřejmě také zadat odborné firmě, nejlépe patrně Vodní díla - TBD a.s., která se na problematiku bezpečnosti vodních děl specializuje.

Orientačně lze provést odhad ohroženého území rovněž např. podle doporučeného standardu (1). Podle něj je za ohrožené území pod malou vodní nádrži třeba považovat území podél toku pod dílem do vzdálenosti průměrně 5 km. Přitom v případech, kdy má nádrž menší objem vody (zhruba do 50.000 m3), nižší hráz (do 5 m) a šířka rozlivu v údolí pod nádrží je větší, je samozřejmě i délka zasaženého území úměrně kratší. Naopak v případech užších údolí pod nádržemi s větším objemem zadržené vody, může délka ohroženého území činit až 15 km. U velkých nádrží s objemem vody v řádu desítek milionů 3 a větším je pochopitelně i délka ohroženého území ještě větší.

Posouzení rizika poruchy nádrže
Pokud investor konstatuje, že lokalita zamýšlené výstavby je ohrožena zvláštní povodní, může na velikost rizika jejího vzniku usuzovat ze zpráv o výsledcích technickobezpečnostního dohledu, které by měly být dostupné u příslušných vodoprávních úřadů (dnes podle § 110 vodního zákona okresní a krajské úřady). Maximální interval technickobezpečnostních prohlídek vodních děl je vodním zákonem předepsán u staveb III. kategorie v délce 4 roky a u děl IV. kategorie v délce 10 let. Ovšem vzhledem k tomu, že interval prohlídek byl pro díla IV. kategorie stanoven teprve novelou vodního zákona, platnou od 1.1.2002, nebudou pro většinu malých vodních nádrží ještě nejméně několik let zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu k dispozici.

V případě, že není zpráva o výsledcích technickobezpečnostního dohledu k dispozici nebo pokud má investor zájem na zjištění co nejaktuálnějšího stavu, může si pro vyhodnocení technického stavu nádrže pro vlastní potřebu najmout specializovanou firmu - Vodní díla - TBD a.s., která je jedinou autorizovanou osobou pro technickobezpečnostní dohled na vodních dílech I. a II. kategorie a má tudíž v tomto oboru nejširší odborné zázemí. Případně lze najmout i některou odbornou vodohospodářskou firmu, nebo se pokusit o orientační vyhodnocení sám s využitím tabulky „Hodnocení závažnosti zjištěných závad“, obsažené v doporučeném standardu (1).

-Zdeněk Sedlák-



1. Poláček, J: Bezpečnost a provozní spolehlivost malých vodních nádrží. Doporučená standard technický. Informační centrum ČKAIT, Praha, 2000.
2. Reidinger, J.: Povodňová ochrana ČR. In: Vodní hospodářství, č. 2-3/96, str. 104.
3. Šrámková, J.: Kdo zaplatí škody za povodně ?. Hospodářské noviny, 18.5.2001, str. 4.
4. iDNES: Voda brala vše, co jí stálo v cestě. Hospodářské noviny, 10.5.2001, str. 4.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Stavba
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,výběr,stavby.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: REKONSTRUKCE RODINNÉHO DOMU, Rekonstrukce obývacího pokoje a kuchyně, Podesta na spaní - sádrokartonové podhledy.