Některé vodohospodářské aspekty výběru lokalit pro výstavbu - Vliv sklonu terénu na náklady na stavbu kanalizace

V případech, kdy se jedná o plošně rozsáhlejší výstavbu, a kdy investor hradí i náklady na výstavbu kanalizace, hraje kromě geologických poměrů významnou roli i sklon území. Stoky jsou v ČR ve velké většině budovány jako tzv. gravitační, tj. s prouděním o volné hladině. Na rozdíl od jiných inženýrských sítí ovšem...

V případech, kdy se jedná o plošně rozsáhlejší výstavbu, a kdy investor hradí i náklady na výstavbu kanalizace, hraje kromě geologických poměrů významnou roli i sklon území. Stoky jsou v ČR ve velké většině budovány jako tzv. gravitační, tj. s prouděním o volné hladině. Na rozdíl od jiných inženýrských sítí ovšem gravitační stoky nemohou mít víceméně libovolné výškové vedení. U gravitačních stok totiž musí být dosaženo alespoň určitých minimálních rychlostí, aby nedocházelo k jejich zanášení, ovšem na druhou stranu nesmějí být překročeny maximální přípustné rychlosti, aby nedocházelo k porušování povrchu stok obrusem. Příliš malé nebo naopak příliš velké sklony území proto výstavbu stok významně prodražují.

Vliv příliš nízkého sklonu území
Vliv sklonu území se významněji projevuje od plochy odvodňovaného území cca 1 ha výše. Vliv příliš nízkého sklonu území se projevuje zhruba pod hranicí 10‰.

Navýšení ceny kanalizace při nízkém sklonu území vyplývá z toho, že k nepodkročení minimálních rychlostí je třeba navrhnout stoku v dostatečně velkém podélném sklonu. Minimální sklon stoky v promilích lze orientačně stanovit ze vztahu Imin = 1631/D, kde D je průměr kruhové stoky nebo šířka nekruhové stoky, obojí v milimetrech. Přesnější kritéria jsou uvedena v normě (* poznámka pod čarou).

Zatímco v území s dostatečně velkým sklonem území může niveleta stoky kopírovat sklon terénu, pak v území s příliš nízkým sklonem musí být podélný sklon stoky vyšší nežli je sklon území. To znamená, že na (horním) konci stokové sítě je hloubka nivelety optimální a směrem „po proudu“ se hloubka uložení stoky zvyšuje.

Nejvýrazněji se nízký sklon území projevuje u stok menších profilů, tj. DN 300 - 600, u nichž lze uvažovat s minimálními sklony kanalizace v závislosti na použité světlosti potrubí, charakteru odváděných vod, materiálu potrubí aj. v rozsahu 4-15‰. Např. je-li niveleta 300 m dlouhé stoky na jejím konci pouhé 2 m pod terénem, pak při použití min. sklonu stoky 9‰ a při sklonu území 1‰ činí hloubka nivelety pod terénem na začátku stoky již 4,4 m.

Ve srovnání se sklonitějším územím, ve kterém lze niveleta stoky kopírovat terén, znamená vynucené zahlubování stok v plochých územích samozřejmě vyšší objemy výkopových prací, pažení, zásypů a revizních šachet. V plochém území navíc často bývá nutno umístit na stokové síti čerpací stanice, což nejen dále prodražuje výstavbu, ale vede to i k vyšším nákladům provozním. Přitom při sklonu 5 - 10‰ je vliv nízkého sklonu na navýšení ceny kanalizace ve srovnání s územím s dostatečným sklonem poměrně slabý (nejvýše desítky %), zatímco při sklonu pod 3‰ je pravděpodobné navýšení ceny v řádu stovek %.

Ohrožení staveb dynamickými účinky proudící vody
Ačkoliv úpravy toků složí mj. k omezení přirozeně probíhajících změn koryta, dochází i u nich za extrémních povodní ke vzniku omezeného počtu břehových nátrží. Zejména u toků bystřinného charakteru může dojít za extrémní povodně i k přeložení koryta, což mívá v zastavěném území obzvláště závažné následky. Jak při vzniku břehových nátrží, tak při přeložení koryta, hrozí kromě zatopení stavby i její přímá mechanická destrukce způsobená dynamickými účinky vodního proudu.

Vzhledem k nebezpečným účinkům vodního proudu doporučuji při výstavbě v údolní nivě:
1. Vyhnout se při výstavbě podél upravených toků pásu podél břehů, kde je silně zvýšené riziko vzniku nátrží. Šířka tohoto „zvláště ohroženého pásma“ závisí na řadě faktorů. Relativní šířka tohoto pásma bývá obecně vyšší u toků horských a podhorských, které mají větší podélné sklony údolí a v upravených úsecích jsou na nich časté stupně, při jejichž případné destrukci hrozí směrem proti proudu rozsáhlá dnová eroze, spojená i se vznikem břehových nátrží. Za rozumný průměr šířky „zvláště ohroženého pásma“ lze považovat u upravených toků jedno - až jednoapůlnásobek šířky koryta v úrovni břehů. Ve větší vzdálenosti od toku pak již riziko poškození stavby nátrží dosti výrazně klesá.

2. Vyhnout se výstavbě v okolí objektů, u nichž hrozí vznik nápěchů nebo ledových zácp. Nebezpečnými bývají zejména nekapacitní mosty a propustky. Při povodni u nich dochází k rozlivu významné části protékající vody mimo koryto. U mostů a dalších objektů zužujících příčný profil koryta hrozí také jejich ucpávání splávím (dřevo, trosky budov, materiál a odpad uložený na březích apod.) a v takovém případě se může stát i jinak kapacitně vyhovující objekt zdrojem rozlivu vody do okolí. Zejména u horských a podhorských bystřin může vznik nápěchu nad mostem vyvolat zanesení koryta štěrkem a kameny a následnou samovolnou přeložku koryta do prostoru zástavby.

-Zdeněk Sedlák-



*ČSN 75 6101. Stokové sítě a kanalizační přípojky.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Stavba
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,sklo,výběr.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Sádrokarton, příčky (60m2) a podhledy (80m2), zhotovení omítek, štuků, vymalování, obklady, sádrokartony, sádrokartony - podkroví.