Tato technika je dalším krokem k tomu, aby nám neutíkalo zbytečně mnoho tepla komínem. Jak je všeobecně známo, nejdůležitější složkou zemního plynu je hořlavý metan. Už ze základní školy víme, že hoření je vlastně prudké okysličování hmoty. Spalování plynu lze popsat jednoduchou rovnicí – CH4 +2 O2 –> 2 H2O + CO2 + teplo Hořením (okysličováním) metanu vzniká teplo, oxid uhličitý a vodní páry. U klasických kotlů spaliny předávají část tepla výměníku topné vody a ochlazují se. Spaliny jsou poté odváděny do komína. Bohužel ale také přicházíme o velké množství energie schované právě ve vodních parách. Výměník kondenzačního kotle je proto konstruován tak, aby dovedl vychladit spaliny až pod rosný bod. Při kapalnění vodních par se uvolňuje skupenské teplo kondenzační, což zvyšuje zisk tepla. Teplota rosného bodu vodní páry ve spalinách se určuje kolem 57oC. Ve výměníku ohříváme de facto zpětnou topnou vodu. Je tedy zřejmé, že pokud budeme provozovat topnou soustavu s teplotou zpátečky nad 57oC, máme sice o něco účinnější plynový kotel, ale nevyužíváme efektu kondenzace. Tato zařízení jsou přednostně určena pro nízkoteplotní soustavy s teplotou vratky 40-30oC, kde efektivně využijeme teplo získané kapalněním vodních par. Z předchozího výkladu vyplývá, že nejefektivnější je nasazení kondenzačních kotlů do soustav s podlahovým vytápěním a nebo s nízkou teplotou vratné vody. Při dimenzování a návrhu soustav s kondenzačními kotli je třeba dodržovat několik zásad: - je lépe využít soustavy s velkoplošnými radiátory nebo podlahovým topením - plně využít regulačních prvků, hořáky s modulovaným výkonem nabízejí široké možnosti pro dosažení optimální dodávky tepla - eliminování armatur, které zvyšují teplotu vratné vody Specifickým problémem je tvorba kondenzátu Při spalování zemního plynu vzniká oxid uhličitý CO2. Ten reaguje s kondenzující vodou za vzniku slabé kyseliny uhličité. 2 H2O +2 CO2 –> 2 H2CO3 Při konstrukci kotlů, odkouření a odvodu kondenzátu je třeba použít materiály odolné proti kyselým látkám a korozi. Kondenzát je odváděn ze spalinového výměníku do trativodu nebo kanalizace. Množství kondenzátu není zanedbatelné, i pro malé výkony ho můžeme vytvořit až několik tisíc litrů ročně. Ale i přes tento nedostatek jsou výhody kondenzační techniky přesvědčivé: - Nejsme omezováni teplotou na zpátečce, konstrukce umožňuje zapojení do nízkoteplotních a velkoobjemových systémů bez nutnosti regulovat teplotu zpátečky kvůli prevenci nízkoteplotní koroze. Toto řešení vyžaduje velmi kvalitní materiál, prodražující výrobek, na druhou stranu však máme záruku životnosti a kvality. - Díky efektivnímu vyžívání spalného tepla nižší spotřeba paliva. Je třeba poznamenat, že nyní se účtuje cena za zemní plyn právě podle kWh spalného tepla, což je nevýhodné pro vlastníky méně účinných zařízení. - Zvýšení provozní účinnosti kotelny - Ekologicky šetrné spalování paliva Jelikož kondenzační kotle pracují s nízkými teplotami a kyselým kondenzátem, je nutné použít kvalitní technologie, speciální odkouření, spalinové ventilátory a odvod kondenzátu, což výrobu a instalaci zařízení prodražuje. Abychom peníze za kondenzační techniku jen tak nevyhodily z komína, je nutné dbát na připojení k optimální otopné soustavě, jinak se připravíme o využití kondenzačního efektu, což byl jeden z důvodů proč si takový kotel koupit. -www.ceskaenergetika.com-