Technický vývoj tepelných spotřebičů směřuje ke stále vyšší efektivnosti při využívání tepla, uvolněného při spalování, což vede ke stálému snižování teploty spalin. Tím se i výrazně mění technické požadavky na řešení spalinové cesty.

I pro spaliny s nízkou teplotou, která může v extremních případech klesnout až na 40oC, lze navrhnout komín s přirozeným tahem, který spolehlivě odvede spaliny do volného prostředí. Při těchto teplotách již ale nelze zajistit, aby při trvalém provozu komína neklesla teplota povrchu stěny komínového průduchu pod kondenzační bod a spaliny v komíně nekondenzovaly. Tím byly jednoznačně definovány technické požadavky na komínový systém s přirozeným tahem, který je odolný vůči vlhkosti.

„Komíny odolné vůči vlhkosti“, to jsou tedy komíny ve stavebních objektech, v nichž mohou spaliny kondenzovat i při dlouhodobém provozu. Tyto komíny byly definovány v technických pravidlech TP 010, které vydalo Společenstvo kominíků ČR a které rovněž stanovuje podmínky a pravidla pro zkoušení a posuzování těchto komínů. Na komíny odolné vůči vlhkosti a jejich konstrukční části jsou všeobecně kladeny následující požadavky: Na spalinovou cestu se smí připojovat jen spotřebiče schválené autorizovanou osobou podle příslušných předpisů a u kterých přetlak spalin v místě napojení na spalinovou (kouřovou) cestu nebude překročen nebo snižován pod mez, vyznačenou v dokumentaci spotřebiče.

Dalším požadavkem je, aby spalinová cesta, včetně sopouchu a kontrolních otvorů v provozním stavu byla těsná proti pronikání spalin a kondenzátu. Kouřovod a komín přitom musí spolehlivě odvádět spaliny od připojeného spotřebiče do ovzduší, zajišťovat jímání a odvod kondenzátu a nesmí nepříznivě ovlivňovat provoz spotřebiče (např. spalovací proces). Každý komínový průduch odolný vůči vlhkosti se označí v místě přívodu spalin pevně umístěným štítkem, na němž musí být trvale vyznačeny údaje o schválení výrobku ve stavebnictví a zařazení výrobku do skupiny podle přípustné teploty spalin, při které může být komín provozován. Zároveň výrobce dílů komína stanoví podmínky pro jeho montáž. Všechny součásti spalinové cesty musí být pro používání odzkoušeny podle příslušných předpisů.

Co se týká technických požadavků, musí používané materiály, výrobky a technologie splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti. Komíny a kouřovody se navrhují tak, aby byly splněny požadované parametry teplot v ústí komína a aby byla zajištěna požárně technická odolnost komína. Další kritérium pro navrhování je, aby životnost komínové vložky nebyla kratší než životnost budovy. Návrh průřezu spalinové cesty pro zajištění potřebného tahu komína vychází ze zásad uvedených v ČSN 73 4201.Vlhkost vnikajících spalin nesmí způsobit poškození a narušení funkce komína. Provozní bezpečnost komína musí být přitom zajištěna po celou dobu jeho životnosti. Odolnost vůči vlhku se dokládá zkouškami a posouzením. Požadovaný tepelný odpor konstrukce stěny domovních komínů odolných vůči vlhkosti je dán jejich zatříděním podle DIN 18 160, díl 1, odstavec 5.6.2. Dodržení požadovaných hodnot se prokazuje podle DIN 18 160, díl 6, odstavec 6.3 a zkouškami tepelného odporu na zkušebním komínu. Při středních teplotách vnitřní komínové stěny 70oC a při zvlhčování komínového průduchu se výsledek nesmí pohybovat v nižší skupině tepelných odporů nežli je požadováno pro příslušnou třídu. Do komína s přirozeným tahem odolného vůči vlhkosti má být napojen pouze jeden spotřebič paliv trvale provozován s teplotou spalin pod rosným bodem. Nepoužívané sopouchy musí být trvale utěsněny. Podmínky pro připojování více spotřebičů paliv na společný komín určují s ohledem na typ spotřebiče zvláštní předpisy.

Výška komína je zpravidla limitována teplotou spalin v ústí komína. Při provozu spotřebiče musí být teplota spalin v ústí komína v závislosti na teplotě vnějšího vzduchu taková, aby nedocházelo ke zužování průřezu komína usazováním tuhých součástí spalin nebo námrazy a aby spaliny byly přirozeným tahem komína spolehlivě odváděny do venkovního prostředí. Nejvyšší přípustná výška komína je dána výpočtem. Může být snížena díky systému protiproudých toků ve vzduchovém průduchu větracího systému nebo řízeným prouděním (přetlakové komíny). V zimním období nesmí klesnout povrchová teplota průduchu v ústí komína pod +5oC. Nejnižší přípustná teplota spalin v kouřovém hrdle je dána výpočtem.

Montáž komínů probíhá podle montážního návodu zpracovaného výrobcem. Použité materiály musí splňovat následující: Komínová vložka a kouřovody se navrhují z materiálů nehořlavých podle ČSN 73 0862; s hmotnostní nasákavostí nejvýše 12%; odolných vůči působení spalin a odolných proti kondenzátu. Plášť komína se navrhuje z materiálů nehořlavých podle ČSN 73 0823, ČSN 73 0862 odolných proti povětrnostním vlivům u komínů přistavěných a v nadstřešní části vnitřních komínů. Pokud pro odvod spalin není použit správný komínový systém může dojít k vážnému poškození stavební konstrukce. Za všechny požadované vlastnosti materiálů odpovídá výrobce. Materiál komínové vložky musí zaručovat za všech provozních podmínek stálost průřezu a tvarovou tuhost. Pro komínový průduch, kouřovod a izolační vrstvu platí následující požadavky: Komínová vložka musí být po stanovenou dobu odolná vůči vlhkosti obsažené ve spalinách a kondenzátu. Totéž platí pro těsnící a spojovací prostředky a montážní prvky. Je-li komínová vložka z ocelového plechu, musí mít materiál u pevných vložek nejméně tl. 0,5 mm a splňovat požadavky stanovené ČSN pro ocel třídy 17 346, 17 348 a 17 353 nebo vyšší, u flexibilních vložek musí mít materiál nejméně tl. 0,12 mm a splňovat požadavky stanovené ČSN pro ocel třídy 17 350 nebo vyšší. Komín musí být proveden tak, aby v konstrukci nebyly tepelné mosty. Komínová vložka z kovových materiálů je po stanovenou dobu předepsanou IfBT 4/1991 dostatečně odolná, pokud se při zkoušce materiálu nevyskytují ve výbrusu na žádném místě vnitřního líce komínového průduchu větší hloubky děr (hluboká místní koroze) než 20% tloušťky plechu a úbytek tloušťky plechu vypočítaný z obsahu kovu v kondenzátu, vztažený k výchozímu materiálu, nečiní více než 1% hmotnosti. U kovů, které po vznícení sazí mohou ztratit antikorozní vlastnosti, nesmí hloubka proniknutí mezikrystalické koroze být větší než 20% tloušťky plechu. Pro zhotovení izolační vrstvy smějí být použity pouze materiály s vlastnostmi požadovanými pro danou konstrukci. Úloha vzduchového průduchu: Vzduchový průduch zajišťuje větrání komínového tělesa a odvádí vlhkost nebo spaliny (proniklé v důsledku vzniklé netěsnosti komínové vložky ) do ovzduší. Vzduchový průduch se navrhuje a provádí tak, aby při montáži a provozu komína nebyl konstrukčními ani jinými pomocnými prvky jeho průřez nepřípustně zmenšen a odvětrání komína bylo funkční po celou dobu jeho životnosti. Vedení a uchycení komínové vložky a izolační vrstvy nesmí narušovat vzduchový průduch. Vzduchové průduchy se nesmějí používat k jiným účelům. Úloha komínového pláště: Plášť komína zajišťuje statickou stabil