Větrání obytných prostor by mělo zajistit odvedení vydýchaného vzduchu, škodlivin, vlhkosti a pachů a tím zajistit příjemné klima v místnosti. Důležitými faktory jsou relativní vlhkost vzduchu, teplota a rychlost pohybu vzduchu a povrchová teplota stěn (podrobně popsáno v příspěvku „Úspory nákladů na vytápění“). Dostatečné větrání je samozřejmě důležité i pro samotnou stavbu. Vysoká relativních vlhkost vzduchu může na problematických chladných místech (tepelných mostech) způsobit kondenzaci voních par a tím i plesnivění. Kritická místa jsou také koupelny a toalety. Hygienické přepisy a minimální opatření lze vyhledat v následující tabulce. Podtlakové větrání předpokládá, že místnost není uplně uzavřena, ale je odvětrávána např. pomocí různých průvětrníku do vnějšího prostředí nebo různých šachet.
Prostor | Minimální průměrná výměna vzduchu nebo min. množství čerstvého vzduchu | Minimální množství odváděného vzduchu | Doplňující požadavky |
Celý byt | 0,5 h-1 | - | - |
Ložnice | 0,5 h-1 a ne méně než 15 m3h-1 | - | musí být přímé větrání otevíravým oknem nebo větracím otvorem |
Obytný pokoj | 0,5 h-1 | - | musí být přímé větrání otevíravým oknem nebo větracím otvorem |
Kuchyně | - | 40 m3h-1 | musí být přímé větrání otevíravým oknem nebo větracím otvorem; odsavač par nad sporákem s výkonem 80 m3h-1 |
Koupelna | - | min. 40 m3h-1 | podtlakové větrání |
WC | - | min. 40 m3h-1 | podtlakové větrání |
Nyní se zaměříme na větrání nejjednodušší a to je větrání okny K takzvanému přirozenému větrání využíváme proud čerstvého vzduchu zvenčí, který vzniká rozdílem tlaku nebo teploty, a to nejen mezi vnějším a vnitřním prostředí, ale také mezi podlahou a stropem. Chladný přiváděný čerstvý vzduch (větrání, infiltrace) díky své vyšší hustotě padá k podlaze. Pokud ho zahříváme (kamna, otopná tělesa) snižuje se jeho hustota a stoupá ke stropu, odkud je odváděn větracími otvory ven. Může se ovšem stát, že nepříznivé tlakové a teplotní rozdíly přirozené větrání neumožňují (např. letní měsíce apod.). Jedním z řešení je instalace mechanického větrání. Mechanické nebo také nucené větrání okny vyžaduje instalování ventilátoru poháněného elektromotorem, který je vhodné instalovat v horní části okna nebo místnosti. Výhodou tohoto přístupu je možnost nastavení intenzity výměny vzduchu v místnosti. Podle účinku dělíme větrání na intenzivní a trvalé Při intenzivním větrání dojde k jednorázové výměně vzduchu v místnosti během několika minut, přičemž dojde k poklesu pokojové teploty. Pro obnovení tepelné pohody je důležitá doba větrání (několik málo minut) a také akumulační schopnosti stavebních dílů obklopujících místnost. Například v cihlových stavbách během intenzivního větrání dojde k rychlému poklesu teploty vzduchu v místnosti, stěny si však svoji teplotu uchovají. Snížená teplota vzduchu v místnosti tak nemá na tepelnou pohodu člověka významnější vliv. Při větrání trvalém je zajištěna stálá a rovnoměrná výměna vzduchu, přičemž nedochází k poklesům pokojových teplot. Při využití trvalé výměny vzduchu je třeba dbát, aby rychlost proudícího vzduchu nepřesáhla 0,2 m/s. Vyšší rychlosti vnímá populace jako nepříjemné. Trvalé větrání je zvlášt výhodné u prostor se stále velkou vlhkostí. Při trvalém větrání a tím vlastně i trvalém ochlazovní se zvyšují náklady na vytápění (více Úspory nákladů na vytápění). Je zřejmé, že větrání ovlivňuje nejenom hygienické podmínky, ale také náklady na vytápění. Ostatně vpouštět si do místnosti chladný vzduch, dodat mu teplo a bez užitku ho vypustit ven, to nezní příliš hospodárně. Finanční náročnost je citelnější při stálém růstu cen za enegii. Proto se v současné době objevují na trhu zařízení umožňující předehřívání přiváděného vzduchu pomocí vzduchu odváděného (odpadního), tj. zařízení s regenerací tepla, jimž se budeme věnovat příští týden v dalším příspěvku v rubrice „Stroje a zařízení“. -www.ceskaenergetika.com-