Dřevařští odborníci zařazují mezi nejekologičtější formy bydlení srubové stavby. Používá se na ně pouze surové dřevo, ne starší dvou měsíců, které dokáže filtrovat vnější vzduch a zpracovat o čtyři pětiny více škodlivin než běžné zdivo. V konstrukci sruboviny navíc není jediný hřebík a kulatiny do sebe zapadají žlábky, vyřezanými pilou. Po montáži stavbaři mezi dřevo vstřikují těžko hořlavou pěnu, uvádí oborová zpráva zveřejněná na mezinárodním veletrhu Wood-Tec v Brně.
Srubový dům se musí ošetřit proti případným plísním, houbám a dřevokazům pouze zvenku, konstatuje dále zpráva. Na vnitřní zdi se používá například včelí vosk a nejlepším topením je horkovzdušný krb s průduchy, rozvedenými do dalších místností. Mezi ekologické přednosti dřeva zařazují odborníci zejména bezodpadové zpracování a snadnou obnovitelnost. Jen v sousedním Německu připadá na stavby ze dřeva sedmiprocentní podíl na bytové výstavbě, z toho v Bavorsku je ve stavbách ze dřeva až 70 procent bytů.
Nynější cena surového dřeva navíc výrazně klesá, čemuž předcházelo postupné snižování cen řeziva. Majitelé lesů tržili za krychlový metr už loni o 150 až 250 korun méně a zpracovatelé dřeva očekávají ještě další pokles pod současnou cenu 2050 Kč za krychlový metr. Dvouletý pád ceny dřeva přitom postihl zejména majitele menších lesů, tedy obce a města. Některé radnice tak k posílení tržeb stále zvyšovaly těžbu, tím ale dále rostl přebytek dřeva a řeziva na trhu.
Odbyt dřeva v České republice ze 70 procent závisí na vývozu. Podle Společenstva dřevozpracujících podniků je proto třeba změnit systém výkupu, protože česká norma zná pouze dvě kategorie. V EU se přitom dřevo řadí do čtyř kvalitativních kategorií. K lepšímu uplatnění tuzemského dřeva na evropském trhu má rovněž přispět certifikace, kterou již prošlo téměř 44 milionů hektarů evropských lesů, uzavírá oborová zpráva. -čtk-