O katastrech nemovitostí kolují hrozné historky – jestliže se chcete zapsat jako nový majitel nemovitosti, musíte prý čekat celé dlouhé měsíce, nebo ještě lépe věnovat úředníkovi do kapsičky nějakou malou pozornost, aby si vás vůbec všiml. Stejné to údajně bývá při zápisu zástavního práva k nemovitosti, což vám může dělat problémy při čerpání hypotéky. Ať už se tyto zvěsti zakládají na pravdě nebo jsou jen špatnou zkušeností několika málo nešťastníků, pojďme se podívat na to, jak vlastně vklad některého práva do katastru nemovitostí probíhá a co všechno pro jeho zdárné provedení musíte udělat. Jestliže jste se rozhodli koupit rodinný domek nebo byt, případně jinou nemovitost, určitě vás čeká jednání s katastrálním úřadem (více se dovíte v článku Neznámý a užitečný katastr nemovitostí). Ještě před podepsáním kupní smlouvy byste si měli vyžádat výpis z katastru nemovitostí, abyste si ověřili právní poměry u vybrané nemovitosti a nečekalo vás pak nepříjemné překvapení v podobě dlouhých soudních pří o střechu nad hlavou i zaplacené peníze. Pokud si však ověříte, že nemovitost je „čistá“ a nic nebrání její koupi za sjednanou cenu, můžete se pustit do podepisování smluv, placení domluvených částek a přepisování vlastnického práva. Samozřejmě v patřičném pořadí. Je asi zbytečné upozorňovat na to, že byste rozhodně neměli nic platit před podepsáním smlouvy. Nicméně praxe ukazuje, jak málo lidí si patřičně zajistí skutečné předání peněz až po oficiálním převodu vlastnictví – tedy po řádném zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí nebo alespoň po podání návrhu na vklad tohoto práva. K tomuto účelu může dobře posloužit například notářská úschova (peníze jsou při podpisu smlouvy složeny u notáře či advokáta a prodávajícímu se vyplatí až po splnění dohodnutých podmínek – např. po skutečném převodu nemovitosti na katastru), případně bankovní akreditiv, vinkulovaný termínovaný účet apod. Při podávání návrhu na vklad nového vlastnického práva do katastru nemovitostí (ale stejné to bude i při vkladu práva zástavního, předkupního nebo věcného břemene), by se mělo postupovat následujícím způsobem. Návrh na vklad určitého práva k nemovitosti může podat jakákoliv ze smluvních stran účastnících se daného právního úkonu (např. ten, kdo nemovitost prodává, i ten, kdo ji kupuje), případně jejich zástupci na základě plné moci. Podoba návrhu není daná formulářem, ale návrh musí každopádně obsahovat náležitosti uvedené v tabulce:
Náležitosti a přílohy návrhu na vklad do katastru nemovitostí | |
1. | označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen |
2. | označení účastníků řízení o povolení vkladu (jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, případně název firmy, sídlo a IČ) |
3. | označení práv, která mají být zapsána do katastru (ke kterým nemovitostem, v čí prospěch) |
4. | listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru (kupní smlouva, zástavní smlouva, smlouva o věcném břemeni apod.), nebo její úředně ověřená kopie v počtu o dva větším, než je počet účastníků řízení; jedná-li se o směnu nemovitostí evidovaných v obvodu více katastrálních úřadů, v počtu ještě o dva větším pro každý další katastrální úřad |
5. | plná moc, je-li účastník řízení zastoupen zmocněncem |
6. | výpis z obchodního nebo jiného rejstříku nebo jeho úředně ověřená kopie, pokud je účastníkem řízení právnická osoba |
7. | listina prokazující oprávnění vlastníka nebo jiné osoby nakládat s nemovitostí, jehož právní účinky nastaly před 1. 1. 1993, nebo její úředně ověřená kopie |
8. | úředně ověřený překlad listiny, na základě které má být zapsáno právo do katastru, pokud tato listina není sepsána v českém jazyce |
9. | je-li předmětem smlouvy reálně oddělená část nemovitosti nebo věcné břemeno k části pozemku, musí být pro zápis do katastru předložen rovněž geometrický plán; pokud je předmětem smlouvy byt nebo nebytový prostor, musí být předloženy některé další dokumenty |