Nebaví vás stát každý měsíc ve frontě na poště s kupou nezaplacených složenek za bydlení? Zkuste to s jednorázovými či trvalými platebními příkazy z vašeho bankovního účtu. Zbavíte se nepříjemných starostí a získáte alespoň chvilku volného času k dobru. Víte, jak tyto platební příkazy fungují a který z nich zvolit? V předchozích dílech našeho seriálu jsme se zabývali dvěma hlavními způsoby pravidelného placení služeb spojených s bydlením – klasickými složenkami (resp. poštovními poukázkami – viz článek Jak platit za nájem?) a stále oblíbeným SIPem (viz článek SIPO aneb Jak platit za nájem II). Zjistili jsme, že složenky nejsou ani pohodlné ani levné a v porovnání se „souhrnnou složenkou“ SIPa rozhodně neobstojí. Ani SIPO však neřeší všechny starosti spojené s placením zcela optimálně. Jeho zřízení i platby jeho prostřednictvím jsou sice zcela zdarma, ale pokud ho chce člověk platit hotově, nezbaví se pravidelných měsíčních návštěv poštovní pobočky. Pro ty, kteří nezbytnou návštěvu pošty považují za tu nejméně příjemnou součást celého placení, jsou tu následující alternativy. Všechny služby spojené s bydlením (včetně nájmu, elektřiny, telefonu, poplatků za televizi a rozhlas atd.) lze zaplatit přímo z bankovního účtu. Vzhledem k neustálému tlaku zaměstnavatelů, kteří postupně odmítají vyplácet mzdy v hotovosti a jednoznačně preferují bezhotovostní převody na účet zaměstnance, má dnes nějaký bankovní účet zřízený pravděpodobně téměř každý. Není tedy nejmenší důvod k tomu, abychom plně nevyužívali i veškerých služeb, které jsou s ním spojené. Přímo z účtu se totiž dá jednorázově zaplatit jak složenka SIPa, tak jednotlivé částky různým dodavatelům, a to jednorázově i s pravidelným měsíčním (nebo např. čtvrtletním, pololetním či ročním) opakováním. Základním způsobem uskutečnění takovéto bezhotovostní platby je návštěva bankovní pobočky, která vede váš účet, a vyplnění formuláře příkazu k úhradě, resp. k inkasu (v tomto případě platbu neiniciujete vy, ale dodavatel služby, který si z vašeho účtu sám strhne patřičnou částku). Použít můžete buď vlastní tiskopis banky, nebo například formulář na zadní straně klasické složenky, která vám přišla poštou. Všechny potřebné údaje a podrobné pokyny ke způsobu bezhotovostní platby najdete na složence, případně na vyúčtování od dodavatele služby, za kterou chcete platit. Nejdůležitější bude správně vyplnit číslo vašeho účtu (účet plátce), číslo účtu dodavatele (účet příjemce), kterému platíte, kód jeho banky, částku a většinou také variabilní symbol, pomocí kterého vaši platbu daná organizace identifikuje. Zpravidla to bývá číslo vaší smlouvy, příp. rodné číslo (vše opět najdete na pravidelném měsíčním vyúčtování od dodavatele, případně se můžete informovat přímo u něj). Nejčastějším konstantním symbolem (tedy číselným kódem, který určuje typ platby) bývá v případě plateb za služby spojené s bydlením symbol 308, tedy označení plateb za služby (pokud si s konstantním symbolem nevíte rady, pomůže vám pracovník banky). Specifický symbol se uvádět nemusí. Jestliže budete chtít zaplatit více částek více organizacím najednou, nemusíte vyplňovat zvlášť několik tiskopisů, ale můžete použít jeden speciální - pro tzv. hromadný příkaz k úhradě, který vám práci zjednoduší a účel splní úplně stejně. Podobným způsobem pak můžete zřídit i trvalý příkaz k úhradě – hodí se ovšem pouze pro částky, které hradíte dlouhodobě ve stejné výši – např. nájem, poplatky za kabelovou televizi, zálohy na plyn a elektřinu apod. Opět můžete přímo v bance vyplnit patřičný formulář, kam navíc uvedete periodicitu opakování platby (např. 1x měsíčně), den splatnosti platby (např. 15. den v měsíci), datum prvního provedení platby (např. 15. května), datum případného ukončení trvalého příkazu (pokud např. víte, že za službu chcete platit jen dva roky – jinak se trvalý příkaz sjednává na dobu neurčitou). Pro částky, které jsou sice pravidelné, jejichž výše se ale každý měsíc mění (např. poplatky za telefon) lze zřídit trvalý souhlas s inkasem z účtu. To je vlastně jakési povolení, že si dodavatel bude moci sám z vašeho účtu odebrat patřičnou částku do vámi stanoveného limitu. Proto bude při vyplňování tiskopisu tohoto inkasa důležité správně nastavit právě výši tohoto limitu. Nesmí být totiž ani moc nízká (aby nebyla často překračována – daná platba by pak nemohla proběhnout a vy byste ji museli vždy vyřizovat jiným způsobem) a neměla by být ani příliš vysoká (aby nemohlo docházet k nepříjemným nedorozuměním, kdyby si dodavatel „nedopatřením“ strhl příliš vysokou sumu). Stejným principem pak lze zajistit i placení složenek SIPa (jde o určitou formu sdruženého inkasa) - tady však bude případné stanovování limitu o trochu složitější, protože budete muset určit celkovou maximální mez pro všechny položky, které v rámci SIPa platíte. Zvláštností je, že zde nevyplňujete čísla účtů jednotlivých dodavatelů, ale uvádíte pouze vaše spojovací číslo plátce SIPO a tzv. kód OZ, které vám při zřizování SIPa Česká pošta přidělila (více v článku SIPO aneb Jak platit za nájem II). V dnešní době však vyplňování „papírových“ platebních příkazů není jedinou a navíc ani ne nejvýhodnější cestou ke zdárnému placení složenek. Jednorázové i trvalé příkazy totiž můžete zadávat i z pohodlí domova prostřednictvím služeb přímého bankovnictví – tedy pomocí telefonu nebo internetu. Dokonce to pro vás bude v naprosté většině případů i levnější než zadávání příkazů na pobočce. Ani v případě, že nejste právě milovníky moderních technologií, nemusíte se rovnou děsit a přímé bankovnictví bez rozmyslu zavrhovat. Banky totiž v dnešní době tyto cesty komunikace jednoznačně preferují a sami zjistíte, že když se je naučíte ovládat, ušetříte hodně peněz i času. A zanedlouho poznáte, že není zase takový rozdíl zapsat potřebné údaje do bankovního formuláře nebo je nadiktovat telefonnímu bankéři do sluchátka, případně je vyplnit na počítači a odeslat přes internet. A že stále nevíte, kolik za tyto služby budete muset zaplatit? – Čtěte náš příští článek, ve kterém se budeme zabývat cenou za různé platební příkazy u našich největších bank. -si-


Související články: Jak platit za nájem? SIPO aneb Jak platit za nájem II