Redukci spotřeby energie, a tím plateb za ni, nemusí vždy vyžadovat dodatečná a nákladná opatření. Energetickou náročnost lze podchytit nejen při samotném projektování stavby, ale také dodatečným přijmutím jistých zásad v chování spotřebitele. Za pomoci odborníků z Energy Centra přinášíme několik užitečných doporučení. Vytápění Teplotu prostředí člověk vnímá jako tzv. součtovou teplotu, kdy se sčítá teplota vzduchu s průměrnou povrchovou teplotou. Pokud tedy máme chladné zdi, podlahu i strop, potřebujeme dohnat pocit tepla vyšší teplotou vzduchu. Přetápění je stav, kdy je v místnosti vyšší teplota než je nutné, zvýšení teploty v místnosti o 1oC představuje zvýšení spotřeby energie o cca 6 %. Řízené vytápění ušetří i 30 % energie, protože každá místnost je vytápěna pouze po dobu a na teplotu nezbytně nutnou. Akumulace je jev, kdy teplo „uschováme“ tím, že ohřejeme nějaký předmět. Ten nám pak v době, kdy je prostředí chladnější než on, teplo vrací. Toto lze využít ve prospěch naší kapsy, ale někdy toho fyzikální zákony zneužívají v náš neprospěch. Okna Okna jsou oči do domu. Přivádějí do něj světlo i čerstvý vzduch. Mohou však z něj odčerpávat životadárnou energii, způsobovat vznik plísní. Jak pomoci oknům v obraně interiéru? Tak jako na noc zavíráme oči, tak by měl dům na noc „zavřít“ okna předokenními žaluziemi (představuje to úsporu až 15 % energie utíkající okny). Špaletová (dvojitá) okna jsou výborná, lze je zlepšit pouze osazením dvojskla do vnějšího okenního křídla (úniky tepla okny se sníží až o 30 %). Zdvojená okna mají většinou problém v těsnosti mezi okenním rámem a zdí. Zde je možné nastříkat pěnový polyuretan, a tím je utěsnit. Zdvojená okna lze vylepšit přidáním třetího skla v samostatném rámečku. U jednoduchých oken s dvojsklem (ať u plastových či u dřevěných) je nutné obložit špalety, nadpraží i parapet z vnější strany tepelnou izolací. Pokud se rozhodneme utěsnit okna, provedeme záslužný čin a ušetříme až 20 % nákladů na vytápění. Někdy se nám to však může u špatně izolovaných domů projevit vznikem plísně v bytě, a to v důsledku nedostatečného odvětrávání vlhkosti. Vysoké procento vlhkosti ve vzduchu může signalizovat subjektivní pocit „přetopení, nedýchatelno, je tady jak v lázních“. Kovová okna mohou být v bytě krásná, mohou však také obrůst ledem, a proto je tam raději nepoužíváme. Tepelná izolace Zvíře má v zimě hustou srst, člověk si do zimy (v arabských zemích i do horka) obléká kabát a dům…ten má tepelnou izolaci! Musí být dost silná, nesmí se dům pod ní „pařit“ a nesmí mít díry. A právě odlišné vlastnosti každé tepelné izolace určují, kam je vhodné ji použít, kde by neměla být a kde v žádném případě nesmí být. Mnoho záleží i na způsobu provedení. Na co se soustředit při provádění tepelných izolací? Tepelné mosty, tedy „díry“ v tepelné izolaci, kudy může teplo unikat. Jde obvykle o místa s rozdílnou konstrukcí proti převládající ploše, tedy o překlady, pilíře, okna, ale i o spáry s maltou. Vliv tepelných mostů rozhodně není zanedbatelný. Síla tepelné izolace – její účinnost - by měla být co největší, ovšem nesmí náklady na její výrobu a montáž přesáhnout to, co izolace může uspořit. Nároky na ni se vyvíjely a neustále vyvíjejí. Od klasické „pětačtyřicítky“ zdi až po nyní používané lehčené tepelně izolační zdi. Vývoj půjde jistě dál, a tak je třeba i do budoucna myslet na vlastní kapsu a tepelnou izolaci nepoddimenzovat. Optimální síla tepelné izolace je individuální záležitost a je ji třeba „šít“ na míru každému domu. Není možné říci: „Starý domek se zatepluje 5 cm polystyrénem.“ Dobrá tepelná izolace zvyšuje i povrchovou teplotu stěn, a tím zvyšuje pocit tepla. Užitková voda Nikdo z nás si v dnešní době nedovede představit svůj život bez tekoucí vody. Potřebujeme ji každý den a bereme jako samozřejmost, že ji máme k pití, vaření, mytí, praní atd. Abychom vodu mohli nazvat pitnou, musíme jejímu vyčistění, čerpání, uschování, ale i následnému zbavení nečistot a navrácení do přírody věnovat mnoho energie. Vodu je proto třeba šetřit a zbytečně s ní neplýtvat. Jak můžeme snížit spotřebu užitkové vody? Omezíme koupání ve vaně a nahradíme ho sprchováním (při obvyklém sprchování spotřebujeme jen 50 litrů vody, zatímco při koupání ve vaně 160 litrů). Nenecháme téci trvale teplou vodu do umyvadla a odtékat bez užitku do odpadu při mytí, čistění zubů… Opravíme ve své domácnosti kapající kohoutky, protože jedním kapajícím kohoutkem odkape asi 170 litrů vody za měsíc. Osadíme na výtokové trubice dřezových i umyvadlových baterií perlátory se stop ventilem (můžeme uspořit až 40 % vody). Namontujeme si do plovákové splachovací nádrže úsporné závaží „Skrblík“, které nám umožní regulovat podle potřeby množství vody vytékající z nádržky při splachování a v okamžiku uvolnění síly působící na táhlo nebo ovládací páku ihned uzavře odtok vody. Tipy a triky Jak vyčisti skvrnu na nové sukni? To nevíme, ale možná, že vám poradíme pro vás neznámou drobnost, která vám ročně ušetří 2.000,- Kč na nový kus oblečení. Pocit tepla můžeme zvýšit, aniž bychom zvýšili náklady na vytápění, a to tím, že v interiéru budeme používat teplé barvy. Bylo zjištěno, že psychicky může barva zvýšit pocit tepla i o 2oC. Pocit tepla zvýší i zamezení vlivu chladných stěn, kdy na stěny sousedící s nevytápěnými prostorami dáme ozdobné závěsy, tapisérie či nábytek. Tím stoupne významně povrchová teplota, kterou vnímáme celým tělem, aniž si to vždy uvědomujeme. Dlouhé závěsy či jiné zakrytí radiátorů zvýší spotřebu tepla pří vytápění až o 20 %. Panelák nebo jiný činžák, kde nejsou poměrová měřidla, má velké úniky tepla ne proto, že by byl hůře izolovaný, ale proto, že si každý řekne, že stejně cenu za teplo nemůže ovlivnit, a tak s ním plýtvá. Když se všichni budou snažit ušetřit, celkový efekt bude významný. Reflexní fólie za radiátory – posiluje tepelnou izolaci v místě radiátorů tím, že významně snižuje povrchovou teplotu zdi. Úspory mohou činit až 70 kWh za rok na 1 m2. -www.ceskaenergetika.com-