Radiátorové ventily s termostatickou hlavicí nabízejí oproti tradičním radiátorovým kohoutům výrazně lepší řízení dodávky tepla do místnosti a tím také významnou úsporu výdajů za teplo a to až 30 % původních nákladů. Pracují automaticky, termostaticka hlavice okamžitě reaguje na potřebu tepla v místnosti k udržení požadované teploty. Nenechme se mýlit, že jde o pár stupňů. Přetápění byť o jeden stupeň Celsia znamená navýšení spotřeby paliva až o 6 %. Jak to funguje?? Na rozdíl od klasických, tzv. dvojregulačních kohoutů, jejichž regulační schopnosti jsou omezené, dokáže termostatický ventil ohlídat stálou teplotu v místnosti a to plynulou regulací přítoku teplé vody do našich radiátorů. Termostatická hlavice reaguje nejen na změnu venkovních podmínek, ale i na případné tepelné zisky ve vytápěné místnosti (např. sluneční záření, teplo produkované dalšími spotřebiči, atd.). Podle potřeby přivírá nebo otevírá přívod tepla do radiátoru. V termostatické hlavici radiátorového ventilu je vlnovec s malým množstvím média, které využívá jedno ze základních fyzikálních pravidel, kdy se teplem látky obvykle roztahují a chladem látky zase naopak svůj objem zmenšují. Jakmile se tedy v místnosti s termostatickou hlavicí zvýší teplota nad nastavenou mez, látka ve vlnovci v těle hlavice zvětší svůj objem. Vlnovec pak při následném roztažení zatlačí kuželku ventilu tak, že se sníží nebo dokonce zastaví průtok teplé vody do radiátoru v otopné soustavě. Jestliže se naopak v místnosti s termostatickou hlavicí vzduch ochladí, použité medium v hlavici zmenší svůj objem, což vede ke smrštění vlnovce a následně k uvolnění kuželky ventilu tak, aby mohla do radiátoru opět protékat teplá voda a ohřívat místnost. Příslušné řídící čidlo je v termostatické hlavici, proto nesmí být tato hlavice zastíněna nebo osluněna a musí být umožněno volné proudění vzduchu. Přesněji pracují termostatické ventily, které mají čidlo mimo hlavici, které je umístěno na optimálním místě vytápěné místnosti. Existují i termostatické ventily s programovatelným režimem. Všechno probíhá automaticky a plynule. O udržení tepelné pohody se již nemusíme starat.

Tepelné zisky snižují spotřebu Co je vlastně tepelný zisk? Je to veškeré teplo dodané mimo vytápění. Tedy teplo z domácích prací jako je vaření a žehlení, ale i z koupelen. Nebo také teplo vzniklé přítomností každého z nás, dospělá osoba totiž může vyzářit až 300 Wattů. Zdrojem tepla je i svícení, žárovka přemění na světlo pouze 10 % vstupní elektrické energie, ostatní vyzáří ve formě tepla. Z toho plyne, že každá 100 W žárovka je topné těleso o výkonu 90 W. Topnými tělesi jsou také téměř všechny používané domácí elektrospotřebiče. Největší tepelné zisky však přicházejí ze slunečního záření. Je-li místnost v zimě dostatečně vystavena intenzivnímu slunečnímu záření, může termostatická hlavice dokonce přívod vytápění zcela uzavřít, protože tepelný zisk přinejmenším vyrovnává tepelnou ztrátu v místnosti, není to vada ventilu a my nakonec topíme zcela zadarmo. Tepená pohoda zcela bez námahy Je pravda, že stáhnout intenzitu vytápění můžeme v případě přetápění u ručního ventilu také sami, dochází pak ale k nepříjemným výkyvům teploty v místnosti. Obvykle zapomeneme na vypnutý radiátor a připomene nám to až citelné ochlazení v místnosti. Termostatický ventil zabezpečuje stálou teplotu. Navíc je ruční regulace možná pouze v případě naší příomnosti v domácnosti. Pokud ráno odchází celá rodina do školy a zaměstnání, nemůžeme u ručního ventilu vypnout vytápění, místnost by až příliš prochladla. Termostatický ventil dokáže automaticky reagovat na změny oslunění v průběhu dne i na chod těch domácích elektrospotřebičů (např. lednice), které mohou kdykoliv během dne vyzařovat do místnosti další teplo. Může též udržovat sníženou teplotu v noci. Měli bychom si zapamatovat, že snížením teploty o jeden stupeň Celsia můžeme ušetřit až 6 % nákladů na vytápění. Chladnější klima v ložnici nevadí, ale klesne-li teplota pod teplotu rosného bodu, čekejme nepříjemnosti s plísní. Každou hodinu spánku vydýcháme do svého okolí kolem 50 gramů vody. Přednastavení termostatického ventilu zabraňuje snížení teploty v místnosti na takovou hodnotu, kdy dochází ke srážení par na stěnách. Ráno pak již stačí místnost pořádně vyvětrat. Při delším větrání je však lépe nastavit termostatickou hlavici na minimum, aby se zbytečně nevytápěla větraná místnost. Jiná místnost – jiná teplota Jak jste již mohli z předešlých řádků pochopit. Jedna z výhod ventilů s termotatickou hlavicí je možnost udržovat v každé místnosti jiný topný režim. Tímto faktem je pak dálkové vytápění srovnatelné s elektrickým. Tabulka teplot ve vytápěných prostorech

20 – 30 oCkryté bazénové haly
24 – 26 oCoperační sály v nemocnici
22 – 24 oCkoupelny a umývárny, lázně, převlékárny, ordinace, šatny
20 – 22 oCobývací místnosti v domácnostech, WC, kuchyně, kancelář, zasedací místnosti, učebny, jídelny, hotelové a nemocniční pokoje, prodejní místnosti, hlediště, společenské a kulturní sály, čekárny, odpočívárny
18 – 20 oCložnice, hlavní chodby, schodiště, učební dílny, prodejní místnosti, administrativní haly
15 oCvedlejší místnosti, tělocvičny, prodejny masa, zeleniny, výstavní sály, depozitáře, nádražní a sportovní haly

Na závěr Když odjíždíme z rodinného domku na delší dobu, můžeme si pomocí prostorového termostatu nastavit nezámrznou teplotu, která se pohybuje kolem 7 oC. Při takovém úsporném řežimu ušetříme až 75 % nákladů na vytápění. Květiny však raději přeneseme do tepla ke známým. -www.ceskaenergetika.com-