Fotovoltaika v podmínkách ČR

Mimořádný vývoj a důvěra kladená ve fotovoltaiku pramení již ze samotné podstaty tohoto oboru. Elektrická energie produkovaná fotovoltaickým systémem není závislá na přítomnosti sítí, nutnosti použití primárních paliv nebo jiných prostředků, ve své podstatě dostačuje pouze relativní dostatek slunečního záření. Při rozboru vývoje v zahraničí můžeme sledovat silnou orientaci některých dodavatelů fosilních paliv na tento obor, který zahrnují do svých strategických cílů na příští desetiletí. Jistě s očekáváním, že právě díky své agilitě a investicím v oboru fotovoltaiky se jim podaří zůstat na špici v oboru energetiky. Situace a očekávání ve světě Vzhledem k exponenciálnímu růstu světové populace bude nutné vhodným způsobem zajistit krytí potřeb energie. Takzvaná klasická cesta produkce elektrické energie je úzce spojena se spalováním primáních paliv, ať již se jedná o zdroje fosilní (uhlí, zemní plyn, ropa) nebo biomasu (je reprodukovatelná v řádech desítek let). Nejmodernější spalovací technologie omezují emise škodlivin jako oxidy síry, dusíku, popeloviny apod. na minimum, není však prostředek k zamezení produkce oxidu uhličitého, který je znám jako jeden z hlavních původců jevu zvaného „skleníkový efekt“, tedy globálního oteplování a zajisté i místních změn klimatu. Nelze též opomenout fakt, že velké centrální parní zdroje spotřebují ve svém energetickém cyklu značné množství vody, která pak, vypouštěná z chladících věží, ovlivňuje místní klima. V souladu s výše uvedenými tezemi pak jako vhodné alternativy pro budoucí využití a náhradu tradičních fosilních paliv připadají např. jaderné elektrány, hydroeenergetické zdroje, větrné elektrárny nebo právě fotovoltaické zdroje. Jaký vývoj alternativních zdrojů se předpokládá? Někteří výrobci energie a distributoři trend nástupu alternativních zdrojů již zahrnuli do svých mnohaletých strategických plánů a investují do nich již nyní s cílem dalšího posilování této sféry v příštích letech. Jako příklad mohu uvést Royal Dutch Shell, Mobil, British Petroleum (plán růstu vlastní fotovoltaické výroby průměrně 30 % ročně) a Amoco, vesměs společnosti operující s ropou a plynem. Z distributorů mohu uvést například holandskou společnost Nuon, East Electric, Vatenfall nebo RWE. Například Shell předpokládá, že podíl obnovitelných zdrojů u velkých výrobců energie převýší 50 % již během 50 let. Toto číslo je ohromující, vždyť představuje dvojnásobek současné celkové světové spotřeby a v podstatě znamená, že téměř celý nárůst spotřeby ve zmíněném období má být vykryt právě alternativními energetickými zdroji! Velká důvěra se vkládá do fotovoltaiky. V současném tržním prostředí s velkou hustotou elektrických sítí a „umělou“cenou energie dalšímu rozšíření brání především relativní ekonomická nevýhodnost fotovoltaiky. Je zřejmé, že v budově již připojené k síťi a za současné cenové politiky se návratnost investice pohybuje v řádech až desítek let. Díky tomu se však již nyní otevírá velká perspektiva v oblastech odloučených od centrální dodávky, a to i v podmínkách ČR.V izolovaných lokalitách (nejsou myšleny samoty, ale pozemky bez sítí) již ve svých kalkulacích zohledňujeme cenu přípojky. Fotovoltaika je tak již konkurenceschopná i k dodávce elektřiny ze sítě „od cca jednoho kilometru“. Je nutné též zdůraznit, že připojení k sítím je též zohledňováno i v cenách stavebních pozemků. Významným faktorem, který brání větším investicím do fotovoltaiky a vlastně decentrálních zdrojů obecně, je cena konkurenční energie dodávané ze sítě. V meziválečném období byl zaznamenán velký zájem o instalaci místních zdrojů energie. I přes fakt z dnešního pohledu velmi malé hustoty elektrických sítí, náklady na pořízení vlastního zdroje a potom výsledná cena za jednotku energie byly v mnoha případech výrazně pod komerční nabídkou. Pro názornost uvádíme ceny od elektrárenských svazů v 30. letech.

V dnešním tržním prostředí jsou jedním z nástrojů podpory tzv. pevné výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, které ukládají rozvodným závodům vykupovat elektřinu z fotovoltaiky za fixní částku 6 Kč za kWh (v sousedním Německu jde zhruba o částku 15 Kč, uvažuje se o zvýšení na 20 až 30 Kč). Pokud ovšem chci elektřinu prodávat rozvodným závodům, přípojka je nutná.To opět staví fotovoltaiku do ekonomicky relativně méně výhodných pozic. Slovo relativní je zde však více než na místě. -www.ceskaenergetika.com-