Jste rozhodnuti, že budete svůj dům nebo chatu vytápět elektrickou energií? Jestliže je vaše odpověď ano, určitě si přečtěte následující článek, který vám v několika otázkách a odpovědích objasní mnoho z dotazů. Jaké druhy elektrického vytápění existují? Na výběr jsou akumulační systémy, smíšené (poloakumulační) a přímotopné. Pro úplnost dodejme ještě elektrokotle, ty však mají vysoké provozní náklady (pokud nejsou spojeny s tepelným čerpadlem). Evropský trend se ubírá směrem k velkoplošným topným systémům, které umožňují nejvyšší možný komfort. Tyto podlahové nebo stropní systémy ohřívají velké teplosměnné plochy na teploty jen o málo vyšší než je teplota prostředí. Ke směně tepla dochází sáláním (tj. způsob přenosu el. energie kdy se teplo šíří infračerveným zářením, tzn. že se předmět při dopadu paprsků ohřívá) i mikrokonvekcí (kde se využívá přirozeného proudění vzduchu v místnosti) na celé ploše. Výrazným rozdílem oproti bodovým zdrojům tepla je podstatně rovnoměrnější rozložení teploty v prostoru, omezení cirkulace a vysušování vzduchu. Jaké jsou hlavní důvody pro volbu elektrického vytápění? Největší předností tohoto způsobu vytápění je dokonalá možnost regulace a tedy nejmenší měrná spotřeba energie. Zatímco průměrná roční spotřeba energie na vytápění dosahuje v ČR asi 0,8 GJ/m2 (což je 222,4 kWh), u elektrického vytápění je tato hodnota 0,3 až 0,4 GJ/m2 (83,4 až 111,2 kWh). Regulace také umožňuje přizpůsobit topný režim měnícím se rodinným i ekonomickým podmínkám. Pořizovací ceny elektrických topných systémů jsou o desítky procent nižší než u jiných systémů a pro elektrické vytápění existují zvláštní nízké tarify, které umožňují používat levnější energii i pro ostatní spotřebu domácnosti. Jaká bude spotřeba elektrické energie a celkové náklady na vytápění? Spotřeba el. energie závisí na instalovaném výkonu, provozní době vytápění, velikosti objektu a jeho tepelných ztrátách a na vhodně zvolené regulaci. Celkové roční náklady na vytápění potom vyplývají ze spotřeby elektřiny a zvolené sazby. Jak již vysvětluje předchozí článek (KOLIK STOJÍ PROVOZ ELEKTRIFIKOVANÉ DOMÁCNOSTI?), lze elektrické vytápění provozovat v přímotopném nebo akumulačním režimu. Při přímotopném režimu má odběratel možnost topit za nízký tarif 20 hodin, 4 hodiny je provoz ve vysokém tarifu. Při akumulačním režimu se topné médium (voda, beton, cihly) nabíjí maximálně 8 hodin v nízkém tarifu a tato akumulovaná energie se využívá 16 hodin k vlastnímu vytápění. V této době je odběr ve vysokém tarifu. Co je mi platný nízký tarif, když k němu patří vysoké stálé platby? Stálé platby mají za úkol zamezit spekulativnímu využívání speciálních nízkých topných tarifů pro běžné používání v domácnosti (malé odběry) a zároveň uhrazují dodavateli energie náklady spojené s rezervací požadovaného příkonu v síti podle hodnoty hlavního jističe. V současné době existují zařízení – například přednostní relé - umožňující výrazné snížení hodnoty hlavního jističe a tedy i výše stálých plateb. Rozložení spotřeby domácnosti do delšího časového pásma a zamezuje špičkám v odběrech a tím i větším požadavkům na příkon (a nutné větší proudové hodnotě jističe). Je pravda, že ve vyspělých zemích se ustupuje od využívání elektřiny k vytápění jako od neekologického způsobu? O tom, zda elektrické vytápění je či není ekologické, rozhoduje především způsob výroby elektřiny. Obecně platí, že v zemích s převažující výrobou elektřiny z pevných paliv a zemního plynu je elektrické vytápění pouze doplňkem v rozsahu 10 až 15 % vytápěných objektů. Tam kde převažuje výroba energie z jádra nebo z obnovitelných zdrojů hraje elektrické vytápění velmi významnou roli. Například ve Švédsku, Norsku, Finsku a Francii představuje elektrické vytápění dlouhodobě hlavní způsob vytápění mimo blokovou výstavbu, je jím vytápěno třicet a více procent obytných objektů. Vzhledem k liberalizaci trhu s elektřinou se v posledních čtyřech letech projevuje citelný trend posilování významu elektrického vytápění i v dalších zemích, například v Německu. Česká republika má v současné době výrazný podíl energie z jaderných elektráren (40 % výroby ČEZ a.s.) a je tedy předpoklad k zařazení spíše mezi země s vyšším podílem elektrického vytápění. V současné době je u nás elektricky vytápěno pouze 8,4 % obytných objektů. Přímotopy mají pověst velmi drahého a neperspektivního vytápění. Jak se s tím slučuje propagace podlahového elektrického vytápění? Tato pověst vznikla uměle v devadesátých letech. Média uváděla jen špatné příklady, dobré zkušenosti se šířily pouze ústním podáním. I přesto se meziroční nárůsty prodeje elektrických topných systémů v ČR pohybují od roku 1999 mezi 10 až 15 %. Stačí se například podívat na koeficienty navýšení cen energií pro domácnosti v období od roku 1990 do 2003. Koeficient navýšení cen 2003/1990 dosahuje u zemního plynu 12,1 (navíc jde o neobnovitelný přírodní zdroj), u elektřiny v BP sazbě 4,9, u elektřiny v BH sazbě 7,9, u elektřiny v BV sazbě 6,4. Pro srovnání, koeficient růstu průměrné mzdy v tomto období je 4,9. Převodní tabulka mezi sazbami BV - D26 BH - D35 BP - D45 D26 – sazba pro akumulační spotřebiče s dobou platnosti nízkého tarifu 8 h, provoz spotřebičů řízen operativně a blokován D35 – hybridní vytápění (kombinace akumulačního a přímotopného vytápění), nízký tarif po dobu 16 hodin, provoz akumulační části řízen operativně a blokován D45 – přímotopná sazba, nízký tarif po dobu 20 hodin, provoz spotřebičů je operativně řízen a blokován Pro zachování objektivity jsme porovnávali navýšení za období 1990 až 2003. Do roku 2001 však byly k dispozici pouze jmenované sazby, od 2002 se nabídka sazeb výrazně rozšířila. Energetickou úspornost dobře regulovaných, zejména elektrických přímotopných soustav, začínají všeobecně uznávat a výsledky dlouhodobých měření akceptovat i odborníci. V ČR letos poprvé od roku 1990 ceny elektřiny pro domácnosti reálně klesají. Postupující liberalizace trhu nesporně povede k většímu zájmu o zákazníka a o trh samotný (současný objem dodávek elektřiny obyvatelstvu dosahuje cca 40 mld. Kč). Spolu s dalšími vlivy, jako je snaha snížit závislost na ropných energetických zdrojích nebo přechod na novou tarifní strukturu, to znamená dobré perspektivy pro elektrické vytápění. Zásadní je výrazný pokrok ve zlepšování tepelně technických parametrů budov, který vede k dalšímu snižování spotřeby energie potřebné pro vytápění. Stále větší podíl na celkových nákladech spojených s vytápěním tak zaujímají náklady pořizovací a náklady na údržbu a opravy. Z tohoto pohledu získává elektrické vytápění s nízkou prvotní investicí, prakticky nulovými náklady na údržbu a opravy, přesnou a levnou regulací, další impuls rozvoje. Není v bytě chladno při odpojování vytápění v době vysokého tarifu? A co výpadky energie? V současné době je stanovena podmínka vypínání vytápění ve vysokém tarifu tak, že vytápění v přímotopném režimu může být vypnuto maximálně dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne, přičemž maximální doba souvislého vypnutí je jedna hodina. Bě