Určitě nejen kvůli vodním elektrárnám vysychají řeky

V Mladé frontě vyšel článek k malým vodním elektrárnám, který nastiňuje problémy s malými vodními elektrárnami, které jsou tento řekněme méně vodný rok transparentnější. Pro větší informovanost čtenáře jsme k citaci doplnili některé faktické údaje. Citace článku Více vody, než povoluje zákon, odebírají některé malé...

V Mladé frontě vyšel článek k malým vodním elektrárnám, který nastiňuje problémy s malými vodními elektrárnami, které jsou tento řekněme méně vodný rok transparentnější. Pro větší informovanost čtenáře jsme k citaci doplnili některé faktické údaje.

Citace článku
Více vody, než povoluje zákon, odebírají některé malé vodní elektrárny z řek v celém kraji. Kvůli tomu dochází k vysychání dlouhých úseků pod jezy a velkým škodám na celém říčním ekosystému.

“Je to katastrofa. Pod jezy už nejsou často žádné ryby,” říká Jiří Šimůnek z turnovské pobočky Českého rybářského svazu. Přitom právě vody pod jezy patřívaly rybáři k nejvyhledávanějším, protože díky dostatku kyslíku se tam zdržuje nejvíce ryb.

“Řada majitelů elektráren se snaží vyrobit co nejvíce elektřiny a své turbíny pohánějí i vodou, která měla volně protéct jezem,” vysvětlila hlavní inspektorka liberecké pobočky České inspekce životního prostředí Hana Kolářová. Každá z elektráren přitom musí mít schválený manipulační řád, ve kterém je stanoven i minimální zůstatkový průtok. “Elektrárny ale tuto hranici často překračují,” dodala. Voda se sice do řeky vrátí, ale kvůli dlouhým náhonům často i po více než kilometru. V původním korytu řeky tak protéká málo vody a řeka tam odumírá. Brání to také migraci ryb, kterých pod jezem bývá nejvíce.

O hříšnících na řekách ví i Povodí Labe. “Pokud na to přijdeme, dáváme podnět inspekci životního prostředí,” řekl ředitel jabloneckého závodu Jaroslav Jaroušek. Vodohospodáři nemají v zákoně žádnou možnost podobné přestupky pokutovat.

Nejvíce problematických elektráren je podle inspektorů na Jizeře, zejména na jejím horním toku až po Příšovice. “Škody, které jejich majitelé napáchají, jsou nejlépe vidět při suchém období. Stačí se projít kolem některých elektráren s dlouhými náhony. Čím větší to je řeka, tím je to lépe vidět,” říká Kolářová. O trochu lépe na tom jsou menší řeky s větším spádem, kde není k elektrárně nutné stavět dlouhé náhony.

“Větší část provozovatelů je velmi slušná a zákony neporušuje, s těmi zbývajícími ale máme dlouhodobé problémy,” konstatovala Kolářová.

Nedodržování předpisů ze strany elektráren bylo dlouho přehlíženo, někdy ani nebyl minimální průtok určen. Inspektoři ale udělili již několik pokut za vysoké odběry vody. Kontroly však nejsou nijak snadné. “Je to velmi tuhý boj. Stává se, že provozovatelé elektráren jsou těžko k zastižení,” vysvětlují inspektoři. Při jejich návštěvě většinou v elektrárně ani nikdo nebývá, proto si musí brát jako svědky stavu místní úřední osoby, například starosty nebo policisty.

Za prohřešky můžou udělit až milionovou pokutu. Pokud se prokáže, že na odběr vody nemají provozovatelé elektrárny povolení, pokuta je někdy ještě vyšší.

Pokuty se daří vymáhat prostřednictvím finančních úřadů, které mohou dlužníkům obstavit účty. Česká inspekce životního prostředí se pro některé řeky v kraji snažila ještě v době existence okresních úřadů prosadit komplexní manipulační řád soustavy vodních děl, který má například Vltava pro velké vodní elektrárny. “Měl by zabránit tomu, aby například jedna elektrárna omezovala svými nadměrnými odběry další elektrárny pod sebou. Zatím se však nepodařilo tento záměr realizovat,” podotkla Kolářová.

K popisované problematice
Dodržování odběru sjednaného množství vody a zachování tzv. minimálního hygienického průtoku je jednou ze základních podmínek provozování malé vodní elektrárny, tak aby nedošlo k újmě na vodním toku a na fauně a flóře. Nejvhodnějším opatřením je využití ověřených vodních strojů (k dispozici měření, křivky průtoku turbínou, tj. vše potřebné k doložení odebíraného množství vody v případě požadavku správce toku) a spolehlivých automatik s hladinovou regulací. Tato opatření pak vylučují nevhodné zásahy obsluhy, jak je ukázáno v citovaném článku.

V mnoha případech je vodní dílo osazeno zastaralou nebo nevhodnou technologií často made in home, u které nelze předpokládat, že k ní existuje podrobnější dokumentace. Množství vody přitékající do vodního motoru pak řídí obsluha ručně a odhadem. Malé vodní elektrárny jsou provozovány za účelem zisku a krytí vlastní spotřeby elektrické energie. Podíl vlastní spotřeby na celkové výrobě (při prodeji REAS) může být maximálně 30%.

Státní politika sice deklarovala prioritní zájem o obnovitelné zdroje energie, kterým energie vody bezesporu je, ale obecná podpora se malým vodním elektrárnám jaksi vyhnula. Ekonomické hledisko je pak stěžejní a na kvalitní technologii prostě provozovateli a) nezbudou peníze nebo b) nevyplatí se to. V populárním i odborném tisku je psáno, že naprostá většina vhodných lokalit k provozování vodní elektrárny je již obsazena. Ale již se neříká, čím. Využití energetického potenciálu a instalovaná technologie rozhodně není ve všech případech optimální. Uplatněním moderní technologie a optimálním využitím energetického potenciálu lze bez újmy k životnímu prostředí zvýšit výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Je dlužno podotknout, že jsme se zavázali více než k trojnásobnému navýšení do roku 2010.

Vodní elektrárny stejně tak jako větrné nespalují, přímo přeměňují mechanickou energii na elektřinu. Každá 1 kWh vyrobená bez spalování (je jedno z čeho - uhlí, biomasy, zemního plynu) znamená o kilogram emisí CO2 méně. Bohužel, nehmatatelný a bezbarvý plyn zatím veřejnost neposuzuje jako konkrétní nebezpečí.

Provozování vodních elektráren přináší vodnímu toku a celkově životnímu prostředí mnohá pozitiva, za které jmenujme
čistý zdroj energie - bez emisí, bez spalování, bez odpadu
energetické využití např. ve vodojemech, výpustích rybníků, vodních nádržích, odkud jinak voda odtéká bez energetického využití
čištění toku - provoz elektrárny vyžaduje čištění říčního toku od naplavenin (klády, větve, ale také igelitové pytle), vlastník elektrárny zajišťuje likvidaci a odvoz

Problém nedodržování sjednaných odběrů a zadržování vody, jak je uvedeno na konci citovaného příspěvku, přináší potíže ostatním provozovatelům vodních elektráren na vodním toku. Problém je větší u vodních děl s nízkým spádem, k dosažení výkonu je nutný vysoký objemový průtok. Určitě neuškodí trocha teorie.

Derivační vodní elektrárna – schéma
Teoretický výkon vodního motoru je dán vztahem P=Qhg*hustota vody, kde h je využitelný spád, Q objemový průtok za vteřinu, g tíhové zrychlení 9,81 a hustota vody 1000. Využitelný spád představuje výškový rozdíl mezi ústím přivaděče a spodní hladinou na odpadu z turbíny. Průtok je pak množství protékající určitým profilem toku za vteřinu.

Z energetického hlediska jsou nejcennější elektrárny s možností akumulace vody (vytvoření přehradní nádrže), kde je možné řídit průtok vodním strojem a výkon nekolísá podle proměnlivého přírodního toku. Velká většina malých vodních elektráren je však tzv. průběžného typu, jejichž okamžitý výkon závisí na průtoku soustavou. Problémy pak mohou nastat v málovodných nebo povodňových obdobích, kdy elektrárny nemohou pracovat nebo je nutné je odstavit.

Skutečný výkon vodních elektráren je však vlivem ztrát menší. Tyto ztráty zahrnu

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Stavba
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivého zedníka?

Zadejte si poptávku v kategoriích: zedník,stavby.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Výstavba RD Troja Praha 8, Fasádu RD vč. obložení kamenem , Kompletní rekonstrukce půdních prostor..