Nízkoenergetické domky se představují

V ČR dnešních dnů je značné množství lidí, kteří se chystají stavět vlastní dům. Napomáhají tomu nízké úrokové sazby hypoték i připravené a zasíťované pozemky pro stavbu neboť obce již pochopily, jak investory přilákat. Existuje mnoho firem nabízejících domky z katalogu a již se objevují první s nízkoenergetickými domky. Je to relativně nový pojem a proto se ho pokusíme vysvětlit. Pokud bychom měli nízkoenergetický dům přímo před sebou, asi bychom jej nepoznali. Vypadá provedením stejně jako běžné domky. Snad jen orientace domu k jihu s minimální odchylkou dle místních podmínek tak, aby dům co nejdelší období dne zachytával sluneční paprsky, větší okna směrovaná k jihu a na severní straně žádné nebo minimální okna, nám indikuje cosi jiného. Při bližším pochopení systému nízkoenergetického domku zjistíme, že se liší technickým provedením vč. vyřešení odizolování všech tepelných mostů a je doplněn centrální vzduchotechnikou s rekuperací tzn. zpětné získávání tepla ZZT a to proto, aby provoz domku nevyžadoval tak vysoké náklady na energie k vytápění. Lze jít až tak daleko, až vznikne dům bez nároků na energie pro vytápění, říkáme pasivní dům či quazi – nulový dům. Jak toho dosáhnout? Poměrně jednoduše. Domy se sníženými nároky na energie pro vytápění jsou daleko více izolovány proti úniku tepla 250 – 500 mm izolací ve stěnách, podlahách i stropech či střeše, čili několikrát vyšší hodnoty tepelného odporu než v ČSN, jsou pečlivě odstraněny úniky tepla v detailech, objekt je naprosto vzduchotěsný, podlahy a vnitřní konstrukce u oken tvoří masivní konstrukce jímající a akumulující teplo, okna tvoří masivnější rám a trojité zasklení s pokovenými skly a výplní vzácnými plyny (argon, krypton) atd. Navíc se používají materiály, které mají nízké nároky na energie při jejich výrobě i montáži tzv. šedá energie. Každému zájemci o nízkoenergetické domy bych doporučil prostudovat ČSN 73 0540. Čtenář by si nyní mohl říci, že jde o stavby určené hlavně pro lidi, kteří uvažují přehnaně ekologicky, ale mýlí se. Trend zvyšování cen energií v celém světě může být také důvod pro stavbu nízkoenergetického domku. Proto v západní Evropě, USA a již také v Číně lidé staví tyto objekty, běžný člověk v produktivním věku je schopen splatit hypotéku a v pozdějším věku si užívat objekt, který nevyžaduje tak velké náklady na vytápění a provoz. Pro srovnání tabulka spotřeby energie na vytápění domu:

Při nižších hodnotách již mluvíme o pasivním domě tzn. o domě, který nepotřebuje být vytápěn. Proč nepotřebuje? Je již natolik dobře zateplen, aby se vyhřál svým provozem, čili sáláním tepla z lidského těla cca 100 W / osobu, sáláním tepla ze zahřívajících se elektrospotřebičů jako počítač, TV, mikrovlnka, chladnička, vysavač a taky žárovka. Svými požadavky umožňují nízkoenergetické domky použití běžných zdících materiálů v kombinaci s tepelnými izolacemi na vnější straně, ale také provedení dřevostaveb s izolací mezi konstrukcemi. Vzhled budovy je většinou jednodušší než u ostatních velice členitých domků, protože čím více členitostí tím více energií k vytápění. Střechy mohou být šikmé i ploché s intenzivní zelení. Fasáda se dá vytvořit omítaná či s obkladem. Zkrátka, rozdíl je v dobré izolaci, ne ve vzhledu. Jak již bylo zmíněno, musí být stavba vzduchotěsná, což vylučuje větrání okny. Proto se v domě zřizuje centrální vzduchotechnika s filtry a ZZT. Běžně vchází vzduch do domu přes zemní registr v hloubce 1,5 – 2,5 m. Zde se vzduch podle potřeby ochladí nebo ohřeje. Počítá se s množstvím vzduchu cca 25 m3/osobu za hodinu. Přívod vzduchu do domu je nejvhodnější započít v ložnici. Odvod vzduchu přes rekuperační jednotku bývá vyveden v soc. zařízeních a kuchyni. Rekuperací lze získat zpětně až 90 % tepla, které by jinak jen tak vyletělo ven, normová hodnota požaduje min. 75 %. Vzduch je vháněn v pomalých rychlostech. Na podporu umělého větrání s filtry lze uvést např. pozitivní vliv na alergiky a astmatiky, dům zbytečně netrpí výskytem roztočů a tvorbou plísní neboť vzniklá vodní pára a vlhkost jsou vzduchotechnikou odvedeny mimo objekt. Současně lze VZT objekt vytápět. Okna přesto mohou být otvíratelná, ale pohodlí při používání vzduchotechniky to stejně vyloučí. Okna však představují místo zvětšeného úniku tepla. V nízkoenergetických domek se tedy používají okna splňující přísnější kritéria jako např. součinitel prostupu tepla Umax = 0,8 W/(m2 K), doporučuje se hodnota 0,7 W/(m2 K) a nižší, celková propustnost slunečního záření gmin = 0,5, doporučuje se 0,66 atd. Hojně se využívají i „okenní kolektory“, což jsou konstrukce využívající např. základní vlastnosti slunečního záření a sice ohřívání tmavých ploch v kombinaci s cirkulací vzduchu. V praxi to znamená, že je v místnosti před okno postavena stěna s tmavým až černým povrchem, navíc je prosklení i na místech mezi oknem a stěnou. Pomocí větracích mřížek se do vzniklého prostoru pouští vzduch, který se zde ohřeje a následně odchází ohřátý další větrací mřížkou zpět do obytných prostor. Zde je nutné pečlivě zvolit vzdálenost mezi tmavými plochami a sklem tak, aby nedošlo k prasknutí skla. Často si lidé mylně myslí, že nízkoenergetický domek musí mít zákonitě na jihu zimní zahradu, která sama o sobě bude akumulovat teplo. Odborníci však tento názor vyvracejí. Zimní zahrada je dle jejich názoru místo, které se pouze přehřívá a způsobuje více starostí než užitku. Proto se volí menší plochy zimních zahrad s orientací spíše na východ či západ. Realizovaný nízkoenergetický domek nám ukáže zajímavý fakt. Nejvíce nákladů budeme potřebovat na ohřev TUV a provoz elektrospotřebičů v domácnosti. I náklady na ohřev TUV můžeme snížit. Pomohou nám k tomu např. sluneční kolektory s akumulační nádrží. Zde je zapotřebí uvést průměrné množství tepla na ohřev TUV na jednu osobu za rok a sice cca 1350 kWh. Odpovídá to 65 litrům teplé vody na osobu a den. Této hodnotě odpovídá sluneční fototermický kolektor o rozměru cca 1,5 m2 na osobu ( vždy posoudí odborník dle místních podmínek). Objem akumulačního zásobníku pro tři až čtyři obyvatele domku činí cca 300 litrů. Pro zimní období, kdy sluneční záření není tak intenzivní, lze kolektory použít pro předehřívání vody a dohřev zajistit např. elektřinou – noční proud. V současné době se hojně začíná hovořit o nízkoenergetických domech z hlíny či slámy. V současné době se připravují již první stavby a tedy si počkáme na výsledky. Bude zajímavé tyto stavby sledovat a popsat je samostatně. Pokud bychom stavbu běžného objektu a nízkoenergetického porovnali po stránce finančních nákladů na výstavbu, dojdeme k překvapivému závěru. Nízkoenergetický objekt bude cca o 10 – 15 % nákladnější a to díky zvýšeným nákladům na vybudování vzduchotechniky a na použití dražších kvalitnějších oken. Provoz však bude levnější a pohodlí v domě taktéž nesrovnatelné. Teď již sami dokážete posoudit, komu jsou nízkoenergetické domy urče