Proč šetřit energií?

Chod lidské společnosti je těsně spojen se spotřebou energie a přírodních zdrojů. Velikost spotřeby energie na obyvatele je považována za jeden z ukazatelů ekonomické vyspělosti zemí: čím větší spotřeba energie, tím vyspělejší ekonomika. Ale jak říká pořekadlo "všeho moc škodí" a v případě spotřeby energie to platí...

Chod lidské společnosti je těsně spojen se spotřebou energie a přírodních zdrojů. Velikost spotřeby energie na obyvatele je považována za jeden z ukazatelů ekonomické vyspělosti zemí: čím větší spotřeba energie, tím vyspělejší ekonomika. Ale jak říká pořekadlo "všeho moc škodí" a v případě spotřeby energie to platí zvláště. Podívejme se proto, jak je to s ní u nás a k čemu tato spotřeba vede.

Spotřeba energie přepočtená na jednoho obyvatele je v ČR srovnatelná se spotřebou v nejvyspělejších zemích Evropy, avšak výkonnost ekonomiky je stále ještě významně nižší. Znamená to tedy, že s energií nehospodaříme tak, jako naši vyspělejší sousedé.

Energie, kterou využíváme, je více než z 98 % získávaná využitím neobnovitelných zdrojů - uhlí, ropy nebo zemního plynu. Tyto zdroje by mohly být využity lépe než jen jejich spalováním (např. jako chemická surovina pro výrobu plastických hmot, léků), příp. uchovány pro další generace, které s nimi budou umět lépe a odpovědněji hospodařit.

Tuzemské energetické zdroje jsou omezené a jejich zásoby budou vyčerpány v průběhu několika desítek let. Naše republika je proto stále více závislá na dovozu paliv. Tyto dovozy se z 90 % podílejí na výrazném schodku platební bilance ČR.

Spalování fosilních paliv je bezprostředně spojeno se znečišťováním našeho životního prostředí, hlavně ovzduší. Na znečišťování se v různé míře podílí:

  • polétavý prach - je nebezpečný proto, že jeho jemné částice se neustále vznášejí ve vzduchu a pronikají nejhlouběji do plic,

  • prašný spad - jeho částice jsou větší, klesají proto k zemi a kontaminují půdu i rostliny,

  • oxidy dusíku - společně je označujeme NOx, způsobují onemocnění dýchacích cest, vyvolávají bolestivý kašel, škodí rostlinám,

  • oxid siřičitý – SO2 - snižuje obrannou schopnost lidského organismu vůči chorobám, ve vyšších koncentracích vyvolává záněty průdušek a astmatické záchvaty, jako součást kyselých dešťů ničí lesní porosty jak to známe z našich pohraničních hor,

  • oxid uhelnatý - CO - v nižších koncentracích způsobuje poruchy srdeční činnosti a centrální nervové soustavy, ve vyšších koncentracích je smrtelně jedovatý.

Spalování fosilních paliv však vede i k dalšímu jevu, který byl objeven až nedávno, a to ke zhoršování skleníkového efektu na Zemi. Samotná fyzikální podstata spalování fosilních paliv (uvolňování tepla při reakci kyslíku s uhlíkem) vede ke vzniku oxidu uhličitého (CO2), a to až ve dvojnásobném množství, než je hmotnost paliva (spálením 1 kg uhlí uvolníme do atmosféry až 2 kg CO2, což není zanedbatelné).

Fosilní paliva jsou samozřejmě také přírodního původu, ale oxid uhličitý se do nich ukládal v průběhu miliónů let. V současnosti se však uvolňuje tempem, které je milionkrát rychlejší, a proto jde o jev zcela nepřirozený. Výsledkem je změna klimatu s průvodními jevy, které se již projevují: globální oteplování, změna rozložení a vydatnosti srážek apod.

Ceny energie v posledních letech výrazně rostly a lze předpokládat, že i nadále porostou. Je to dáno jejich omezeností i požadavky na ochranu životního prostředí. Náklady na energii se tak stávají stále významnější položkou ve výdajích nás všech - jednotlivců, domácností, měst a obcí, podnikatelů, veřejné správy. Podle údajů Českého statistického úřadu se náklady na paliva a energii podílí v průměru 10 % na celkových výdajích domácností a více než 50 % na nákladech bydlení. U domácností s nízkými příjmy a domácností důchodců je to až 14 % podíl na celkových výdajích, přitom tento podíl má dlouhodobě rostoucí trend.

Vedle vlastní platby za spotřebovanou energii je třeba v mnoha případech platit i za odpady, které vznikají, a to jak tuhé, tak i kapalné a plynné. Tyto poplatky také zpravidla rostou a zatěžují rozpočty měst, obcí a podnikatelů.

Proč tedy šetřit energií?
Protože čím méně energie spotřebujeme, a to především té, která je založena na neobnovitelných zdrojích, tím méně jí bude třeba vyrobit, tím méně škodlivin zatíží naše životní prostředí, tím méně budeme muset dovézt a také tím méně zaplatíme, a to jako jednotlivec, obec, podnikatel i stát.

Jak šetřit energií?
Jak je zřejmé z výše uvedeného, energii je možno v zásadě šetřit dvěma základními způsoby.

Snížení ztrát by mělo být uvažováno jak první opatření a až potom je vhodné uvažovat o náhradě stávajících zdrojů energie (paliv) jinými zdroji. Je zcela nehospodárné nahradit stávající uhelný kotel účinným kotlem na spalování biomasy, když vyráběné teplo se dál ztrácí po cestě do vytápěného objektu špatně izolovaným potrubím nebo ve vytápěném objektu netěsností oken, případně jejich otevíráním v přetápěném objektu, kde chybí regulace spotřeby tepla.

Snížení spotřeby energie
U existujících objektů, technologií či spotřebičů lze snížení spotřeby energie dosáhnout snížením jejích ztrát, přičemž opatření mohou být v kategorii. Ušetřit energii lze i u nových objektů, technologií a spotřebičů energie, a to:
1. Navržením a výstavbou objektů s respektováním všech současných požadavků na omezení možného vzniku ztrát daných příslušnými vyhláškami.

2. Výstavbou tzv. nízkoenergetických objektů, které zpravidla kombinují využití dnes známých způsobů omezení možného vzniku ztrát s využitím obnovitelných zdrojů energie (OZE).

3. Volbou energeticky úsporných technologií a spotřebičů energie. V současnosti existuje na trhu velká nabídka technologií a spotřebičů, a proto je třeba při výběru uvažovat jejich spotřebu energie a vliv na životní prostředí. Vyplatí se vždy konzultovat návrh s odborníky na uvedené zařízení.

4. Náhrada využívaných zdrojů energie jinými by měla přinést úsporu energie i snížení emisí škodlivin.

V zásadě ji lze dosáhnout těmito způsoby:
1. Záměnou tuhých paliv v malých zdrojích, jejichž užití je spojeno s nízkou energetickou účinností a s vysokými emisemi škodlivin za užití kapalných a plynných paliv.

2. Využitím OZE, které nepřispívají ke globálnímu oteplování (např. biomasa, vodní a větrná energie, energie prostředí).

3. Využitím druhotných energetických zdrojů, které vznikají jako vedlejší produkt mnoha lidských činností (např. odpadní teplo z technologických procesů a systémů klimatizace, tuhý komunální odpad, bioplyn ze skládek a ČOV, odpadní dřevo).

-Článek vznikl v redakci časopisu Energie pro Život-

www.ceskaenergetika.com
epz@ceskaenergetika.com"



Komentáře

Načítám komentáře...

  • Stavba
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou stavební firmu?

Zadejte si poptávku v kategoriích: stavební firma,stavby.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: stavba rodinného domu v Třebechovicích p. O., Stavba RD Praha , stavba domu.