První zateplení bylo provedeno v Německu v roce 1957. Se zdražováním energií se tento systém stal čím dál tím více vyhledávaným a v současné době je už běžnou stavební technologií. Jeho příznivý vliv si uvědomují nejenom architekti, kteří komponují zateplovací prvky do svých projektů, ale i majitelé starších objektů a bytů, kteří si je nechávají zateplovat dodatečně. Proč zateplovat? Zateplený objekt nám přináší celou řadu výhod. K největším bezesporu patří zvýšení tepelné ochrany obytných objektů, což do značné míry snižuje spotřebu energie na vytápění. Tím se opět vytvářejí podmínky pro zlepšení tepelné pohody… V praxi to vypadá asi tak, že se již nemusíme potit u rozpálených kamen a přitom současně drkotat zuby, protože na nás táhne od okna nebo nám promrzají nohy. Dobře zateplený objekt nejenom lépe udržuje teplotu, ale též snižuje teplotní rozdíly uvnitř. Příznivé účinky zateplení se ovšem neprojevují pouze formou tepelné pohody živých tvorů. I samotná stavba lépe odolává rozmarům počasí. V zatepleném objektu se snižuje vlhnutí obvodových stěn, a tím pádem i pravděpodobnost vzniku plísní. Současně se zmenšuje i dilatace, česky řečeno roztahování a smršťování stavební konstrukce vlivem rozdílných ročních, ale i denních teplot. To má v návaznosti vliv na prodloužení životnosti stavby a snížení nákladů na opravy. A konečně, zateplený objekt umožňuje používání úsporných a ekologicky nezávadných topných systémů, především alternativních zdrojů energie typu solárních kolektorů a podobně. Zanedbatelný však není ani estetický dojem. Současné zateplovací systémy kladou důraz i na design, čímž opět posouvají prestiž našeho obydlí o nějakou tu příčku výš. Z čeho si vybrat? Možností zateplení je celá řada a pro laika není snadné se v nich orientovat. Jednotliví výrobci nám mnohdy prezentují své technologie jako ty nejlepší, ale kdo se v těch „nej“ má vyznat? Dost často jejich výrobky příslušný standard skutečně splňují, problém však může nastat v tom, že neřeší zateplení komplexně. Sebelépe zateplené obvodové stěny nám nebudou mnoho platné, když do místnosti bude od země nebo od půdy táhnout chlad nebo bude profukovat z netěsnicích oken. Pokud uvažujeme o zateplení rodinného domku, popřípadě bytu ve starší zástavbě, neměli bychom svůj výběr omezit pouze na návštěvu velkých obchodních center a pročítání prospektů, ale vyhledat firmu, která se zateplování věnuje komplexně. I tak bychom měli být obezřetní, protože některé firmy spolupracují pouze s určitými dodavateli, jejichž výrobky se třeba výborně hodí k zateplení stěn nebo střechy, ale už nás třeba nemusí ochránit proti spodní vlhkosti nebo trhlinám ve starším zdivu. Nejlépe uděláme, když se obrátíme na specializovaného architekta s žádostí o vypracování projektu, kde kromě požadavků na vhodnou tepelnou izolaci bude současně zakomponována i ochrana proti vlhkosti, radonu, ošetření narušeného zdiva a jiné. Účelně vynaložené investice Že to nebude záležitost laciná, je nasnadě. V zahraničí se podle propočtů vrátí náklady vynaložené na kvalitní zateplení v podobě energetických úspor do dvou let. U nás to bude o něco déle, ale v žádném případě o ně nepřijdeme. Když vezmeme v úvahu i míru inflace, dojdeme k závěru, že investice do nemovitosti je jednou z mála jistot, kterou nám současná ekonomická situace nabízí. Drobné zateplovací úpravy Poněkud snazší situace může nastat při zateplování bytu, zejména v panelovém domě. Pokud nebydlíme v přízemí, kde je třeba řešit i zateplení podlahy, stačí obvykle vhodné utěsnění oken a vstupních dveří. To si mnohdy můžeme udělat sami. Běžné okenní těsnění lze pořídit od 10 do 30 Kč za 1 m, ale výhodnější je silikonové těsnění, které se dává do vyfrézované drážky. V tomto případě nás přijde 1 m včetně práce přibližně na 30 až 55 Kč. (Pozor, v místnostech, kde topíme plynem nebo na něm vaříme, nesmí být okna neprodyšně uzavřena). Nejideálnější proto jsou plastová okna, která nabízejí kromě vysoké izolační schopnosti i možnost mikrovětrání bez ochlazení venkovním vzduchem. Při této volbě budou pořizovací náklady samozřejmě vyšší (od 10.000 Kč na 1 okno), ale i zde platí stejná pravidla o návratnosti. Výměnou klasických oken za plastová ušetříme až polovinu nákladů na topení. Další možností, jak zabránit únikům tepla, jsou fólie na okenní skla, které současně chrání okno proti proražení, popřípadě omezují průchod slunečních paprsků či snižují hluk. Rovněž očalounění vstupních dveří výrazně zabraňuje úniku tepla. Obvykle se provádí současně se zabezpečením ocelovými plechy, které se očalouní a potáhnou koženkou. Celá montáž jednokřídlých dveří včetně rozporového šestibodového zámku přijde zhruba na 15.000 Kč. Nakonec ještě můžeme uvažovat o celkovém zateplení venkovních zdí, což je však poměrně náročná stavební úprava, kterou musí zařídit majitel domu. Co teď a co potom? Přestože nám zima klepe na dveře, stále ještě se můžeme pustit do drobnějších zateplovacích prací v bytě. S většími stavebními úpravami nemovitosti raději počkáme až na trvalé oteplení. Neznamená to ale, že bychom celou věc měli odročit ad acta. Právě zátěžové období je nejlepší příležitostí ke zjištění nedostatků. Poraďme se proto s architektem, jakých hodnot si máme všímat a svá pozorování pečlivě zaznamenávejme. Na základě podobných kritérií si můžeme vybírat i firmu, které celkové zateplení svěříme. Bude-li se její technik zajímat, jak chladné počasí působí na náš domek, a osobně se přijde podívat, co by se s tím dalo udělat, je to dobré znamení. Pokud před nás někdo položí kupu prospektů a řekne „vyberte si“, tak od něho raději běžte dál. -šum-