Dodávka tepla v teplovodní otopné soustavě probíhá následujícím způsobem. Zdroj tepla ohřívá otopnou vodu, která je dále distribuována do otopné soustavy. Prostřednictvím otop-ných těles je teplo předáváno do vytápěných prostor, čímž dochází k ochlazování otopné vo-dy. Ochlazená otopná voda se vrací zpět do zdroje tepla. Rozdíl teplot otopné vody na výstu-pu ze zdroje tepla a teploty ochlazené otopné vody při návratu z otopné soustavy se nazývá teplotní spád. Pro zajímavost, jeho hodnotu volí projektant podle typu navrhované či stávající otopné soustavy a podle požadavků na množství tepla dodávaného do vytápěných prostor. K udržení tepelné pohody v místnosti v otopném období je třeba právě pomocí otopných tě-les, pokrýt ztráty tepla, které uniká do venkovního (chladného) prostředí. Tepelnou ztrátu jed-notlivých vytápěných prostor spočte např. projektant, vhodné vnitřní teploty v jednotlivých vytápěných prostorech doporučuje vyhláška 291/2001 Sb. Teploty, které požadujete v jednotlivých vytápěných místnostech konzultujte s projektantem, aby tomu následně odpo-vídal výkon zdroje tepla a otopných těles. Výpočtové vnitřní teploty v trvale obývaných vytápěných prostorech

Druh místnostiVýpočtová vnitřní teplota(°C)
Obývací místnosti (obývací pokoje, jídelny, dětské pokoje) 20
Kuchyně20
Koupelny24
Klozety20
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíň, chodby)15
Vytápěná schodiš-tě10

Otopná tělesa Všeobecně je doporučován výkon otopných těles v rozmezí 60 až 100 W na 1 m2. Velikost výkonu otopného tělesa je určena: - teplotním spádem otopné soustavy – při provozování nízkoteplotních soustav je třeba vět-ších ploch radiátorů k dosažení požadovaného výkonu, na druhé straně v nich lze velmi efek-tivně uplatnit moderní tepelnou techniku jakou jsou kondenzační plynové kotle a nebo tepelná čerpadla - požadovanou vnitřní teplotou vytápěného prostoru - technickým provedením otopného tělesa Nároky na otopná tělesa Otopné těleso je z celé otopné soustavy nejvíce na očích a zároveň jsou na něj kladeny i velké technické nároky vzhledem k jeho základní funkci, kterou je právě dodávka tepla a samo-zřejmě také komfort obsluhy. Spojuje se zde řada faktorů. Výrobce může ovlivnit především kvalitu (životnost, design), projektant tepelný výkon, umístění v interiéru a volbu zapojení, montážní firma pak správnou funkci. Technické problémy a nároky uživatel vnímá pouze okrajově, neboť, a to zcela správně, je přenechává jiným. Pro něj jsou podstatné především: užitná hodnota, konečný efekt z hlediska zajištění tepelné pohody a samozřejmě také vzhled a výraz otopného tělesa v interiéru, pokud možno bez rušivých vlivů (a to jak designu, tak i připojovacího potrubí). Samozřejmě, každý uživatel má jiné nároky, někdo preferuje přede-vším užitnou hodnotu a přiměřené náklady, náročnější zákazník dbá na výraz otopného tělesa v interiéru, komfort obsluhy (např. luxusní otopná tělesa s dálkovým ovládáním) i za cenu zvýšených nákladů. Požadavek na spolehlivé zajištění přiměřené tepelné pohody však zůstává u obou skupin. Při zvažování volby otopného tělesa je vhodné obrátit se se žádostí pro radu nebo doporučení na projekční firmy, výrobce nebo konzultační střediska a zhodnotit možnost a reálnost nasazení jednotlivých typů do vlastní otopné soustavy. Od těchto skutečností se také odvíjí to podstatné, pořizovací náklady na otopnou soustavu, tedy i na otopná tělesa. Při úvahách o otopných tělesech a investicích do nich je třeba zvážit zásadní fakt, kterým je očekávání dlouhodobého a spolehlivého provozu s minimální údržbou (nejlépe pouze občasné mytí). Dalším očekáváním je dlouhodobý a bezporuchový provoz otopné soustavy, kde ne-vhodně zvolené parametry či špatné zásahy mohou způsobit obtížně odstranitelné závady a to nejen v kvalitě dodávky tepla. Konečně, problematika správného fungování otopných soustav se dá stručně charakterizovat jako „všechno souvisí se vším“. Raději ani nezmiňujme případ-né nehospodárné nakládání s energií. Vše je, stručně řečeno, potřeba správně zvážit a vyladit. Ale to je samozřejmě problematika, kterou patří svěřit zodpovědnému projektantovi otopných soustav. Nejrozšířenějším typem v letech minulých byla velkoobjemová topná tělesa litinová článková s dvojregulačním kohoutem. V rodinných domcích byl zdrojem tepla obvykle kotel na tuhá paliva, soustava byla tzv. samotížná (bez oběhových čerpadel). Této skutečnosti byly přizpů-sobeny jak velikosti radiátorů, tak i světlosti propojovacího potrubí. Velkoobjemová tělesa se vyznačují dlouhou dobou ohřevu, reakce na potřebu tepla je velmi pomalá. Výsledkem bylo, jak jinak, plýtvání z energií. To nevadilo až do doby, kdy se začaly sice pomalu ale jistě, zvy-šovat ceny energií a paliv. Otázka hospodárného provozování otopných soustav a dodávka tepla pouze v čase a množství, kdy je skutečně potřeba, nabyla na důležitosti. Moderní otopné soustavy s nuceným oběhem jsou již osazeny otopnými tělesy s malým objemem, kvalitní regulací (např. ekvitermní) a v neposlední řadě také ventily s termostatickými hlavicemi. Tak-to navržená soustava zajišťuje komfortnější dodávku tepla a hospodárnější provoz, umožňuje pružnou reakci na potřebu tepla. Každopádně, abychom neodbíhali, přiblížíme si podrobněji vybrané druhy technologií a ně-které zásady. Pro výpočet výkonu otopného tělesa je základem určení tepelné ztráty vytápě-ného prostoru, tedy tepelného výkonu, potřebného k udržování vnitřní teploty v místnosti při venkovní teplotě. Z těchto údajů pak projektant vychází při návrhu otopných těles pro jednot-livé vytápěné prostory. V současnosti mezi nejoblíbenější patří ocelové deskové radiátory. Pro dosažení požadované-ho topného výkonu a zároveň co nejlepšího začlenění otopného tělesa do interiéru výrobci nabízejí mnoho rozměrových variant, k dispozici jsou provedení jedno, dvou až třídesková s jednou až třemi lamelami. Vlastní deska je svařena ze dvou profilovaných ocelových plechů. Rozměrová škála je skutečně pestrá, je možné volit mezi tělesy s délkou od 40 cm do 3 metrů, výšky pak zhruba od 30 do 90 cm. Za optimální se v současnosti považuje délka top-ného tělesa minimálně stejná jako je délka okna. Pro lepší výraz tělesa v interiéru je možné zvolit deskové otopné těleso s hladkou čelní deskou. Hliníkové článkové radiátory jsou moderní technologií s širokou oblastí použití. Článek tako-vého tělesa je tlakově odlit, bez švů. Na přání zákazníka je možno dodat články se zaoblený-mi lamelami, které usměrňují ohřátý vzduch do vytápěného prostoru. Materiál použitý k výrobě se vyznačuje výtečnými tepelně fyzikálními vlastnostmi, korozní odolností a dlou-hou životností, která je uváděna jako prakticky neomezená. Výrobci na tento typ radiátorů poskytují záruky 10 a více let. Rozměrové možnosti jsou podobné jako u deskových otopných těles. Kromě novostaveb, hliníková otopná tělesa jsou vhodná také při výměně použitých liti-nových