Výměna oken + dveře

Ve staré zástavbě jsou většinou použita okna dvojitá, osazená do zalomeného ostění, řidčeji okna rámová otevíravá ven a dovnitř nebo okna jednoduchá (v některých budovách byla jednoduchá okna osazována do nevytápěných prostor). S rozvojem typizace ve stavebnictví byla okna dvojitá nahrazena okny zdvojenými. Výměna oken je závislá na druhu původních oken, tvaru ostění a způsobu zateplování objektu. Při vnitřním zateplování obvodových stěn lze doporučit výměnu oken pouze za okna stejných rozměrů, aby se vyloučila nutnost stavebních úprav okenního otvoru. Při vnějším zateplování lze upravit rozměry okenního otvoru podle rozměrů nově osazovaného okna nebo osadit na zakázku vyrobená okna. Z hlediska snížení spotřeby energie se doporučuje zvážit potřebnou velikost oken a dimenzovat úsporněji alespoň otvory orientované na sever, avšak vždy v souladu s požadavky na denní osvětlení. V současnosti existuje široká nabídka sortimentu dřevěných a plastových oken dodávaných na zakázku podle individuálních požadavků zákazníka. Výměna dvojitého okna Při výměně dvojitého okna za dvojité okno (např. z důvodů špatného stavu starého okna) zůstává ostění oken beze změn. Při výměně dvojitého okna za okno zdvojené je nutno ostění upravit. Okenní křídlo se vysadí, vybourají se rámy. Ostění se upraví podle rozměrů nového okna a omítne se. Osadí se rámy, zajistí se ve správné poloze a zakotví se. Spára mezi zdivem a rámem se řádně utěsní a zalištuje. Do rámu se zavěsí křídla. Výměna dřevěného okna za okno plastové Při náhradě okna dřevěného oknem plastovým je nutno zvážit všechny klady i zápory, které tato náhrada přináší. Plastová okna jsou vhodná zejména pro rekonstrukce starých objektů, jejichž ráz je dán tvarem oken a celkovým provedením fasády. Plastová okna jsou rozměrově, tvarově i barevně variabilní, zaručují dobrou tepelnou a zvukovou izolaci (orientační hodnoty k = 2,9 - 1,6 W.m^-2.K^-1 podle druhu zasklení, Rw = 30 dB) a mají téměř nulové náklady na údržbu. Střešní okna Střešní okna jsou vhodným řešením při modernizaci (zateplování) podkroví i při nové výstavbě. Jsou většinou konstruována pro sklon střechy od 15 - 20 do 75 - 85 stupňů. Volba výšky osazení okna je ovlivněna sklonem střechy, možnostmi výhledu, požadavkem na prosvětlení místnosti, možnostmi ovládání okna a jeho čištění. Okenní zámek by neměl být výše než 1,9 m. Ostění okenního výklenku je třeba provést nad oknem vodorovně a pod oknem svisle. Většina střešních oken je vybavena zaslepeným větracím průduchem, do něhož lze na přání zákazníka osadit vzduchový filtr. Střešní okna jsou vhodná při rekonstrukci starších typů budov s krovem, kdy se půdní vestavbou vybudují nové prostory. V oblasti výroby a dovozu střešních oken je široký sortiment výrobků, které se liší nejen cenou, ale i kvalitou. Při výběru střešního okna je nutno dbát na vynikající tepelně technické vlastnosti skel, včetně požadavku lepeného bezpečnostního skla na spodním líci zasklívací jednotky. Při montáži střešních oken je nutné zamezit tvorbě tepelných mostů v místě napojení střešního okna na střešní konstrukci. Zasklené stěny V některých objektech se vyskytují poměrně velké prosklené plochy, např. prosklené spojovací chodby, velkoplošně zasklené vstupní haly atd. Tyto velké skleněné plochy jsou příčinou vysokých tepelných ztrát a je proto účelné je buď zmenšit nebo vhodně upravit. V případě jednoduchého zasklení je nahradit izolačními dvojskly nebo trojskly, případně dvojskly, kde venkovní sklo je determální a vnitřní čiré. Dvojskla je možno opatřit izolační fólií, třetím sklem apod. Pozornost je nutné věnovat rovněž rámům, které jsou převážně bez přerušených tepelných mostů, jsou zdrojem značných tepelných ztrát a navíc v zimním období na jejich povrchu kondenzuje pára. Při návrzích zmenšení jednoduše zasklených ploch je možné vyzdít parapety a použít okna s dvojsklem. Pro dobrou pohodu prostředí je nutno vybavit zasklené plochy ochranou proti slunečnímu záření, nejvhodnější jsou venkovní rolety nebo žaluzie, dostačující jsou i žaluzie vnitřní. Dveře Dveře jsou konstrukční prvky uzavírající průchozí otvory. Skládají se z pevné nosné nebo vodicí konstrukce a z pohyblivého křídla. Dveře mají být snadno otevíratelné, bezpečné proti nežádoucímu vniknutí, odolné proti vyšší relativní vlhkosti vzduchu, požárně odolné a tepelně a zvukově izolační. V tradičních zděných budovách z období do padesátých let se osazovaly převážně dvoukřídlové dveře vyráběné na zakázku podle požadavků projektu. V budovách z pozdějších let byly osazovány typizované, hromadně vyráběné dveře. Podle umístění v budově jsou dveře vnitřní - uzavírají průchozí otvory uvnitř budovy a dveře vchodové - uzavírají vstupy do budovy. Vyšší požadavky na tepelnou izolaci dveří lze řešit dvěma způsoby: dodatečným těsněním nebo vnitřním zateplením. Dodatečné těsnění Netěsnost dveří je příčinou značných ztrát tepla, a to nejenom u starých a různým způsobem poškozených dveří - např. ztrouchnivělé zárubně, zkroucená křídla atd., ale i u nových výrobků při použití nekvalitního materiálu (např. nedostatečně suché řezivo) nebo v důsledku nekvalitní montáže. Dodatečným těsněním lze tyto tepelné ztráty eliminovat. Důležitá je zejména těsnost dosedací drážky mezi dveřním křídlem a prahem. Pro dodatečné těsnění dveřních křídel se nejčastěji používají kovové pásky nebo pryžové profily lepené nebo natlačované do drážek. Toto těsnění však znesnadňuje otevírání a zavírání dveří. Vhodnějším způsobem je dodatečná montáž spárového těsnění, obíhajícího celý obvod dveřního křídla. Vnitřní zateplení Dodatečná celoplošná tepelná izolace neprůsvitných dveří se aplikuje na vnitřní straně dveřního křídla a současně může plnit i funkci izolace proti hluku. Vnitřní zateplení dveří lze realizovat různými způsoby, např. čalouněním, sendvičovou konstrukcí atd. U prosklených dveří se používají obdobné způsoby zateplení jako u oken. -Článek vznikl v redakci časopisu Energie pro Život-