Odpověď na otázku položenou v titulku tohoto článku může být stejná jako odpověď na otázku, které roční období je nejlepší. V obou případech záleží na tom, co chceme. V případě ročních období je na opalování nejlepší léto, na lyžování zima, na sázení stromků podzim, na setí jaro. Pro alergiky je dobré kterékoli roční období s výjimkou pylové sezóny. A čím více víme, tím se odpověď komplikuje. Skoro každému je známo, že nejlépe se opaluje v zimě na horách. Když budeme ve skleníku topit, můžeme vysévat kdykoli... Pokud se tedy budeme ptát, který stavební materiál je nejlepší, musíme zároveň uvést, z jakého hlediska chceme materiály srovnávat, pro jaký účel mají být použity. Je jasné, že jiné požadavky jsou na zdi psí boudy nebo garáže, jiné na zdi chaty a jiné na zdi rodinného domu. A podobně jako v případě ročních období i zde platí, že čím více víme, tím je odpověď komplikovanější. V současnosti je velmi často probíraným tématem spotřeba energie. Požadavky na tepelnou izolaci budov se stále zpřísňují a pravděpodobně ještě zpřísňovat budou. Z tohoto pohledu je nejlepší takový materiál, který nejlépe brání ztrátám tepla. Z hlediska spotřeby energie jsou tedy nejlepší tepelně izolační materiály. Problém je, že dům nelze postavit jenom z tepelně izolačních materiálů. Dům v našich klimatických podmínkách potřebuje střechu, a tu by tepelná izolace sama o sobě neunesla. Potřebujeme tedy konstrukci, která unese střechu, případně horní patro, pokud stavíme patrový dům. Můžeme vybrat materiál, který zároveň dobře tepelně izoluje a přitom má vyhovující nosnost. Druhá možnost je obě funkce - nosnost a tepelnou ochranu - oddělit. Část konstrukce bude nosná, a část tepelně izolační. Každé z těchto řešení má své výhody i nevýhody. Konstrukce postavené z jednoho materiálu - jednovrstvé konstrukce - jsou jednodušší na výstavbu. Práce s cihelnými nebo jinými bloky je podobná zdění z obyčejných cihel. Jednotlivé bloky jsou však výrazně větší než cihly, spotřebuje se tedy méně malty i času na zdění. Při stavbě jednovrstvé zdi s tepelně izolačními vlastnostmi je nutná zvláštní pečlivost. Je třeba používat speciální "teplé" malty, jinak spárami uteče více tepla než cihlami. U pórobetonu je nutné ze stejného důvodu dělat spáry co nejtenčí, pouze 3 milimetry. Znamená to použít speciální tmel. Šetřit tím, že se použije obyčejná malta a spáry budou 15 milimetrů tlusté je krátkozraké. Vše, co se takto ušetří na maltě se později zaplatí za topení. Další, na co je třeba dát pozor jsou takzvané tepelné mosty - místa, kudy utíká více tepla. Proto se například betonové překlady a věnce zateplují zvenku polystyrenovými deskami. Tepelný most lze "vyrobit" i tak, že se část zdiva vyzdí z obyčejných cihel. V těchto místech zdi častěji vlhnou a mohou se objevit i plísně. Snímek z termovizní kamery - obvodové zdivo z PorothermuNa termovizním snímku je ukázka zdiva z dutinových cihel typu therm při vnější teplotě -5 oC a vnitřní teplotě 22 oC. I při použití teplé malty lze na snímku rozeznat spáry zdiva. Spáry jsou výraznější ve střední části snímku, kde byla pravděpodobně ke zdění použita obyčejná malta. Může se však jednat i o část zdi, na níž je porušena vnější omítka, nebo o místo intenzivněji chlazené větrem. V dolní části snímku je tepelný most způsobený železobetonovým věncem. Je vidět, že působení tepelného mostu zasahuje daleko do okolního zdiva. Při pozorném sledování lze v dolní části snímku odhadnout polohu nosníků v konstrukci podlahy. Na jednovrstvé konstrukce se používají různé děrované cihlové bloky, plynobetony, pěnobetony, případně betony s přísadou lehkých materiálů - škváry, keramzitu, liaporu nebo polystyrenu. Čím obsahuje použitý materiál více vzduchu a čím jsou vzduchové dutiny menší, tím lepší má tepelně izolační vlastnosti, zároveň má však nižší nosnost. Velmi vhodným a vysoce ekologickým materiálem je dřevo. Je však ze všech uvedených materiálů nejdražší. Další nevýhodou dřeva je, že "pracuje" - mění rozměry v závislosti na obsahu vlhkosti. Rozměrové změny dřeva mohou způsobovat problémy s těsností stavby. Proto se dřevo pro jednovrstvé konstrukce přestalo používat. Jednovrstvou konstrukci s velmi dobrými izolačními vlastnostmi lze postavit i z balíků slisované slámy. Požárními zkouškami je prokázáno, že omítnutá sláma má vyhovující požární odolnost. Přesto je tato jinak poměrně levná varianta vhodná spíš pro nadšence a skalní ekology. Se slaměnými stavbami je dosud v České republice velmi málo praktických zkušeností. Příklad jednovrstvé konstrukceJednovrstvé konstrukce jsou vhodné pouze pro nízké stavby. Podle použitého materiálu dvě tři, nejvýše pět podlaží. Materiály s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi mají malou nosnost. Některé z nich při výšce pěti podlaží neunesou ani svou vlastní váhu. Sendvičové konstrukce se skládají ze dvou hlavních vrstev - nosné vrstvy a vrstvy tepelně izolační. Nosná vrstva je obvykle vyzděna z betonu nebo plných cihel ať už pálených nebo vápenopískových. Lze použít i děrované cihly nebo lehčený beton, důležitá je pouze pevnost. Nosnou vrstvu lze vyrobit také z litého betonu nebo železobetonu. Kdo chce být extrémně ekologický, může použít nepálenou hlínu. Stavba však musí být dobře izolovaná proti zemní vlhkosti, jinak by hlína navlhla a konstrukce by ztratila nosnost. Tepelně izolační vrstva bývá z polystyrenu, skelné nebo minerální vaty. Ostatní tepelně izolační materiály se používají zřídka. Mezi moderní ekologické izolační materiály patří rohože a desky ze speciálně upravené ovčí vlny, lnu nebo slámy. S výjimkou slámy jsou však ekologické materiály velmi drahé. Příklad sendvičové konstrukceSendvičové konstrukce jsou obvykle složitější na výstavbu. V praxi však lze dosáhnout lepšího zateplení. Výsledná konstrukce má při stejné celkové tloušťce zdi a stejné úrovni zateplení obvykle větší nosnost než konstrukce jednovrstvá. Tloušťka nosné vrstvy může být přizpůsobena podle potřeby. Cena tepelně izolačních materiálů je obvykle menší než cena nosného zdiva o stejném objemu. Pokud zachováme stejnou tloušťku konstrukce a nahradíme část nosného zdiva tepelnou izolací, bude mít výsledná konstrukce lepší tepelné vlastnosti a přitom bude levnější. Tloušťku nosné vrstvy je možno zvolit co nejtenčí tak, aby byla zajištěna statika konstrukce. Například pro konstrukci z litého betonu (Velox) je minimální tloušťka betonové vrstvy 100 milimetrů, u konstrukce zděné z cihel nebo bloků je to 200 až 250 milimetrů. Moderní tepelně izolační materiály jsou velmi lehké. Na nosnou vrstvu můžeme nalepit nebo jiným způsobem zavěsit několikanásobně větší tloušťku tepelné izolace než je dnes v praxi obvyklé. Z toho plyne, že tepelné vlastnosti dvouvrstvých kons