Praha se znovu stala křižovatkou obchodních cest, a tak není divu, že tu mnoho mimopražských obchodníků hledá pevné zázemí, kam by se po pracovních aktivitách mohli vrátit. Hotely jsou útočištěm pouze na určitou dobu, komfortnějším řešením je vlastní byt. K podobnému řešení dospěli před několika lety také mladí manželé, jejichž domov je několik set kilometrů od Prahy. Bydlí tu v rodinném domku, ale kvůli čilým obchodním aktivitám se rodina stále častěji přesouvala do hlavního města, až se nakonec rozhodla koupit tu byt. Vytvořili si tak druhý domov, který se do budoucna má proměnit v hlavní rodinný přístav. Malebný výhled „Byt jsme vybírali s ohledem na okolní prostředí a snadnou dostupnost centra,“ vzpomíná majitelka, která našla mezonetový byt v prestižní pražské čtvrti. „Přestože je v nově postaveném domě, dispozičně neodpovídal mým představám o komfortním bydlení,“ říká kriticky žena a dodává, že se proto musel přizpůsobit běžnému chodu domácnosti. Výsledkem je mezonetový byt, jehož spodní patro je společenské, je tu propojená kuchyň s obývacím pokojem, odkud se vchází na prostornou terasu s neopakovatelným výhledem na historickou část Prahy. „Architekt navrhl maximálně otevřít společenský prostor, aby působil vzdušně, propojení místností pak má rovněž společenský význam, protože rodina, případně i návštěva jsou pohromadě,“ komentuje žena. Patro je ryze privátní, kromě ložnice manželů tu mají pokoj dcery, v obou patrech nechybí sociální zázemí. Žít podle trendu „Přála jsem si moderní nábytek s jednoduchými tvary a preferovala hodně úložných prostorů. Proto je místo pod schodištěm nebo v nikách zastavěno nábytkem na míru. Možnost ukládání považuji za velmi důležitou součást kvalitního bydlení,“ komentuje žena a dodává, že chtěla nábytek ve světlých teplých odstínech. Jediným výrazným akcentem zařízení je tmavě červená kuchyň. „Použité světlé dřevo působilo v interiéru už moc sterilně, a tak jsem se rozhodla ho doplnit dominantní barvou,“ říká žena, která zvolila neutrální odstíny pro obývací pokoj, ložnici pak zateplila zemitými tóny. Pro dětský pokoj zvolila jemné nenásilné barvy, které místnost prozáří. „Pro dcery jsem nechala vyrobit nábytek na míru. I tady jsem preferovala dostatek úložných prostor, nesmělo chybět pracoviště a samozřejmě velká plocha na hraní,“ dodává žena, které se po necelém roce podařilo vytvořit útulný domov pro celou rodinu. -Jarmila Nová- Foto: Robert Virt