V uplynulých desetiletích jsme si zvykli na standardizované bydlení v panelových bytech či ve starší zástavbě. Po roce 1990 se začalo blýskat na lepší časy, a tak dnes má už architekt poměrně volné ruce a může tzv. „šít byty lidem na míru“. To se povedlo mimo jiné i architektům Šafertovi a Hájekovi s podporou firmy AT Development, která celou projekci zaštítila jako investor i dodavatel. Tak se mezi patnáct nominovaných nejlepších Staveb roku 2004, soutěže, která proběhla v rámci mezinárodního veletrhu For arch (více o soutěži jsme psali zde), dostal i Bytový dům Nedvědovo náměstí, Praha 4 – Podolí. Jde o bytový dům, který poskytuje 60 bytů, 87 stání v podzemních garážích, 854 m2 dvou komerčních ploch v přízemí. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., předsedkyně poroty soutěže Stavba roku 2004, uvedla tuto nominovanou stavbu slovy: „Stavby pro bydlení se nám v soutěži neobjevují příliš často, ale když se objeví, stojí za to. Zrovna tak jako stavba na Nedvědově náměstí v Praze - Podolí. Je to za vodárnou, kdybyste se někdy chtěli podívat. A mě jenom mrzí, že už někde bydlím a nemám důvod si takový byt pořizovat. Je to zajímavý, velmi přívětivý prostor s byty nejrůznějších velikostí utvářející atmosféru samotného náměstí.“ Využili jsme příležitosti při předávání cen a požádali paní předsedkyni ing. arch. Sedlákovou o krátký rozhovor. Čím je tato stavba výjimečná ve srovnání s běžnou produkcí bytových domů? Právě tím, že nepatří do běžné produkce, tím ovšem nemám na mysli cenu. Celé kouzlo spočívá především v tom, že stavba je opravdu vymyšlená pro jedno konkrétní místo. Musím přiznat, že architekti stavěli vedle už jeden dům v dřívější etapě a teď na něj navázali, aby uzavřeli blok. Oni vědí, že v historické části, kterou Podolí opravdu je, musíme hledat každý detail, jenž stavbu zvýrazní a zároveň přispěje k dotvoření celého prostoru. Při tvorbě museli počítat také s nepříliš optimálním stranovým nasměrováním určitého oslunění. Bylo třeba vyjít z už předem stanovených podmínek a přitom skutečně využili všech možností, aby vytvořili zajímavý dům. Vycházeli z myšlenky, že různí lidé žijí různým způsobem, čili vytvářeli rozmanité, velice nápadité dispozice. Všechny byty se dají zařizovat co nejrozmanitějším způsobem a i díky tomuto uspořádání se nejedná o žádnou fádní stavbu. Autoři celého projektu mají za sebou už řady staveb, a tak vědí díky svým zkušenostem, jak přilákat zájemce o koupi těchto bytů, nepodbízejí se cenou, ale velice zajímavě utvářeným prostředím a pozoruhodným exteriérem. A jakou výjimečnost v sobě interiéry skrývají? V interiéru mají byty řadu neobvyklých a rozdílných řešení. Jsou tedy uzpůsobeny podle potřeb těch, kteří si je kupují či pronajímají. Rozhodně nabízejí jiné uspořádání, než je tradiční kuchyň, obývací pokoj, ložnice a dětský pokoj. Tady najdeme spoustu místností, u kterých člověk může na první pohled váhat, k čemu je vlastně využije. Ale brzy bude zbaven nejistoty. Samotný byt ho povede. Náhle jsme objevili ideální místo ke čtení, k diskusím, toto je pracovna, zde zase prostor pro setkávání celé rodiny. Tím se nemyslí jenom obývací pokoj, protože ten se u nás smrskl na místo, kde se jen kouká na televizi. Zde jsou však místa pro skutečný společný život. Můžeme si povídat, dělat něco dohromady. A je k tomu využito všech možností, které současná architektura nabízí, jak materiálových, tak třeba i tvarových. Ne všechny místnosti mají pravý úhel, každý byt má terasu, balkón či lodžii. Jsou v tomto projektu i nebytové prostory? V přízemí jsou samozřejmě nebytové prostory, které vylepšují ekonomiku provozu domu. Součástí domu jsou i podzemní garáže, mají i ony nějaké zvláštní dispozice? Ne. Jde o klasické podzemní garáže, které jsou dnes už neodmyslitelnou součástí bytového domu. Stavitel takovéhoto projektu, má-li být úspěšný, musí řešit i parkování – kryté, zabezpečené, suché, s patřičným zázemím. To vše tady v podzemí najdeme. Přitom je vše vymyšleno tak, aby automobilový provoz naprosto nerušil provoz domu. Jak často se objevují nominace na bytové domy v soutěži Stavba roku? Bytový dům U Labutí ve ŠternberkuV letošním roce se uskutečnil již 12. ročník tohoto stavebního klání. Bytové stavby bývají přihlašovány do soutěže tak řádově od roku 1996. Některé z nich dokonce dosáhly na titul Stavba roku. Připomenu například dům v Podolí od A + R systém, nebo obytný soubor U Kříže od Ateliéru Gama. To byly asi všechny, které obdržely titul Stavba roku, ale v nominacích se nadále pravidelně objevují. Letos nám přišlo trochu líto, že nominací máme jen 15, protože na hezkém čestném 16. místě nám zůstal Bytový dům U Labutí ve Šternberku. Bylo nám to strašně líto, ale pravidla jsou pravidla a vyhodnocení dopadlo, jak dopadlo. Takže bytové domy se naštěstí objevují mezi navrženými a do soutěže přihlášenými projekty a jsou rok od roku kvalitnější. Do 2. kola soutěže Stavba roku 2004 postoupily také dvě rekonstrukce rodinného domu režiséra Martina Friče a rodného domu architekta J. Hoffmanna, ale nikde se neobjevila stavba žádné soukromé vily. Z jakého důvodu? Rekonstrukce rodinného domu architekta J. HoffmannaRekonstrukce rodinného domu režiséra Martina FričeDo soutěže se takovéto stavební objekty přihlašují zřídka. Soukromí investoři si totiž střeží své soukromí a nechtějí, aby jejich sídla byla veřejně prezentována. Děkuji za příjemný rozhovor. -Dagmar Šumberová- Foto: ABF, a. s. - výstavy, veletrhy, konference, nakladatelství