Proč má český spotřebitel stále nedůvěru ke stavbám na bázi dřeva? Další „ranou“ byly v historii našich dřevostaveb takzvané „Likusáky“ a „Teskobaráky“ vyráběné v dobách plánovaného hospodářství pro výstavbu montovaných dočasných ubytovacích a kancelářských budov. Tím se ovšem lidé utvrzovali v mínění, že stavby ze dřeva jsou vhodné pouze jako dočasné objekty nevalné technické a architektonické úrovně. Přitom paradoxně tyto „nekvalitní“ stavby v mnoha případech slouží k různým podnikatelským účelům dodnes. Nečekaně překročily, dokonce již o několik desetiletí, svou „plánovanou“ životnost. Přesto se dodnes i odborníci z oboru stavitelství a architektury vyslovují o dřevostavbách jako o stavbách s nízkou životností, aniž by vůbec tušili, co je toho příčinou. Není to snad dostatečný důkaz, jak se tento názor díky nekoncepční politice lidí v minulosti odpovědných za resort stavebnictví hluboce zakořenil i mezi odbornou a laickou veřejností? Nebylo by serióznější a pravdivější přiznat, že vlastně kterákoliv stavba na jakékoliv materiálové bázi, která je špatně navržená a nekvalitně provedená, má v podstatě sníženou životnost? Zajímavý byl článek, který na popud některých „odborníků“ vydal denní tisk v době povodní. Psalo se v něm, jak jsou rodinné domky ze dřeva při povodních nebezpečné. To měly dokumentovat fotografie dřevěných chat postavených, respektive „sbitých“ svépomocí z prkýnek někde v povodí Berounky, jak plavou po hladině této rozvodněné řeky. Takové zjednodušování, fámy a lži jsou smutné. Renomované české firmy, které mají dostatek zkušeností s navrhováním a prováděním staveb na bázi dřeva, totiž po povodních v roce 2002 desítky, možná stovky dřevostaveb, mnohdy zaplavených až po hřeben, vyčistily, ošetřily a zrekonstruovaly tak, že mohou spolehlivě sloužit svému účelu další generace. O tom už se ale tak nepsalo... Ano, i dnes se na našem trhu objevují vedle kvalitních a spolehlivých staveb na bázi dřeva stavby nekvalitní a nespolehlivé. Stejně tak jako je tomu i u staveb na jiné materiálové bázi. Obojí však museli navrhnout a vyprojektovat autorizovaní architekti nebo autorizovaní technici a stavební inženýři. Obojí musely postavit stavební firmy vedené oprávněnou autorizovanou osobou podle příslušné odborně zpracované projektové dokumentace. Nabízejí se v tomto ohledu mnohé otázky: Jak funguje proces povolování a kolaudace staveb? Jak je zabezpečena kontrola dodržování stavebního zákona a vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu před povolením stavby, i při její kolaudaci? Jak je možné, že jeden dodavatel stavby může předložit certifikát podložený zkušebními protokoly k jednotlivým dodávaným konstrukcím a dílům, a druhý klidně realizuje stavbu a není schopen předložit alespoň statické posouzení stavby (které ale navíc pro posouzení kvality a funkční spolehlivosti konstrukcí a staveb nestačí). -ag- Související článek A svět nám utekl – malá sonda do historie českých dřevostaveb Dřevostavby u nás a ve světě