Jaro je tu a stavební práce se rozběhnou opět naplno. Zamysleme se předem nad jednou věcí - nad tím, proč neposloucháme stavební dozor. Zkušenosti jednoho muže, vykonávajícího stavební dozor, jsou pozoruhodné. Jednoho dne nám prý bude povídat více a dopodrobna o svých zážitcích s klienty. Vše se prý vzhledem ke klientům točí kolem jedné věci: a je to zcela zásadní téma, podle mého názoru: proč jej stavebníci, soukromí investoři neposlouchají, nebo poslouchají nedůsledně, polovičatě. Proč proti svému zájmu mají pořád dokola tendenci platit za špatně udělanou práci, za ledabylosti a fušerství. A to ještě za své peníze, které dávají osobě stavebního dozoru. Ten potom říká, že je placen za nic, protože jeho rady jdou leckdy do ztracena. Důvody tohoto chování mohou být různé, ale zřejmě se pořád opakují:
- Důvěřivost. Stavebník – tedy ten, co se poprvé pustil do stavby vlastního bydlení a chce se co nejvíce podílet na průběhu a kontrole, je slušný člověk a totéž předpokládá u stavební firmy. Což je jen někdy pravda. Stavební dozor je tu od toho, aby jej upozornil na nedostatky, nebezpečí a podobně.
- Únava. Stavebník je už tak unavený, už chce mít za sebou každou fázi stavby, aby se mu lépe spalo, aby si mohl odškrtávat položky, které jsou hotové. A tady se projeví snaha zamhouřit oko a risknout to – zaplatit a uvidíme. Opět – nepoctivá firma s tím přesně počítá.
- Nezkušenost – každého laika občas zlomí to „pane, paninko – my už jsme toho postavili! My tomu rozumíme! (a v podtextu řečeno: „váš stavební dozor nás otravuje, nakonec kdyby nezdržoval, už jste to mohl/mohla mít hotové!“.
- Nedisciplinovanost. Stavebník si postaví hlavu, neposlechne námitky a zaplatí za pochybnou práci.
- Netrpělivost. Souvisí s předcházejícím – stavebník si neuvědomí, že v rychlosti není žádná výhra – chce jen zaplatit a běžet zase dál – dokončit další část stavby.
A jestli si myslíte, že jsou to všechny důvody, jste na omylu. Čtěte někdy příště.
-ag-