Rozhodneme-li se koupit pozemek či dům, nejdůležitějším místem, kde se můžeme dozvědět zásadní informace o lokalitě či objektu, je bezesporu katastrální úřad. Za minimální poplatek zde zjistíme veškeré zásadní informace, které nám pomohou při rozhodování, zda koupit, nebo nekoupit. Katastrální mapa a list vlastnictví Prvním dokumentem, který na tomto úřadě můžeme získat, je snímek katastrální mapy s přesně vyznačenými hranicemi, je tu uvedeno i číslo pozemku či domu. Na internetu lze podle čísla a katastrálního území vyhledat majitele, na stavebním úřadě pak zjistíme, zda je pozemek zahrnut v územním plánu jako stavební parcela pro rodinné domy, případně další důležité skutečnosti související s možnou rekonstrukcí objektu či novou stavbou. Ovšem jestliže stojíme o podrobnější informace, týkající se například blokace pozemku či domu nebo solidnosti prodávajícího, je nutné nechat si za mírný poplatek na katastrálním úřadě vystavit takzvaný list vlastnictví, kde je uveden majitel nemovitosti, výměra a bonita pozemku, způsob nabytí, zda na objektu či pozemku nejsou plomby, věcná břemena, případně zda na nich neváznou zástavní práva, aby nemovitost nebyla zabavena při exekuci a podobně, a její užívání není jinak zásadně omezeno. V plném výpisu z katastru jsou vypsané všechny případné půjčky, jejich výše i u jaké banky jsou vedeny. Je tedy možné zjistit, zda zástava stále trvá, nebo už je splacena. Co všechno se může stát Nepříjemná situace může nastat v případě, že objekt, o který máme zájem, stojí na cizím pozemku. Za takových okolností bychom se měli pokusit pozemek vykoupit, pokud to není možné, je lepší od koupě upustit. Vlastník by nám mohl posléze naúčtovat neúměrně vysoký nájem a podobně. Nepříjemnosti by mohl způsobit i opačný případ, a to, jestliže na naší zahradě stojí cizí objekt, například stará stodola s vlastním přístupem. Neměli bychom dát na ujištění původního majitele, že vlastník daný objekt skoro nevyužívá a nejezdí tam. Časem bychom totiž možná nemohli zahradu plně využívat proto, že objekt bude v havarijním stavu, ale vlastník ho nebude opravovat.
Jestliže kupujeme starý objekt s velkou zahradou s tím, že bychom později původní dům zbourali a postavili si nový, v listu vlastnictví zjistíme, zda třeba není přiléhající zahrada zahrnuta do zemědělské půdy, a proto na ní stavět nelze. Dalším zádrhelem může být i rozhodnutí obce, která vyžaduje stavbu domů v jednotné linii i vzdálenosti od uliční čáry a v zahradě stavbu nepovolí, i kdyby to jinak možné bylo. Kupní smlouva Při koupi nemovitosti je nutné obchod zajistit kupní smlouvou. Jestliže se transakce uskutečňuje prostřednictvím renomované realitní kanceláře, zajistí sepsání kupní smlouvy ona. Pokud pozemek kupujeme sami, smlouvu o koupi bychom měli nechat vystavit odborníkem, tedy notářem či advokátní kanceláří. Smlouva by měla obsahovat identifikaci účastníků smlouvy, popis předmětu koupě, tedy pozemku či domu a jeho přesnou specifikaci, kupní cenu a formu, jak bude zaplacena, například převodem z účtu nebo hotově. Ve smlouvě by měly být uvedeny i případné nedostatky, věcná břemena, prohlášení vlastníka o tom, že pozemek není zatížen dluhy. Předání peněz proběhne až poté, co bude do katastru zanesena změna majitele. Pro takové případy existuje možnost úschovy peněz u advokáta či notáře do doby, než bude vklad proveden. Dana D. Daňková Foto: www.isifa.com
Související článek:Vybíráme stavební pozemek