V některých německých městech v současnosti vzniká v původní panelové výstavbě luxusní bydlení, které splňuje dokonce parametry pro takzvané pasivní byty.
Pasivní domy a byty se vyznačují především minimální spotřebou energie na vytápění, ale také zdravějším a komfortnějším vnitřním prostředím. Výhodou našich západních sousedů je obecně vyšší nabídka bytů, díky které dnes existují prázdné či poloprázdné panelové domy. Jejich rekonstrukci lze tedy pojmout skutečně z gruntu a není potřeba provádět stavbu za provozu, jak je běžné u nás. Zdejší developeři a stavební firmy tak mohou uvolnit také dispozice bytů, vybourat vnitřní instalace a nevhodná jádra, stěny nebo příčky a vytvořit rozměrově i dispozičně úplně jiné bytové jednotky. Řadu zkušeností a poznatků, zejména v oblasti kvality vnitřního prostředí, lze ale uplatnit i u nás.
Tepelně izolační parametry
Snížení energetické náročnosti paneláků je poměrně jednoduchá záležitost, se kterou máme dostatečné zkušenosti i u nás. Výměna oken, zateplení fasád a eliminace tepelných mostů dokáží snížit tepelné ztráty bytů zásadním způsobem. Díky cenám energií je navíc toto řešení i ekonomicky velmi rychle návratné. Zásluhou kompaktního tvaru je dosažení nízkoenergetického nebo dokonce pasivního standardu investičně mnohem méně náročné než například u rodinných domů. Není tedy důvod neuvažovat právě u paneláků o populární nízkoenergetické (cca 50 % spotřeby běžné současné novostavby) nebo pasivní úrovni (cca 15 % spotřeby). Stačí použití oken s lepšími parametry (k = 0,9), než je u nás dnes zvykem, a aplikace větších tlouštěk tepelné izolace na fasádě (tloušťka min. 14 – 20 cm). Rekonstrukci to již příliš neprodraží, ale přitom to zaručí řádově jiné parametry domu.
Kvalitní vnitřní klima
Zateplením a utěsněním domů se zlepší také pověstné suché klima panelových domů v zimním období. Problémem naopak bývá příliš vysoká vlhkost, která je spouštěčem řady neblahých a zdraví škodlivých procesů. Jde o známé plesnivění stěn, které je závažným estetickým, ale především zdravotním rizikem. Existuje několik způsobů, jak vlhkost úspěšně eliminovat. Nejprimitivnějším způsobem je nárazové větrání okny, které ale zbytečně zvyšuje spotřebu energií na vytápění. Sofistikovanějším způsobem jsou různé varianty mechanického větrání s rekuperací odpadního tepla, které zajišťují optimální kvalitu vzduchu, a přitom snižují tepelné ztráty na minimum. Co se ale u nás velmi často opomíjí, je vliv vnitřních materiálů a konstrukcí na kvalitu a pohodlí interiéru. Málokdo z obyvatel panelových domů ví, že například stěny z pórobetonových tvárnic YTONG dokáží výrazně přispět ke zlepšení vnitřního klimatu bytu. Přesné tvárnice z bílého YTONGu se u nás v panelových domech zatím používají z trochu jiných důvodů. Jde hlavně o nízkou hmotnost, přesnost, rychlou a snadnou výstavbu při rekonstrukci bytových jader. YTONG ve spojení s doporučenou sádrovou omítkou ale dokáže také samovolně regulovat vnitřní vlhkost vzduchu v bytě. Difuzně otevřený pórobeton dokáže, zjednodušeně řečeno, dýchat a částečně absorbuje příliš vysokou vlhkost z vnitřního vzduchu. Tu může naopak vypustit zpět při přesušení vzduchu v interiéru. Jeho použití tedy přispívá k vlhkostní stabilitě bytu (optimální vlhkost je 55 – 65 %), která zajišťuje pohodlí a přímo ovlivňuje také zdraví obyvatel. Alkalické složení pórobetonu navíc přirozeně brání vzniku plísní a množení nežádoucích mikroorganismů.
Rada je tedy jednoduchá – používat v interiéru co nejvíce pórobetonu (nejde jen o plochy stěn, ale také o jejich tloušťky) a kvalitní sádrové omítky. Těmi je vhodné opatřit i stávající betonové stěny a stropy. Bez ohledu na míru zateplení domu a způsob větrání tím zlepšíte kvalitu vnitřního prostředí a prospějete svému zdraví.
-Xella-