Než však začnete rozmlouvat s realitním makléřem, právníkem či notářem, prodiskutujte to všechno a důkladně doma, sami se sebou. Snažte se odpovědět si na následující otázky, které člověka hned nenapadnou, nebo napadnou až později.
Jak postupovat, pohráváme-li si s myšlenkou investovat do nemovistosti v cizině? Vždy racionálně. Ne intuitivně, ne stylem "to je hezký domeček, ten chci", když vidíme nějaký obrázek. I když lze připustit, že někoho uhrane genius loci dýchající dokonce i z fotky natolik, že jde za svým cílem, dům vypátrá, navštíví a koupí. To je však situace ideální.
Nad čím se zamyslet
Nejprve si ujasníme, k čemu bude nemovitost sloužit. A komu? Jenom nám? A jak - pouze jako investice, kterou například dáme k dispozici místní agentuře, aby ji spravovala a pronajímala? Nebo se správě a využití domu chceme věnovat sami, jezdit tam na dovolenou jednou či několikrát ročně a ve zbylém čase se budeme snažit ho pronajímat? Máme ponětí, zda to bude lehké, nebo složité, a kolik nám pronájem ročně vynese?
Kdo se o byt nebo dům bude po celý rok starat, kdo bude dělat "domovníka" po čas naší nepřítomnosti. Musí to být člověk zcela spolehlivý, vhledem k tomu, že kontrola na několik set či tisíc kilometrů je velmi diskutabilní. Vzpomeňte si třeba jen, když přijdou řemeslníci a necháte je pár hodin pracovat bez dozoru (aniž bychom se ovšem chtěli dotknout řemeslníků jako celku).
A další věci je třeba brát v úvahu - třeba jen to, jakou částku bude představovat cestování do dané země.
Všechno si dobře obhlédnout na místě
Hodláme-li zatím po vhodných nemovitostech v zahraničí pátrat na dálku, obejdeme naše domácí realitní kanceláře specializované na prodej realit v cizině. Tady rovnou zjistíme, jaké platí obecné normy v různých zemích pro prodej nemovitostí cizincům - kde můžeme koupit přímo jako soukromá osoba a v které zemi musíme k tomuto účelu založit firmu.
Nekupujeme ale nikdy na dálku, nemovitost musíme vidět in natura. To, co se nám líbí nebo je nám doporučeno, nejprve ze všech stran prohlédneme a proklepneme. Fotka neodhalí závady - zničenou střechu nebo prasklé zdi, naopak leccos skryje a zamlčí. Je potřeba na úřadě zjistit, jaký je územní plán v dané oblasti i nejbližším okolí! A samozřejmě faktický stav nemovitosti, kterou prohlédneme s najatým odborníkem stavbařem.
Obraťte se na notáře
Pokud si ale byt či dům vybereme třeba během dovolené přímo na místě a s majitelem se dokonce předběžně domluvíme na prodeji, vyhledáme pomoc místního notáře. Je třeba opět ověřit hodně věcí. Rozhodně bychom si měli obstarat i soudního překladatele. Kupujeme podle zákonů té země, ve které se nemovitost nachází. Podklady ke koupi jsou přitom podobné, právní řád ale odlišný. Notář je povinen ověřit pravost a správnost předložených dokladů a také to, jestli kupní smlouva odpovídá zákonu dané země. A podobně jako u nás doma - poté, co je uzavřena kupní smlouva, zaplacena kupní cena, poplatky, a po zanesení smlouvy do katastru (registru) a zápisu změny vlastníka, dojde k nabytí vlastnictví nemovitosti.
A co financování?
Pokud nemáme celou částku pohotově, ale k dispozici je alespoň více než polovina ceny, uvažovat můžeme o hypotéce. Navštívíme banky v příslušné zemi; které nám mohou nabídnout hypotéku (např. ve Španělsku nebo Itálii), přičemž přijmou nemovitost jako zástavu. České banky ale zpravidla nikoliv; pokud ano, je to složitější, přísnější a zdlouhavější proces.
-ag-Foto: www.profimedia.cz