Je známo, že na Zemi dopadá každý rok asi 20.000krát více energie než její obyvatelé ročně spotřebují. Bohužel nevyužíváme zatím sluneční energii ve větší míře, nicméně myšlenka využití sluneční energie k energetickým účelům se začíná pomalu stále více prosazovat a řada lidí si začíná uvědomovat, jaké to má pro nás i pro budoucí generace výhody.

Jak můžeme sluneční energii v praxi využít?

V současné době se sluneční energie v České republice využívá zejména na ohřev užitkové vody a na přitápění a velký nárůst nyní zaznamenala výroba elektrické energie (fotovoltaických zařízení).

Podmínky pro využívání sluneční energie v České republice jsou příznivé, neboť na plochu jednoho čtverečního metru dopadne za rok průměrně 1.100 kW.h sluneční energie a doba slunečního svitu bez oblačnosti se pohybuje okolo 1.460 hodin za rok. Kdybychom tuto energii dokázali stoprocentně využít, stačila by pro krytí celorepublikové spotřeby primárních energetických zdrojů (0,5 mil. GW.h) plocha cca 500 km2, tedy 0,6 % území naší republiky. Pro srovnání, zhruba stejnou rozlohu v České republice pokrývá asfalt silnic.

Výroba tepla na ohřev užitkové vody a k přitápění

Provádí se pomocí slunečního zařízení, které mění energii slunečního záření pomocí technických zařízení (sluneční kolektory, výměník tepla, akumulační zásobník, čerpadlo, potrubní rozvody, armatury, regulační technika) na teplo pro ohřev užitkové nebo otopné vody.

V našich podmínkách jsou většinou pro využití sluneční energie instalovány tzv. aktivní systémy, které jsou nejčastěji tvořeny kapalinovými slunečními kolektory. Většina kvalitních slunečních kolektorů má absorbéry opatřeny vysoce selektivní vrstvou, která pomáhá zvyšovat jejich účinnost. Vyšší účinnosti dosahují také vakuové ploché nebo trubicové kolektory.

V letním období od dubna do září nám sluneční zařízení zajišťuje přednostně ohřívání užitkové vody a po jejím ohřátí na požadovanou teplotu můžeme přebytky tepla využít například na ohřev vody v bazénech (v zimním období od října do března můžeme při ohřívání užitkové vody počítat s energií slunečního záření jen jako s doplňkem k energii dodávané jiným zdrojem tepla).

V přechodné části topného období (v říjnu, listopadu, březnu a dubnu) lze solární zařízení použít jako doplňkový zdroj energie pro přitápění.

Aby bylo možno sluneční zařízení provozovat celoročně, je v potrubí kolektorového okruhu používána nemrznoucí směs.

Jak nám pomůže sluneční zařízení s kapalinovými kolektory uspořit energie v domácnosti?

Slunečním zařízením můžeme získat za rok asi 65 % potřebné energie pro ohřev užitkové vody. Zbytek z celoroční spotřeby energie pro ohřev užitkové vody (cca 35 %) musí být dodán klasickým zdrojem tepla, z topného kotle na plynná, kapalná nebo tuhá paliva (zemní plyn, propan-butan, topný olej, uhlí, dříví, dřevní brikety, pelety) nebo z elektrické sítě (elektřina). Pokud budeme sluneční zařízení využívat pro přitápění v přechodném období, můžeme ušetřit až 25 % paliva či energie potřebné pro vytápění.

Konkrétní výši úspor ovlivňuje druh a cena paliva, které jsme k vytápění nebo k ohřevu užitkové vody používali před instalací slunečního zařízení, a finance na ně vynaložené. Pokud bychom chtěli mít možnost vytápět slunečním zařízením jako hlavním zdrojem tepla, bylo by potřeba vyprojektovat sluneční zařízení s velkokapacitním akumulačním zásobníkem tepla a k tomu odpovídající plochu slunečních kolektorů i další potřebná technická zařízení, která by nám umožňovala celoročně ukládat tepelnou energii získanou ze slunečního záření na topné období. Předpokladem je ale mít vytápěné objekty velmi dobře tepelně izolované, nejlépe na standard pasivního domu, jehož měrná potřeba tepla by neměla být větší než 15 kW.h/m2 vytápěné plochy. Takové projekty již existují (například v Mnichově v Německu je sluneční energií vytápěno nově postavené sídliště pasivních domů).

Jaké jsou možnosti pro umístění slunečních kolektorů?

Nejčastěji se kolektory montují na střechy. Nejlepší je sluneční kolektory umístit na jižně orientované nezastíněné střechy se sklonem 30°-50°. Ideální sklon je 45°. Pokud je orientace či sklon střechy nevhodný pro montáž kolektorů, lze je instalovat na vhodné konstrukci v blízkosti domu nebo na plochou střechu domu. Při umístění kolektorů je třeba brát zřetel na konfiguraci terénu, případně na okolní stavby, aby nebyly zastíněny.

Jak zjistíme, kolik slunečních kolektorů budeme potřebovat?

Návrh slunečního zařízení by měl provádět projektant vytápění. Ten by měl podle našich požadavků, klimatických podmínek a technických možností navrhnout sluneční zařízení o potřebném tepelném výkonu, který je závislý hlavně na velikosti instalované kolektorové plochy. Ta musí být taková, aby uspokojila naše nároky na potřebu tepla jak pro přípravu teplé vody na mytí, kde většinou stačí 1 m2 aktivní plochy slunečního kolektoru na osobu (její přesná velikost bude záviset na počtu osob a na typu provozu v objektu), tak také případně na přitápění objektu (s ohledem na požadovaný výkon otopné plochy). Pokud budeme navíc potřebovat ohřívat ještě vodu v bazénu, musíme si stanovit počet měsíců v roce, během nichž chceme bazén provozovat.

Jaká je cena slunečního zařízení?

Pokud se rozhodnete pořídit si sluneční zařízení pro váš dům nebo byt, počítejte s částkou cca 80 až 150 tisíc korun na jeho pořízení. Tuto cenu ovlivní zejména materiál a provedení akumulačního zásobníku na ohřev užitkové vody, počet slunečních kolektorů a také to, zda budeme sluneční zařízení využívat jenom pro ohřev užitkové vody, nebo také pro přitápění.

Kde můžeme získat dotaci na sluneční zařízení?

Dotaci na instalaci slunečního zařízení lze po splnění předepsaných podmínek získat od Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR), který každý rok vyhlašuje nové programy v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Maximální výše dotace byla v roce 2008 až 60.000,- Kč na jednu akci. Na dotaci však není právní nárok.

-Lubomír Klobušník, energetický poradce sdružení ECČB-Foto: ECČB, www.profimedia.cz