Naši kamarádi psi nás provázejí našimi domovy, ať už vlastními nebo nájemními, pěknou řádku let. Znamenají pro nás, ve srovnání s kočkou, větší omezení a lepší organizaci času. Více práce, ale také velkou radost. O našem miláčkovi ale nebudeme vědět jenom my, ale i naše blízké i širší okolí, pokud se nestěhujeme právě na naprostou samotu.

Není pes jako pes

Některý pes je klidný a tichý, jiný však zase výjimečně hlučný, poštěkávající nebo se vyznačující neúnavnými záchvaty štěkání - a když je k tomu ještě obdařen pronikavým zvučným hlasem - o zábavu je v širokém okolí postaráno...

Platí tady to, co platí o ostatních sousedských vztazích: nesmíme sousedy hlukem přes míru obvyklou rušit. Problém tady ovšem je, že nehlučíme my, ale psímu parťákovi je to těžké večer vysvětlit - stačí, aby po zdi přešla kočka nebo v křoví našel ježka. Když si nevíte rady, obraťte se o pomoc na nejbližší kynologický klub nebo cvičiště. Také existují psí psychologové.

A pes vyl dál...

...třeba tak, jako v jednom případu Perryho Masona. Pes od vedle nemusí jen obtěžujícně výt, může štěkat, ňafat, poblafávat a vůbec všelijak vynalézavě rušit. Nepříjemné je to v noci a vůbec po 22. hodině, kdy by měl vypuknout noční klid. Dále se pes eventuálně může podhrabávat pod plotem nebo najít v plotě nějakou tu díru a vniknout na váš pozemek. Nemusí to být vždy tak, že zadáví vaše slepice, ale může poničit záhony. Ploty a zdi proto kontrolujte. Pokud jste se sousedy v dobrých vztazích a vaši zahradu navštěvují sousedi i se psem, může se stát další nepříjemná a tentokrát i nebezpečná věc, která není, jak víme, vůbec výjimečná. A je tím zákeřnější, že bývá i naprosto nečekaná. Pes, který je léta zvyklý na děti, náhle při hře jedno z nich napadne. A nikdo se třeba nedozví, co bylo spouštěcím momentem. Malé děti proto nenecháváme se psy v zahradě samotné a bez dozoru, i kdyby byli největšími kamarády.

Hledáme nájem pro psa

Hledáme bydlení. Mnoho lidí se stěhuje často právě kvůli psům, hledá místo bytu domek, nebo alespoň terasu a blízkost parku nebo lesa. Leckdo má prostě ke svému psu takový vztah, že hledá lepší bydlení vyloženě pro něj, nikoliv pro sebe. Nájemní byt nebo dům si vyhlížíme podle toho, zda je možné v něm zvíře chovat. U inzerátů je někdy poznamenáno "zvířata nevadí", jindy to ale musíme zjišťovat při telefonátu s majitelem. Raději ihned hlašme, jakého chlupáče máme, rasu, velikost, povahu. Ušetříme si spoustu zbytečných cest po nájemních bytech - raději nepočítejme s tím, že psa zatajíme a později jím majitele okouzlíme nebo přemluvíme.

Nájemní byt a pes-nájemník

V inzerátech se objevuje: Jsme dvojice s malým tichým pejskem... a naopak: Dům k pronájmu, zvířata nevadí. Pokud se obě strany sejdou, je důležité vše sepsat do smlouvy, a pak už je to i na dobré vůli a ohleduplnosti. Okousanou nohu židle lze zaplatit, uhradit, opravit, ale horší je to, když pes burcuje sousedy, kteří pak jdou samozřejmě za pronajímatelem, majitelem bytu. Ten musí řešit případ s nájemníkem.

Ve smlouvě by mělo být vše: rasa, jméno, a kde pes bude umístěn - zda bude mít boudu na zahradě, nebo se bude zdržovat v bytě. Dbejte ne důkladné popsání stavu předmětů a zařízení v předávacím protokolu. Co pes zničí a poškodí, musí podle smlouvy nájemník nahradit.

V případě, že pronajímáte byt nájemníkovi vlastnícímu psa, zamyslete se ovšem předem, zda nezredukovat zařízení bytu. Obrazy na stěnách ponechte, ale koberec nebo dražší křeslo si naopak vezměte. Vždy záleží na konkrétním případu. Co v bytě nebude, to se vám nezničí, je to jednodušší, než se později hádat o cenu jednotlivých okousaných a roztrhaných věcí.

-ag-Foto: www.profimedia.cz